Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (458)

ivishka 

všechny recenze uživatele

Může obsahovat SPOILERy. Vzhledem k tomu, že jsem byla na filmu v malém kině na vesnici, tak musím podotknout, že 50 korun bylo za zhlédnutí tak akorát. Příběh sám o sobě začíná větším spoilerem - že vlastně více méně všechno s hlavními hrdiny nějak dopadne a oni přežijí a setkají se. Účast Arnošta Lustiga na scénáři je patrná, ale značně sentimentální. Každý z nějaké důležité sekce koncentračního tábora nemusí být úplatný, jak to film ukazuje. Za hodnotný pamlsek, kvalitní kolínskou nebo pořádnou flašku alkoholu si postavy ve filmu dokázaly vyjednat cokoliv. Tuhle někdo někomu podrží a támhle se s někým pozdrží. Na očekávanou strhující podívanou to rozhodně nevypadalo a postsynchrony seděly asi tak, jako vydrží láhev vodky na ruské svatbě. Když jsme u těch Rusů, tak ten obrázek cválajících mladých chlapců na bílých koních s přilepenými plnovousy a ve sněhových závějích je pro mě osobně naprosto nezapomenutelný. Ani moc nechci zmiňovat nereálnou pubertální lásku Viliho a Colette. Příběh pěkný, ale občas bylo moc dobře vidět, že už nevystačily peníze. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Po Snouborďácích a Rafťácích přicházejí Koncentráci. Vojta Kokotek se se svým gay lukem neprožidil ani do transportu, a tak pádla padla jen na Mádla. Ač jsem to předpojatě považoval za kástingový eror a čekal, že se u toho plynování hurónský zasměju, musím říct, že se toho i se svým kokomediálně profláklým xichtem zhostil opravdu charakterně, cítil jsem spíš tíseň a ani trochu se mi nechtělo zapopírat si holou kost. Bezesporu je to velkolepě natočena, skvěle zahraná, dobře napsaná a výborně zrežírována Láska mezi kapkami Cyklonu B, ale.... Než po mě zase nějaká sionistická klika začne metat obřízky a budu si připadat, jako bych mával před Hitlerem mentálně postiženým, homosexuálním Židem, podotýkám, že si pana Veselého vážím, v žádném případě nesnižuju něčí utrpení, avšak ptám se, jak dlouho to ještě budou všem připomínat? Jakékoliv jiné genocidy dvacátého století si můžeme popírat ostopéro, jen za tu jejich je to na basu a srolovanou svobodou projevu si můžeme narvat do kakaa, dva až tři filmy z koncentráků ročně, kde jeden o nežida pomalu ani nezavadí, zmínka o Židech a jejich zvycích skoro v každém americkém importu, to je na osmimiliónový stát, co bezprecedentně anektoval cizí území a probublává Blízký východ dodnes, a zanedbatelnou minoritu rozlezlou po celém světě, dost dobrý marketing. Ještěže se totéž zaplaťšiva nastalo s jinou minoritou z Východního Pandžábu. S takovou se u Skejťáků nakonec dočkáme kůl rabína, co bude učit Kokomádly rapovat. Apropó, znáte ten, jak mlátí Turek Arména násadou lopaty? ()

Reklama

Karlos80 odpad!

všechny recenze uživatele

K tomuto filmu (na doporučení) jsem se dostal až ted, kdy celou republikou otřásá kauza kontroverzní hry o Ježíšovi vs Slušní lidí (ND Brno) a já tu mám jedno zajímavé porovnání. Viz tento film. Zfilmované porno v koncetračním táboře Osvětim které natočil v roce 2013 režisér Milan Cieslar podle novely starého, žlučí plného a hlavně prolhaného sionisty, který měl tak “rád” Čechy, že se z toho ke konci života mohl přímo posrat, v hlavní roli “aktivista TOP09” Jiří Mádl, původu vyvoleného ai ostatní herci jsou převážně židovského původu pro větší punc originality a autentičnosti, kdy hrají v podstatě sami sebe. Dotace od Státního fondu kinematografie 5 944 974,80 Kč, rozpočet 96 milionů Kč, koprodukční film České televize a Slovenské televize. Jj to se za konce-sionářské poplatky točí a rozhazuje, o tom co se natočí rozhoduje žid, tady i jinde ve světě a gojimové cvakají a ještě se jim za to řádné vyplachují mozky a to je účel. Zde je Mádl souloží pod hořícími pecemi v Osvětimi : http://www.youtube.com/watch?v=AsIvzXJy0qg. Toto vše ale jistě nevadí, toto vše je košer? Dovedete si představit co by to vyvolalo za poprask předvést něco podobného na prknech ND? Mohu vás ubezpečit, že kdyby (ale to je jenom fantazie, protože to by se nikdo neopovážil zinscenovat) byla natočena scéna jak třeba rabín znásilňuje křesťanku, pak by se okamžitě po celé zeměkouli rozeřvala veškerá masová média, která jsou celosvětově v židovských rukou, a to takovým způsobem, jaký svět ještě neviděl!!! Účel ale světí prostředky jak se říká a nic se neděje náhodou. Ta blasfémie proti Ježíšovi byla natočena zcela účelově a skvěle načasována.. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Jiří Mádl jako herec utáhne skoro cokoliv. Dalším plusem je kamera Marka Jíchy. Jenže na druhé straně vůbec nevychází orámování příběhu z roku 1973 a nepovedený je český dabing. Navíc nedává smysl. Zmizela s ním veškerá pozitiva mezinárodního castingu, protože najednou to vypadá, že v Birkenau si všichni vzájemně rozuměli (proč se tedy Mádl vlastně chtěl učit francouzsky?) a ke komunikačním problémům tam vůbec nedocházelo. Takže tu máme jen další milostné drama z koncentráku, které má místy bohužel solidně nakročeno do kategorie „ušlechtilá nuda“. ()

heyda 

všechny recenze uživatele

Je fajn vidět, že i dnes se občas podaří natočit film, který stojí na pevných scénáristických základech. Ještě až se tu najdou i dobří režiséři, tak třeba jednou připutuje do našich luhů a hájů i nějaký ten Oskárek. Film je to bezesporu na současné české poměry velmi dobrý, v rámci zahraničních filmů by se však řadil do širokého průměru. Herecky kvalitní, scénáristicky jakbysmet, hudba taky na jedničku, snad už jen to zvládnout líp uchopit, nacpat tam víc emocí, beznaděje a méně patosu a nebylo by co řešit. Za mě 70% a zaokrouhluju směrem nahoru :) ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Milan Cieslar oslovil Helenu Dvořákovou po derniéře Faidry v Divadle v Dlouhé, kam přišel sám, aniž by o tom věděla. Poté, co jí složil poklonu za skvělý herecký výkon, nabídl Dvořákové roli Korduly v tomto snímku. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • V jedné z posledních scén, kdy sestra přinese ukázat Colette (Clémence Thioly) její právě narozené dítě, dle barvy modrých očí usoudí, že dítě není Viliho (Jiří Mádl). Ve skutečnosti mají však po narožení téměř všechny děti tuto barvu očí a až po uplynutí 3 měsíců od narození je možné určitě, jakou barvu očí bude dítě mít. (MartinM)
  • Film zmiňuje termín „Továrna na smrt“, což je odkaz na dílo (knihu) očitých svědků. Autory jsou Ota Kraus, Erich Kulka a zpověď dalších přeživších z celé Evropy, kteří pomohli detailně popsat dění v táboře právě pro tuto knihu. V knize je i shrnutí, jak byla (ne)potrestána většina dozorců, vůdců apod. (Bajkoo)

Reklama

Reklama