Holy Motors

Osobně bych se hluboce zdráhal označit tento film jako "podvratný" (komentář Marigolda), na to slovo jsem nesmírně alergický, a je to podle mě úplně stejně stupidní nálepka, jako třeba "pseudointelektuální" od lidí na druhé straně, kterým to nesedlo. Když nic jiného, potvrzuje mi to, že jsme ve většině případů zvyklí filmy vnímat v nějakých zaběhlých kategoriích, a pokud se jim něco pojmově vymyká, nevíme si s tím rady. Tak je tomu s tímto filmem alespoň u mě - asi si dovedu představit, co na tomhle filmu může některé lidi oslovit, ale osobně jsem se s ním těměř naprosto minul. Neoslovilo mě jeho pojetí, zpracování ani jakási umělecká výpověď, kterou jsem tam snad identifikoval - ten film mě naprosto nesnesitelně nudil, uspával, nebo pro změnu znechucoval a otravoval. Krom toho jsem nepochopil, proč se zde objevuje stejná postava, kterou jsme už mohli vidět ve starším filmu Tokio! - i když se v tomto filmu nejde asi divit vážně ničemu, protože je zde možné asi naprosto cokoli, mně osobně toto přenesení stejné postavy z jednoho filmu do jiného jen spolehlivě dokazuje, že tenhle filmový bizar není můj cup of tea a že já a Carax žijeme v úplně jiném vesmíru. Neupírám takovým lidem právo točit filmy podle jejich vkusu, ale do budoucna bych se rád takovým filmům důkladněji vyhýbal, protože sledovat je mě vyloženě ubíjí. Jedna hvězda za těch pár šílených fórů, které vyloudily úsměv i na mé tváři (lidi v kině jinak na film reagovali celkem pobaveně, aspoň co mi přišlo), a též proto, že odpad mám vyhrazený přece jen pro trochu jiný typ filmů, mezi něž tento nepatří. (13.10.2015)

Chtěl bych upozornit všechny ty intelektuály, co tohle šacují na pět hvězd, že tohle není surrealistický film! Surrealismus vychází ze snu, dějí se v něm snové věci, postavy přecházejí bez problémů z lokace do lokace, které jsou si v protikladu, hodiny tečou ze stolu a v pozadí se tyčí pískové věže bílých obřích červů... Tohle je artistní patlanina, kde autor chtěl sice něco říci k současnému stavu světa, avšak bez toho, aniž by měl jasno sám v sobě. Z toho pak vznikají podobně zmatené filmy s neujasněnou koncepcí. I ten Buňuel dokázal své surrealistické vize zhmotnit tak, že mají ucelenou koncepci a myšlenku, nepotřeboval k tomu zmatečné a nahodile se střídající scény. Nebo Bunker Palace Hôtel - ten je surrealistický, ale také má jasnou koncepci. Skutečně obdivuji ty blázny, kteří si hrají na něco vyššího a nadlidského, a hledají v každém prdu nějaký symbol a odkaz. Mimochodem, na FAMU nás učili, že nejtěžší je vždy natočit lineárně vyprávěný film. Protože natočit nudu a artově ji rozházet střihem na střídačku, to umí každý blbec. A jinak ano - svět jsou kulisy, my jsme herci, myšlenka dovedená sci-fi motivem ad absurdum, kdy jevištěm je celá Paříž a možná celý svět, a kamery jsou tak malé, že je není vidět. Hrajeme i my nějakou roli? Jsme také herci, nebo sami sebou? Kdo nás režíruje a kde jsou kamery? Normální paranoia. Celé je to falešné jak sliby před volbami. A proto z filmu nemám žádné emoce. (10.01.2013)

Holy Motors som nepozeral ani tak kvôli Holy Motors, ako kvôli silno kontroverzným reakciám na Holy Motors. Moja reakcia je taká, že vysoko ľutujem premeškanie (odignorovanie) tejto snímky na festivale Cinematik. Čo to je Holy Motors. Je to nejaký bezbariérový výlet, jazda, čisto pre efekt sa mi žiada použiť anglickú alternatívu slova - trip - cez prazvláštnu emulziu nálad a žánrov rozdelený na dve časti. Prvá fantasmagorická bizarnosť spomaľujúca do druhej nostalgicko/melacholickej, emocionálne veľmi intenzívnej časti. Carax má čudesný rukopis, produkujúci množstvo myšlienok, pôsobivých obrazov a bohatých vynaliezavostí, rukopis rovnako výnimočný ako ťažko stráviteľný a kontroverzný. K nevyspytateľnej injekcii Holy Motors sa pacient môže postaviť dvoma spôsobmi, buď ako narkoman čo si takúto psycho-zmes spokojne užije, alebo ako pacient, čo ju pre jej intenzívne halucinogénne účinky odmietne- zavrhne. Blúdenie konvenciami dneška, vzoprenie sa im, ignorancia až výsmech, prebúranie a rozdupanie, vyžitie sa v pohlcujúcej symbolike. V závere ma očaril odkaz na klasický hororový snímok 50-tych rokov Oči bez tváre (snímky sú hereckým obsadením prepojené). Prvá reakcia, ktorú som na film čítal, bola "pseudointelektuálna sračka". Hľa!- Tu vyrastá pseudointelektuálny sračkár. (25.02.2013)

V životě jsem neviděl větší sračku. Kam se hrabe Zdeněk Troško s jakýmkoli jeho filmem, tady od pana Leose Caraxe by se měl učit! Pokud bych šel na tento film jako na "intelektuální" počin, tak stejně vidím jen chabou "zprávu" o herectví. Tato zpráva je asi jako kdyby ke mě přišel číšník a naservíroval mi hovno polité kuchařovou močí a řekl: „Toto pane je excelentní pokrm posypaný trochou bazalky, ta dává tomuto chodu jemnou venkovskou chuť, a je podáván s domácí omáčkou pana kuchaře. Jako celek jest to tvrzením o naší gastronomii v Česku. Dobrou chuť sire.“ To je moc pěkný pane číšník, ale pořád je to hovno. Dvě hodiny čistého utrpení, žádné sprosté slovo nedokáže popsat co toto bylo za teror! (17.02.2020)

Více vyzařovaný akt (zahraný hlavní postavou, divadelní formou, bizarních perverzí), ale méně tajemnější (ve slovech, otázkách, myšlence) Cosmopolis. The world is one big theater. ******* Po druhém zhlédnutí zvyšuji je to více tajuplnější než jsem se domníval. Během Holy Motors se dostáváme do úplně odlišného světa než v jiných filmech, a to je to kouzlo. (14.11.2013)