Zločiny a poklesky

Velice propracovaný film. Všiml jsem si několikrát, jak v jedné příběhové rovině zazní věta, která je poté realizována v druhé, nebo jejíž etický konflikt je ve druhé řešen. Stále se tam promítá nějaká naivita snílka (tady filmaře nezávislých dokumentů) se skutečnou realitou. Chvílemi jsem si dokonce nebyl jistý, jestli příběh s Martinem Landauem není dokonce jen film, na který se Allenova postava dívá. Jako by jeden příběh - právě snící, byl korumpován realitou a ten druhý, právě racionální, byl korumpován fikcí. (22.10.2016)

Presne ako už bolo povedané, Allen nám znovu naservíroval v princípe to isté, len zase v inom, originálnejšom obale. Tentokrát však prichádza s témou, do ktorej vmiešanie komediálnych prvkov si mohol dovoliť naozaj len pán Woody. Dva príbehy dvoch mužov. V oboch je značné morálne posolstvo, v jednom duševným trýznením z nevery a zločinu, druhý, taktiež nevera a neschopnosť presadiť sa, to parádne všetko odľahčuje. A hádajme, v ktorom si zahral Allen. Koniec, v ktorom sa stretnú hlavní aktéri oboch drám má preto zvláštny, ideálny koniec, ktorý jednoducho 'nejde napísať Hollywoodom'. A ešte jedna perlička: "Keď už je vzťah bez sexu, je to koniec." "Máš pravdu, naposledy som bol v ženskej, keď som bol navštíviť Sochu Slobody." 90%. (13.03.2008)

Temnější Woody Allen je přece jen jiný. Je to člověk, který se více obrací do svého nitra a zkoumá temnotu, která tam může být. A není to jen jeho nitro, je to nitro nás všech. Pořád je to ale Woody Allen, který je pořád nesmírně dobrý a bude vás bavit. Jen prostě jinak a možná o něm bude ještě o trochu víc přemýšlet. (08.02.2016)

"Byl to fajn chlap. Milý, slušný, vzdělaný, nic si nedovolil. No a pak jsme šli domů... Jenny nebyla doma, spala u své kamarádky. No, měli jsme už trochu upito a on mi řekl: Mám tě přivázat k posteli? Přivážu tě k pelesti. No a tak jsme to udělali." "Proč mi to říkáš? Jsi moje sestra, já takové věci nepotřebuji vědět." "No a jak jsem byla přivázaná... Tak si na mě sedl... A udělal na mě potřebu! A pak odešel." "Uááá, ty si tak pitomá! Proboha jak ty si pitomá. Od cizího chlapa se necháš přivázat k posteli. Mohl tě klidně zabít." "To by udělal mnohem líp." (12.07.2007)

Snad nejsmutnější film Woodyho Allena. Autor se zde pokouší reflektovat vlastní osobu, pohled na svět a své postavení v něm. A podařilo se mu to opravdu skvěle. Musím zde uvést závěrečná slova filmu, protože si myslím, že přesně vystihují to, co chtěl tímto filmem Woody sdělit světu: "Všichni v životě čelíme mučivým rozhodnutím a mravním volbám. Některá rozhodnutí jsou velká, mnohá jsou menší. Ale ve všem utváříme svou osobnost. Jsme vlastně součtem svých rozhodnutí. Život je nepředvidatelný a nespravedlivý. Záměr stvoření nezahrnuje lidské štěstí. Jen my svou láskou dáváme lhostejnému vesmíru smysl. A přesto se většina lidí stále snaží, ba i nalézá radost v prostých věcech, třeba v rodině a práci, i v naději, že příští pokolení pochopí víc." 9/10 (26.10.2007)