Prodloužený víkend

Precizní červená knihovna, kterou bych před pár lety přirovnával k Danielle Steel či Rosamundě Pilcherové, dnes bych si rád vzpomenul na ty city. S přibývajícím věkem mi asi měkne mozek, zatím tedy jen ten, Kate Winslet jsem měl pořád chuť oslintat. Moje pragmatická polovina říká: nereálná vykalkulovaná klasická hollywoodština o dokonalosti lásky, ta druhá, jejíž jméno jsem zapomněl, neřekla nic, ale navlhčila mi oči. (29.11.2014)

Nemôžem si pomôcť, mne sa to páčilo. Minimálne čo sa týka formálnej stránky - pekná kamera a farebnosť, zaujímavá výstavba príbehu v dvoch časových líniách a herci slušne zahrali (najmä K. Winslet). Samozrejme, samotný príbeh sa síce nezaobišiel bez určitej dávky patetizmu a gýčovej sentimentality, no v tomto prípade to rád prepáčim, pretože sa na to fakt dobre pozeralo. Nadpriemer. 75/100 (08.10.2017)

Labor Day je príbehom o vášni a to životom sklamanej Adele a väzenského utečenca Franka. Režisér atakuje divákove emócie, aby participoval na príbehu a súcitil s postavami. Podstatná časť deja sa odohráva v pomerne uzavretom priestore a krátkom čase. Prevažujú priestory domu, kde si postavy za jeden predĺžený víkend vytvoria silné väzby a odrazu ich životy naberajú nový smer. Komplikované charaktery a ich traumatické zážitky z minulosti presahujúce do súčasnosti, mohli byť silnou základňou na vytvorenie dusnej drámy, čo sa v skutku darí. Predĺžený víkend obsiahol kvality, na ktoré nie sme u tohto mladého autora zvyknutí a tak sme tu svedkami predovšetkým výborných dialógov a sympaticky bizarných hlavných hrdinov. Predĺžený víkend naozaj obsahuje atmosférické a malebné obrazy, ktorým sa divák obľubujúci romantické príbehy ochotne odovzdá. (26.05.2019)

Prodloužený víkend jsem zhlédl v rámci akce Valentýn, kdy je člověk ochoten pro naplnění představ o svátku zamilovaných podstoupit nějakou tu romanci a trošku zabodovat v partnerském vztahu. Film se dá zjednodušeně shrnout frekventovaným slovním obratem "neurazí, ale ani nenadchne". Neurazí už jen kvůli přítomnosti ústředního hereckého páru. Kate patří v rámci své generace mezi elitu ženského charakterního herectví a tu opuštěnou maminku jí zkrátka věříte. Josh Brolin by si mohl na role charismatických vousáčů s drsným zevnějškem a dobrým srdcem dát patent - typově tam zkrátka sedne. Ostatní kolem hrají, co mají, a režisér to celé dokáže ukočírovat. Potíž je ve scénáři, který některé věci vůbec neřeší a jiné jen nakousne. Na tom námětu je nejzajímavější a nejdůležitější vzájemné poznávání, budování důvěry a vztahu mezi uprchlým vězněm a jeho rukojmími. Jenže právě to je neuvěřitelně odbyté. Skoro se zdá, jako by Kate Winslet na něco takového jen čekala a s nadšením po pár hodinách skončila v posteli s vrahem odsouzeným na 18 let. Co si potom ale máte o takové postavě myslet? Psychologie je zkrátka odbytá, případně zcela nedůvěryhodná. A ten naroubovaný romantický závěr jako by vypadl z pokleslé červené knihovny. Celkový dojem: 55 %. (21.02.2014)

Rámec tří čtyř dnů vysílá otazník, zda to milostné vzplanutí není trošku nereálné. Jason Reitman několikrát výrazně potěšil cynickým dramatem, jenže teď přispěchal s kouskem, který je čistokrevnou červenou knihovnou. Zdeptaná Kate Winslet zůstala jen se svým dospívajícím synem, trpí úzkostí, třesou se jí ruce, na nákupy chodí ve velkém, hlavně, aby se vyhnula běžným sociálním situacím. Sotva se stihne vzpamatovat a přes práh ji přejde odsouzený uprchlý vrah Josh Brolin. Brzy samozřejmě pochopíme, že urostlý Josh je dobrák od kosti, a že Kate si v jeho přítomnosti češe vlasy tak trochu jinak. Světec navíc přichází s párem šikovných rukou, který starý dům potřeboval, Kate zase ocení, že synkovi nahrazuje chybějící mužský vzor. Výsledkem je milé retro, u kterého se člověku hrnou myšlenky, že snad Reitman slíbil nějaké své milé, že natočí citlivé rodinné drama (asi jako když jeho kolegové jednou vyskočí ze zaběhlých mantinelů a natočí třeba film nejen pro své děti). Jinak si to nedokážu vysvětlit. Svůj staromilský kousek pojal smrtelně vážně, a ono to funguje. Herecky očekávaně velmi dobré, Reitman ctí smysl pro detail, nahořklý humor nechal tentokrát pro svou další látku a představil nám venkovskou „rodinu“ z konce osmdesátých let, která ten broskvový koláč už z hlavy nikdy nedostane!! (20.04.2014)