RuPaul's Drag Race

Drag Race som si pustila, ked som hladala nejaku lahku nenarocnu zabavu. Naozaj som necakala to, co som dostala - konsku davku kreativity, talentu, originality, humoru a dokonca umenia. Velmi rychlo som pochopila, ze Drag nie je len o zenskych satach, tone mejkapu a afekte, ale ze je to tvrda drina, ktora si vyzaduje celu skalu talentov - od toho vytvarno-umeleckeho (navrhovanie a sitie kostymov, mejkap), cez pohybovo-tanecny a herecky az po ten najdolezitejsi - komedialny. Po zhliadnuti troch serii dostupnych na Netflixe sa zo mna stal skalny fanusik. Trochu mi sice vadi, ze RuPaul je samosudca, no on sam v tomto programe zvlada vsetky roly - je nielen moderatorom a porotcom, ale aj mentorom sutaziacich. Co je, mimochodm, dalsia vec ktoru na tejto show ocenujem - RuPaul sa o sutaziacich naozaj zaujima a snazi sa ich pri ich ulohach vzdy usmernit, namiesto toho aby ich v ulohe moderatora zamerne strapnoval (ako je uz, zial, v reality show zvykom) a snazil sa zamerne hrotit situacie. Drag Race je proste mily, zabavny - a pritom riadne uleteny a bizarny - program na urovni, ktory si bud zamilujete, alebo ho proste len nechapete (alebo tretia moznost je, ze ste zakomplexovany bigot, ktory nedokaze zniest pohlad na skupinku stebotajucich gayov, ktori maju asi tak stokrat viac talentu ako vy). Tato show hravo prekonava vsetky superstar/supermodelky/farmarove zeny. Inak by uz asi nebezala tak dlho. (16.05.2018)

Když jsem objevila RPDR poprvé, myslela jsem si, že jsem se (opět) dostala na temnou stránku Youtube a video jsem zapnula spíše pro pobavení. To jsem ještě netušila, že během jednoho dne stihnu shlédnout celou 7. sérii a že budu mít během dvou týdnů v malíku všechny Drag Queens (Except for Serena), co se kdy pořadu účastnily. Pořad se pro mě stal posvátným náboženstvím... RPDR > ANTM (03.05.2018)

Dá se říct, že snad neexistuje předsudek o gayích, který by tato talent show nepotvrzovala, ale kupodivu mi to nevadí. Možná proto, že hned zkraje zahnali moje obavy, že půjde jen o převlékání za ženskou. Hádavost a pomlouvačnost hraběnek je často otravná, ale díky tomu, že je vybírají mj. kvůli výřečnosti a smyslu pro humor, se u toho taky často zasměju. Je to znát i na výzvách, které jsou na tom postavené - malé (rýpání/reading) i velké (grilování/roast). Hláškuje porota i hostující porotci, z nichž někteří mě překvapili i tím, že přijali pozvání už v době, kdy to ještě takový fenomén nebyl (třeba Henry Rollins, Jackie Collinsová nebo Pamela Andersonová). Ze stálých mě trefnými poznámkami překvapila hlavně Visageová, kterou jsem podle memů měl jen za silikonovou čůzu, co se k tomu přifařila bůhví jak. Naopak mi ale v posledních řadách začíná vadit Ts Madison, protože mi ani na nepravidelné porotcování nepřijde zas tak přínosná nebo vtipná. Porotci zároveň hraběnkám správně opakují, že aby si je diváci zamilovali, musí odložit brnění (rýpavosti) a ukázat i zranitelnou stránku. O dojemné a lidsky silné momenty není v show nouze a každou řadu je tam aspoň jeden, který mě opravdu chytne za srdce. A vůbec nemusí jít o předpokládatelné zkušenosti se šikanou nebo odmítáním společností, ale i problémy ve vztazích nebo pochybnosti o sobě samém či o svých schopnostech. Třeba ikonická výzva Snatch Game dokazuje, kolik schopností je potřeba - musí nejen trefit vzhled a mluvu (hlas je těžší) vybrané celebrity, ale i její myšlení a navrch odpovídat pohotově a vtipně. Ne každé hraběnce se povede, ale dost v ní zazářilo. Možná je to jeden z důvodů, proč se mi naopak moc nelíbí parodie filmů a seriálů - scénáře dostávají od štábu. Z podobného důvodu se mi moc nelíbí ani "ruzikály", v nichž se navíc moc dobře neposlouchají často škrcené, nikoli jen výše položené hlasy. Později sice hraběnky zaúkolovali, aby si samy napsaly sloky, ale pak je zase problém, že průměrnej je i hudební podklad. Asi není náhoda, že jediný "ruzikál", který se mi zatím líbil, byl Madonnin (neautorizovaný), kde se i skladatel inspiroval jejími hity. Nicméně s RuPaul jako samosoudkyní vlastní soutěže problém nemám - i v případě, že poslala domů hraběnku, která byla v "playbackové bitvě" o něco lepší, bylo zřejmé, že přihlédla k jejímu celkovému výkonu. I když někdy naopak neodpustila zaškobrtnutí před cílovou páskou. ("Hraběnky" mám od titulkáře Vykopni a podle mě je to trefnější překlad "queens" než "královničky", protože i v rejpavosti zachovává důstojnost. Byť to titulkářovým úmyslem asi nebylo. Doslovné "královny" je zase matoucí. Nemluvě o tom, že "královna může být jen jedna".) // 80% (za série 1 až 4, 8 až 16) (03.04.2021)

První dojem: Ewww. Extravagantní gayové, co se navíc převlékají za ženské. A některým by nepomohla ani plachta od auta. Nicméně... když je člověk doma se zápalem plic, sleduje cokoliv. A rozhodně není čeho litovat. S každou další řadou se kvalita vždy posune dál. A to dosti znatelně. Takže když srovnáte účastníky 1. a 6. série... a pak klidně 6. a 12. série, je to sakra znát. Takže za mě klobouček. Soutěž o něčem, o čem bych nikdy ani ve snu nepřemýšlel, která má významné umělecké rysy s nádechem módního umění. Nechybí drama, konflikt, souznění i vhled do tématu, ke kterému mnozí z nás nemají "přístup". (22.06.2021)

RuPaul's Drag Race je pro mě asi nejoriginálnější a nejzajímavější reality show, co kdy spatřila světlo světa, když teda nepočítám Survivor. Kam se hrabe Amerika hledá topmodelku. Tohle je enormní záplata pozitivity na rozjaření duše, protože dívat se na ty skvostné designové kostýmy, nádherné paruky a perfektní makeup je něco, co mi prostě vždycky dobije baterky. Každá série je úplně jiná, ale zpravidla vždycky jsem si našla favority, ač jsem třeba několikrát nebyla s vítězkou spokojená. Porota je naprosto ikonická a přesto, že si často zve zajímavé hosty, nejlepší čtyřka je jednoznačně Michelle Visage, RuPaul, Carson Kressley a Ross Matthews. Teď už mám shlédnuté všechny série a doufám, že tahle show nikdy neskončí. Long live RuPaul. Nejoblíbenější řady: 9., 6.,11. (10.10.2017)