Muž, který se mi líbí

Já jsem si při sledování filmu přál, abych mohl dát 4 hvězdičky. Ten námět, téma se mi velmi líbilo. Ale musím dát jen tři. Ten důvod patrně spočívá v Belmondovi. Mám pocit, že ta role měla být svěřena někomu jinému. Ne že by J.-P. Belmondo byl špatný herec, ale tadyta postava vyžadovala prožití si těch různých situací, zkrátka větší pravdivosti a to mi Belmondo nebyl schopen dát. Naopak Annie Girardot byla v té civilní podobě naprosto důvěryhodná a moc se jsem si jí užil. (14.12.2009)

Netypické spojení hereckých osobností v jednom filmu – sukničkáře a rošťáka J.P. Belmonda a představitelky především osudových žen Annie Girardot. Spojení je to více než příjemné. Šarmantní Henri (Jean - Paul Belmondo) přijíždí do Los Angeles na pozvání svého přítele, který jej požádal, aby napsal hudbu k jeho novému filmu. Na natáčení se setkává s nenápadnou a půvabnou Francoise (Annie Girardot). Ze začátku se pouze setkávají pouze pohledy. Později se setkávají na rybářském výletě, na který jsou pozváni. Postupně to mezi nimi začne jiskřit. Jejich zdánlivě nezávazný vztah začíná pro oba najednou znamenat víc a oba si to uvědomují. Henri již dokončil svou práci v L.A. a měl by se vrátit za svou ženou do Říma, ale rozhodne se zůstat s Francoise, která má pár dní volna mezi natáčením v New Yourku. Oba spojuje nejen francouzský původ, ale také téměř stálá osamělost a odloučení od svých partnerů. Vydávají se na bláznivý výlet po státech, který si oba užívají. Jako černý mrak se nad nimi začíná vznášet těžké rozhodnutí, zda spolu zůstanou a rozvedou se nebo vztah ukončí. Moc pěkný filmový příběh, který se mi opravdu líbil. (29.12.2008)

Belmondo, ten rošťák mě stále překvapuje znovu a znovu. Tady v téhle tak trochu i road movie byl zase jiný než jak ho znám a střihnul si tu roli bezvadně a nejen on, ale i Annie předvedla, že je určitě rovnocenným partnerem před kamerou. "Proč jsi opustil svoji první ženu? Kvůli tý druhý" - "Tohle je naše čtvrtá postel, ne asi pátá." Tak nějak v pozitivním duchu začala tahle story, ale život je někdy prevít a láska někdy ještě větší. Henri a Francoise dali do svého vztahu, to co by je v reálu možná ani nenapadlo a to takovým způsobem, že ty moje emoce by se daly krájet na prkýnku jako máslo. Seděla jsem s Farancoise na letišti a byla v tom samém rozpoložení jako ona až do poslední klapky. Jak je to možný, že ten film vidělo tak málo lidí, to mně hlava nebere, koukejte to napravit :-) (12.03.2015)

Film, který se mi příliš nelíbí... 1) Bez skvěle vypadajícího 36letého Belmonda s krásnou hebkou pletí a 38leté Annie Girardotové by se snímek potácel někde na hranici mezi odpadem a jednou hvězdičkou. Důvodem jsou tuctové dialogy a především pomalé zdlouhavé scény, vypointované za dvojnásobně dlouhý čas, než považuji za případné. Skvělých posledních deset minut na věci nic nezmění. 2) Překvapuje mě letadlo PanAm letící z Říma do Nice (!). Že by Američani měli práva na přepravu po Evropě? (27.12.2013)

Vždycky budeme mít americký jihozápad a jih. Nebo aspoň jeden z nás.. Na lži postavené milostné vzplanutí, které přiživuje lpění na přítomnosti a vzájemná upřímnost. Když se ale do toho vloží myšlenky na budoucnost, je tu velké riziko, že se základy aférky zase obnaží.. Lelouch jednoduše, civilně, s trefnými dialogy a experimentálním střihem rozbíjejícím rutinu. Zatímco Belmondo jede celou dobu poměrně nezvyklou polohu, do které ale stejně propašuje svou suverénní bohorovnost, buržoustka Girardot nejvíc zazáří až při finálním vystřízlivění. Jsou chvíle, kdy nepomůže ani bochník chleba v podpaží.. (15.04.2024)