X-Men: Budoucí minulost

Hned první scéna hravě překonává celého Mangoldova (trapného) Wolverina, zbytek Budoucí minulosti pak s přehledem strká do kapsy všechny X-Men snímky, které nerežíroval Bryan Singer. Jak já jsem rád, že se tenhle film povedl! Singer je zpět, Ottman je zpět i s tím úžasným ústředním motivem, poměr akce a dialogů (a humoru) vyvážený na jedničku, přičemž akční scény jsou bombasticky promyšlené a nápadité a dialogy jsou dialogy, ne jen prázdné tlachání. Herecké obsazení bez výhrad, sebemenší role má své místo... Na tohle jsem zkrátka čekal jedenáct let.___P.S. Prodloužená verze z Budoucí minulosti sice nedělá úplně jiný film, ale přibyla v ní řada scén, které by mi odteď v té klasické pokaždé chyběly. Díky za ni. (30.05.2014)

Dávam 80%, ale je to skôr o desať menej a s dodatkom, že univerzum X-Menov jednak nemá zmysel, logiku a jednotlivé filmy si navzájom brutálne odporujú (čo by teoreticky nevadilo...) a jednak, a to vadí, ma prestáva zaujímať. Postavy ma nebavia, zápletky ma nechávajú chladnejším ako bol T-1000 v T2. Občas príde dobrá akčná scéna, ale inak dosť bieda. Budúca minulosť je však predsa len niekde inde. Ponúka dve výrazné časové línie, pričom v jednej sa vracajú tváre zo "starej" trilógie (Stewart, Mckellen atď.) a v druhej sa k slovu dostávajú nové tváre v čele s Quicksilverom a s jeho úžasnou, fantastickou scénou z kuchyne (ktorú prekonal v Apokalypse). Ďalším výrazným plusom je Wolverine, ktorý bol taký dobrý naposledy v dvojke z roku 2003 a to už je čo povedať. (15.11.2016)

Wolverinův Life on Mars. V kontextu série obdivuhodný vypravěčský počin, kterému se částečným přepsáním historie několika fikčních světů daří sesíťovat předchozí Singerovy filmy s První třídou i s Wolverinovými spin-offy (tvůrci dokázali vytvořit film, který paralelně otevírá i zavírá původní trilogii). Jako samostatný film pro nově přistoupivší hodně problematický počin, který se nezdržuje uváděním postav, natož vysvětlováním jejich vztahů a motivací. Přesnější časové lokalizování příběhu a z toho plynoucí intelektuální slast umožňují nápovědy ve formě narážek, které jsou stejně jako ve Star Treku: Do temnoty určeny předně zasvěceným. Ani vyprávění není dynamizováno předně akčními scénami, nýbrž vztahy mezi postavami a jejich (ne)ochotou připojit se k určité skupině (z outsiderů se stávají týmoví hráči a opačně). Vztahy přitom neexistují pouze na horizontální rovině, ale ve dvou různých časových rovinách. V každé z nich přitom platí jiná spojenectví, což nás nutí neustále vyhodnocovat, k čemu všemu mezi minulostí a budoucností došlo a co by se mohlo změnit na základě právě probíhajícího dění. Přehlednosti komunikace mezi minulostí a budoucností napomáhá distribuce informací omezeným počtem významnějších postav, z nichž každá na sebe váže mírně odlišný styl a tón vyprávění (zatímco vedlejší postavy jako Kitty slouží pouze coby jednorozměrné narativní nástroje). Nejvýraznější je tohle mutování u kapitoly patřící Quicksilverovy, ale dobře zřetelná je také různá míra tragičnosti, s jakou situaci nahlíží na jedné straně Wolverine a Beast, na druhé Magneto a Xavier. Sázka na postavy při obdobném množství charakterů vyjevuje svá úskalí, když má dojít na lámání chleba. Neboť na psychologizování nezbývá čas, rozhodující okamžiky jsou zhuštěny do emocionálně vyhrocených proslovů, které bych čekal spíše od Kapitána Ameriky (s kterým Budoucí minulost spojuje sedmdesátkové podezření, že svět ve skutečnosti neřídí ti správní lidé). Akční scény, které ne vždy přispívají k rozvíjení zápletky, pak zase působí nuceně, jako obrazový balast a snaha splnit kvótu spektakulárních scén nezbytných pro to, aby mohl být film označen za blockbuster. K Budoucí minulosti se nebudu vracet se stejnou chutí jako k První třídě, která mne baví bondovskou stylizací a promyšleným představováním nových postav, ale minimálně kvůli pochopení a docenění jejího významu pro ostatní X-Men filmy považuji další zhlédnutí za nezbytné, což je vlastně to nejlepší, co si nějaký komerční film může přát. 80% (22.05.2014)

Sportovní fanda Magneto chce zahájit baseballovou sezónu před Bílým domem a zase nenajde pochopení.. Nikterak složitá a ani originálně vystavěná zápletka s cestováním v čase a prostoru, kdy Wolverine představuje T-800, paličatá Mystique Sarah Connor a Tyrion Lannister s brutální patkou from 70´s je šéfem Skynetu. Kromě podtextu nebezpečnosti štváčů proti čemukoliv nebylo o co stát (emoční netečnost, future akční scény jak ze Sky Captaina, Ottmanova hudba krčící se v koutě) a tím koncem, který nehodil do řeky času kámen, ale rovnou ji přehradil, aby vybudoval nové koryto, jako by chtěl Singer Vaughnovi říct: „Nesahej mi na X-meny, své dítě si pohřbím sám.“ Nicméně jemu i mně je jasné, že k exhumaci dojde ještě několikrát.. Chápu to správně, že se v roce 1963 před schönenberskou radnicí bouřící dav přeslechl? „Ich bin ein Mutant…“ (11.12.2014)

Spíše minulá budoucnost: noví X-Men jako by tak trochu přišli z nějaké alternativní vývojové linie komiksového filmu (reprezentované tehdejším singerovským pojetím), jež se však v lecčem bije se skutečnou linií vývoje komiksového filmu (První třída… ale i Temní rytíři a oficiální marvelovské univerzum). Více zde. (25.05.2014)