Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Staropražský příběh o neuváženém sňatku... Stovkami výstižně charakterizovaných maloměstských figurek zalidnil Ignát Herrmann řadu svých románů a povídek. Za své nejzávažnější dílo však právem pokládal román "U snědeného krámu" o tragickém osudu dobrotivého kupce Martina Žemly. Nesentimentální a přitom jímavý příběh člověka, kterého bezelstná touha po lásce vydá napospas ziskuchtivým nástrahám sousedky a její dcery, vyznívá velmi přesvědčivě i ve filmové verzi. Není divu – natočil ji tým složený z osobností, které v historii naší kinematografie patří k nejprůkaznějším kvalitám. Za všechny jmenujme scenáristu Václava Wassermana, kameramana Václava Vícha, spoluautora hudby Karla Hašlera a režiséra Martina Friče. Ten měl šťastnou ruku při výběru hereckých představitelů. Martina Žemlu hraje František Smolík, vdovu Šustrovou a její lehkomyslnou dceru Antonie Nedošinská s Elou Poznerovou, vynikající výkon mimo rámec svého tradičního hereckého rejstříku podal i Vlasta Burian v roli alkoholického rytmistra Kylliana. (Česká televize)

(více)

Recenze (59)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Ten dobrý člověk má všechno...." Martin Žemla v podání Františka Smolíka je až příliš dobrý člověk a tak dlouho nevidí, jak ho jeho okolí ( především pak jeho žena) zneužívá. Když to konečně pochopí, je už na nápravu pozdě a tak jen zoufale křičí "nevěstka, je to nevěstka". Pohled do jeho smutných očích v tu chvíli je vskutku děsivý. Škoda, že tomuto vrcholu snímku předchází řada scén, v nichž "hlavní housle" hraje postava upovídaného a věčně opitého rytmistra Kyllijána v podání Vlasty Buriana. Ten sice hraje a místy i zpívá ze všech sil, ale nějak mi to do tohoto jinak spíše smutného příběhu o zneužití člověčí důvěry moc nesedělo. Asi hlavně kvůli tomu nemohu dát víc než tři hvězdičky, byť třeba způsob, jakým je film natočen (snímání herců z různých úhlů a poloh), je jasným důkazem mistrovských kvalit Fričovy režie. Možná bych i proto své hodnocení ještě přehodnotil. Ale otrávilo mě, že film končí veselým popěvkem rytmistra Kyllijána, což mi vůbec nesedělo do atmosféry závěrečných chvíl snímku, kde jinak jako jakési memento zní stesk Žemlovy posluhovačky Randové "všechno tady snědli". Škoda. Tahle snaha kombinovat psychologické drama s komedií mi fakt nesedla. Byť chápu, že to je asi pro tehdejší filmovou tvorbu u nás docela typické. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Kam se hrabou horory. Tohle byl vskutku nechutně depresivní příběh, který si pro nás Martin Frič kdysi připravil. Z nějakého důvodu shledávám dobu, ve které se příběh odehrává za krajně depresivní a mému gustu bytostně nepříjemnou. Raději bych prožil život někdy ve středověku ve 14. století, než tuhle dobu plnou pokrytectví a prospěchářství. Ne, že by se z tohoto ohledu něco zlepšilo, ale člověk dnes má alespoň přehršel možností k úniku. Vlasta Burian tentokrát ve skvělé, leč velmi nepříjemné a krajně záporné roli vychcaného alkoholika. Člověk ani vlastně neví, kým má v tomto snímku pohrdat nejvíc. Zda naivním dobrotivým hlupákem Žemlou, nenažranou sousedkou, nevděčnou kurevnicí dcerou, ba dokonce právě vychcaným alkoholikem Burianem. Dobro zde reprezentuje prozíravá hospodyně a zbytek postav není z hlediska děje nikterak zajímavý. Přesto Martin Frič rozehrál v roce 1933 solidní drama hodné důkladného psychologického rozboru těchto výše zmíněných postav. Vytknul bych zejména to, že je snímek zpočátku neskutečně utahaný a vše podstatné se pak v ďábelském tempu odehraje v posledních 20 minutách. To mi přijde extrémně nevyvážené. Zřejmě na věci jako vykreslení tehdejší svatby chyběl rozpočet. Jen ono vystavení kulis ulice muselo stát tehdy hromadu peněz. [75 %] ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Tento film ve mne spouští násilnické choutky. Je tak dobře natočen, že polovině postav bych s chutí rozrazil hlavu krumpáčem. Vyžírkové, vychcánkové a ochlastové, pseudoštětky a tyranské matky, zkrátka lidé. Ten nejhorší obraz zkázy nám ale Martin Frič podal v tom blbci, na kterém se dalo dříví štípat, v podobě obchodníka Žemly (Smolík). Tento "starý dobrý vůl" místo aby všechny pobudy vypakoval ze svého krámku, nechal se opít rohlíkem a sám zničit. Na které straně je vina? Na obou. A proto je tento film varováním, abychom se dobře rozhlíželi kolem sebe, dovedli v základu roztřídit zrno od plev a nenechali se zatáhnout do vyložených průserů. Pokud to ovšem jde odhadnout. Nechtěl bych si díky své vlastní blbosti strouhat sirky do piva...70% ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film. Jedno z nejlepších dramat první poloviny třicátých let natočené podle známé předlohy od I. Herrmanna a podle Wassermanova scénáře s celkem věrohodnými kulisami a atmosférou z druhé polovině 19. století. Snímek v podstatě táhli jen dva herci ale o to více výteční, František Smolík v roli využívaného, ale jinak velmi dobráckého, důvěřivého a nakonec i tragického kupce Žemly a rovněž výtečný Vlasta Burian (rytmistr Kyllian ve filmu zpívající šlágr "Když jsme byli v Itálii"), který zde sice výjimečně nehraje hlavní roli, ale poutá na sebe opravdu velikou pozornost, stačí mu k tomu třeba jen to, že sedí u pultu na nějakém pytli a pije jeden panák za druhým, všechny samozřejmě na dluh..Bezcitná vdova Šustrová (Antonie Nedošínská) se svou rozmazlenou a sobeckou dcerou (Ela Poznerová) zahrály rovněž velice dobře..Nakonec ta stará vyhozená posluhovačka Randová (Ella Nollová) měla pravdu! ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu velmi výjimečný snímek, pohrávající si s několika žánry najednou. Opět zde chybí komedie, ale i tak se zde dočkáme klasických nadčasových hlášek Vlasty Buriana, který to zde okoření německým dialektem. Film, jenž se lehce přibližuje dramatu Vlčí jáma, obracený o 180 °. Životem proškolený charakter dobrého člověka s poctivými úmysly, naráží na povrchnost a falešnost soudobé společnosti. Perfektní čeština, precizní režie a celkově skvostně se vyvíjející atmosféra. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (6)

  • Václav Wasserman pracoval na scénáři usilovně půl roku, což bylo na tehdejší dobu neobvykle dlouho. (Mackin)
  • Podle představ autora románu Ignáta Herrmana měl titulní roli Martina Žemly hrát Jindřich Plachta. (Mackin)
  • Václavská ulice, ve které stojí Žemlův krám, byla vytvořena v ateliéru a je považována za nejnáročnější exteriérovou dekoraci první republiky. V reálu se nachází nedaleko Karlova náměstí na Novém městě v Praze. (sator)

Reklama

Reklama