Stejná srdce

Film plný mužov, kde máme Marka Ruffala v hlavnej role. "The Normal Heart" má pre mňa zaujímavú tému a aj celkom dobre ju prezentuje, no nie som si istý, či tvorcovia a scenáristi spracovali najlepšie postavy na to čo som chcel vidieť. Je ťažké sa s niekym nejako výrazne spojiť, pretože mám pocit, že obe strany akosi idú extrémnymi cestami. Ruffalo bojuje všetkými zbraňami a je veľmi tvrdý, kým všetci ostatní okolo neho na čele s Taylorom Kitschom sú skôr veľmi jemní a akoby mali strach poriadne udrieť do osieho hniezda, aby neostali dobodaní. A to je trošku môj najväčší problém. Že neviem, na ktorú stranu sa prikloniť. Pretože nemám pocit, že sa ani jedinou cestou dostávame k nejakému riešeniu. A postavy akosi nevedia akým spôsobom ísť a každý obviňuje tú druhú stranu. Asi jedinou postavou, ktorá mi skutočne prišla zaujímavá bol Tommy v podaní Jima Parsonsa. A musím povedať, že aj príbeh Emmy v podaní Julie Roberts je dosť zaujímavý. Je celkom zaujímavé, že toto je ďalšia tvrdá a chladná rola, ktorú dostala a je v nej opäť vynikajúca. Rovnako ako aj všetci ostatní. Herecké výkony sú na úrovni. Príbeh nie je zle napísaný. A musím aj povedať, že sú tu momentky, ktoré rozhodne dokážu dostať zo mňa nejaké emócie. Ako napríklad bratské objatie medzi Alfredom Molinom a Markom Ruffalom. Ako výbušný monológ Emmy. Alebo aj dialóg medzi Nedom a Felixom ohľadom toho, či by ostali s tým druhým, keby sa u nich prejavili príznaky vírusu. Celkovo by som si ale film asi znovu nepozrel. Napriek všetkým mojim pozitívnym názorom. Užil som si to, malo to zaujímavú tému a rovnako si myslím, že o tom treba hovoriť, no nemyslím si, že by som znovu chcel stráviť čas s týmito postavami. Hodnotenie: B- (12.12.2016)

Ach jo, diagnóza "holocaust movie" v plném rozsahu. The Normal Heart je jedním z těch filmů, jejichž závěrečným titulkám předchází číselná statistika počtu obětí a zmínka o tom, že boj zdaleka nekončí. Murphy chce udělat díru do světa s dalším didaktickým dramatem, ve kterém si ceny sice vyřvalo (doslova) několik slavných herců, ale které je ve výsledku dobré asi jen jako součást newsletteru Domu světla o tom, že počet HIV pozitivních zase rekordně stoupl. Jinak to je totiž totálně bez nápadu a navíc mimořádně uondané, zdlouhavé. A k tomu řevu - je to fakt hlasitý - Mark Ruffalo opakuje roli z Hulka, Julia Roberts pak part z August: Osage County. 70% (07.06.2014)

Nedávala jsem filmu moc šanci, upřímně řečeno homosexuální téma mě příliš neláká. A poslední dobou je toho všude okolo až moc, chvílemi mě spíš otravuje. Ovšem film mě nedovolil opustit sedačku. Téma AIDS a nepochopení hrozícího nebezpečí je chytlavě a citlivě zpracováno. Film stojí za zhlédnutí už jen k vůli hlavním aktérům Markovi Ruffalovi a Julie Roberts. Nutno dodat, že díky těmto filmům se může člověk stát i tolerantnějším, i když to podle některých komentářů zde moc nevypadá. (06.08.2014)

Vidět The Normal Heart před podobným Dallas Buyers Club, asi bych jeho kouzlu byl i schopný propadnout. Jenže tento televizní film od HBO přistupuje k tematice tak tradičně, že to po zmíněném oscarovém filmu neskutečně bije do očí a nejednou i leze na nervy. Stěží by se mu dalo vytknout, že v momentech, kdy se věnuje osobním dramatům nefunguje - naopak, díky skvělému obsazení, především pak ústřední trojici (Ruffalo, Kitsch, Roberts), hraje na city na jedničku. Stejně tak potěší i názorové rozpory v samotné gayské komunitě, které u tohoto tématu působí jako tolik potřebný závan svěžího vzduchu. Jenže i ty jsou v poměru s mučednickým sebeoplakáváním v souvislosti se zlou zlou společností a vládou zanedbatelné a právě kvůli tomu trpitelskému tónu nemá film na konkurenci ani omylem. Nepřirozenosti a nepřesvědčivosti pak přidává i naprosté nezvládnutí doby. Začátek osmdesátých let? Ale kdeže, hlavně že všechno a všichni vypadají in. Nebýt přes celý obraz vyskakujících dat, věřil bych že se příběh odehrává v současnosti. "Welcome to gay politics!" (09.09.2014)

Neveselá sonda do doby, kdy se začalo šířit AIDS, sleduje především osudy skupinky lidí, kteří se rozhodnou s tím něco udělat, ale neustále jsou jim házeny klacky pod nohy, respektive většinová populace nemoc ignoruje, protože má dojem, že se jí to netýká. Moralizování je tak akorát, aby to nebylo otravné, atmosféra je hodně sugestivní, některé momenty jsou srdceryvné, hudba působivá a herecké výkony skvělé. HBO se opět vytáhlo. (02.06.2014)