Tajemství rodu

Zajímavý formát, bohužel převzatý za zahraničí. Proč někdo něco takového nevymyslí u nás? A přitom je to vpodstatě úplně jednoduchý námět. --- Vezmeme osobnost (serebrita mi je čím dál více odporným slovem na nějž mám alergii) a vydáme se s ní časem zpět stromem života k posledním dodhledatelným možným záznamům o jejím rodu. Jako každé cestování do minulosti, je to napínavé zajímavé a někdy bohužel velmi smutné. U Ester Janečkové mi bylo rovnou jasné, že většina stop po předcích bude končit v plynových komorách nacistických vyhlazovacích táborů... Velmi se mi líbil díl s Viktorem Preisem. nejen, že si ho vážím jako herce a člověka, ale cesta k jeho kořenům byla velmi zajímavá a bylo velmi dojemné, když štáb na jednom ze hřbitovů odstranil z náhrobního kamene novou desku, pod níž byla původní s vytesanými podobiznami jeho strýce a dětí, kteří všichni zahynuli při omylném náletu na Prahu amerických fortressů v roce 1945 a které pan Preis takto viděl poprvé. - V té jednoduchosti námětu je zkrátka ta krása. Ty vybledlé fotografie, rytiny, podobizny na plátně atd.. těch dávných lidiček jsou bonusem pro zvídavého diváka a pokladem poznání pro účinkující osobnosti. * * * (21.02.2013)

Hodně dobré zjištění a zajímavé cestování. Něco co by chtěl zažít snad každý kdo o své rodině tolik neví a chtěl by se více dozvědět. Ostatní díly jsem kromě Karla Šípa zatím neviděla, ale jistě je to neméně zajímavé :-).// Nejvíce zajímavým dílem zatím shledávám druhý díl o Veronice Freimanové. Škoda, že ne všichni si mohou dovolit nechat si sestavit takto do detailů životopis a cestovat po místech své vlastní historie. (11.01.2013)

Dosti rozporuplné pocity. Nicméně pár poznámek k věcem, jimiž se zabývám. Viewegha za osobnost (přirovnávat se k Singerovi mladšímu a Rothovi je drzost, pokud působí v české literatuře, proč ne třeba Poláček, Rakous, Olbracht, Hostovský, Aškenázy?) nepovažuju, vedle Achaba (Haidlera) působil jako nula, Achab naopak zářil, znalec hebrejských pohřebních nápisů je velký, vedle toho je neobyčejně vtipný a opravdový (zábavné bylo, když se jeden z obyvatel obce, z níž pocházel židovský předek Vieweghův představil jako Šalom, a já myslel, že zdraví). Škoda, že nebyl přítomen v dílu s Ester Janečkovou, korigoval by její romantizující představy o českém židovství. Zcela nepochopitelně v "jejím" dílu byl k slyšení klezmerový klarinet a Tumbalajka, tedy hudba, kterou žádný český žid v 19. století na české vesnici jakživ nikdy neslyšel. Samotný díl o předcích Janečkové navíc ukázal, jak silné osobnosti byli bratři Ornestovi (Ortenovi), každý z nich by si zasloužil pořádný pořad, vedle nich je Janečková úplná nula. K tématu měla co říci i vrstevnice Zdeňka Ornesta Dagmar Lieblová (předsedkyně Terezínské iniciativy, organizace přeživších terezínských vězňů), její rodinný příběh je velmi silný - tatínek byl zavřen za 1. světové války za aktivity (dostudoval medicinu až po válce) v českém národním hnutí (což dnes všichni oslavovatelé monarchismu neradi slyší, vžyť přeci my plebejci jsme méněcenní), rodina k židovství měla (a má) velmi slabý vztah, v čemž je zcela typická pro české židy. Z osobní zkušenosti ji považuji za mnohem silnější osobu pro takovýto typ pořadu (který mi přijde zbytečně nafouklý a málo spolupracující s odborníky na 19. století, archiváři jsou přeci jen více úředníci, místní nadšenci jsou právě jen nadšenci, ale chybí jim obecnější rozhled). Legrační také bylo, jak Ester Janečková musela zajet do archivu v Terezíně, aby zjistila, kdy Zdeněk Ornest s maminkou byli zde vězněni - to jsou celkem běžně zjistitelné informace díky Terezínské pamětní knize. Pokud mě sluch nešálil, tak nějaký amatérský genealog říkal něco o tom, že židé mají zakázaný alkohol - kde proboha k této blbosti přišel? O šábesu se pije víno, o svatbě také, na simchat tojre je povinnost se opít. Když už tvůrci nesmyslně do pořadu zařazovali klezmer, mohli si zjistit, že existují třeba písně jako Maške (kořalka), Glezele vajn (sklenička vína), Glezele lechajim (skleničku na život) apod. Taky mám mírně pocit, že pořad vznikal tak trochu pro vojenského historika E. Stehlíka (Freimanová, Fialová), který se mohl tak opět pochlubit - podle něj slušivou - uniformou. (14.02.2013)

Pořad zajímavý rovnou v několika rovinách, člověk může dostat impulz k tomu se začít zajímat o své kořeny, osudy předků seriálových "hrdinů" bývají občas dosti zajímavé a v neposlední řadě je hezké sledovat jak někteří aktéři touží po tom objevit a nebo naopak neobjevit něco konkrétního. Bohužel některé díly se upnou pouze na malou část onoho stromu. (01.03.2013)

Tento seriál jsem očekávala celkem s napětím (těšila jsem se), protože vypátrat své vlastní předky jsem si vždy přála i já sama. Ano, zůstává to sice jen v těch myšlenkách, protože jde o náročné hledání jak časově tak i finančně, ale co když jednou? Tedy téma pro mě hodně zajímavé a už jen z tohoto důvodu jsem bez sebemenšího zaváhání dala 5 hvězdiček. Včera první díl mě sice stále nechal nadšenou, protože ať je to, jak chce, dva nově nalezení strýčkové v Americe a jeden bratranec v Čechách, to je prostě super! Jen jsem ale byla vlastně docela zklamaná tím, že průběh dokumentu pro mě vyzněl tak nějak povrchně. Rozumějte: šlo to po povrchu :) Samozřejmě, že v reálu to tak nebylo a ani být nemohlo, naopak muselo jít o detektivní a svým způsobem vlastně dobrodružné pátrání - tedy něco úžasného! -, což se nejspíš do jedné hodiny ani vejít nemohlo, ale v té výsledné podobě bych jako divák ráda viděla i víc detailů z pátrání, zjišťování, než nám bylo nabídnuto. Ráda bych se, byť jen na televizní obrazovce, ponořila do starých listin a dokumentů, nacházela souvislosti. Takže za toto bych nejspíš dala o nějakou tu hvězdičku míň :) Ale jde o skvělý počin a jsem moc ráda, že Česká televize tento formát od BBC přejala. Na další díl se rozhodně těším a ujít si ho nenechám :) Super! (10.01.2013)