Hluboko

Baltasar Kormákur je s přírodou neodmyslitelně spjatý. Na takřka každý jeho film má příroda nějaký vliv a nejinak to je i v případě tohoto filmu. Hluboko je o krásné, byť nesmírně drsné, islandské přírodě a vypráví příběh, který se opravdu stal, leč mu dosud nikdo nedokáže uvěřit. Příběh člověka, kterého perfektně hraje Ólafur Darri Ólafsson, a který přežil vlastní smrt. Místy je to hodně temné, nic není vidět a koukáte spíš do černoty, než abyste něco viděli. Navíc hlavní postava si hodně povídá s racky, a kdekdo by si mohl říct, že je to bláznovství a zfušovaná zfilmařina. Jelikož už ale za ty léta vím, že Islanďané mají lásku k přírodě silně zakořeněnou (až na ty sežraný papuchálky), tak pro to mám pochopení a musím říct, že mi všechno totálně sedlo. Člověk je tvor nepředvidatelný, za jakýchkoliv okolností. (09.10.2020)

Čekala jsem silný životní příběh a trochu větší prožitek, než jakého se mi nakonec dostalo. Film zachycuje smutnou událost potopení rybářské lodi a následnou urputnou snahu sympatického tlouštíka, aby se zachránil, k čemuž mu dopomůžou jeho výjimečné předpoklady. V závěru máme možnost vidět lidskou snahu všechno nezvyklé rozpitvávat a snažit se uchopit vědecky, což je samozřejmě logické, nicméně působí spíše dokumentárně, než jako zajímavý film na večer. (29.04.2013)

Viděla jsem už dvakrát, a podruhé mě snad film dostal ještě víc než poprvé. Moje zážitky jsou také umocněny tím, že jsem na zmíněných místech byla, a o příběhu jsem slyšela ještě dávno před zfilmováním. Pro běžného diváka ve světě je možná tento film zajímavou podívanou, možná málo akční, pokud jsou zvyklí na něco jiného, ale pro Islanďana je tento film něčím, co se jich osobně týká. Dost lidí zná někoho, kdo tam zahynul, nebo přeživšího, a něktěří i říkali, že nemají sílu se na tento film jít podívat. Už jen proto jsem byla zvědavá. A rozhodně mě nezklamal. Film není jen poctou přeživším, ale i ukázkou drsného života rybářů a vůbec lidí na Vestmannských ostrovech, kde nemají ani pitnou vodu, a skoro pořád je tam hnusně, a jediná možnost obživy jsou ryby. A ve chvíli, kdy se mají rybáři rozhodovat, zda přijít o sítě a tím pádem i zaměstnání, riskují to, že se pokusí sítě vytáhnout, i když ví, že se loď může převrhnout. Vzpomínky na sopečný výbuch v roce 1973 ještě film umocnily, a znovu ukázaly, v jakých podmínkách lidé na Vestmannských ostrovech žili a de facto ještě žijí. (14.05.2013)

TENTO FILM JE VĚNOVANÝ ISLANDSKÝM RYBÁŘŮM… /// Zdokumentování jedný události. Žádný zbytečný vykecávání, vožrat se, hup do kocábky a hyjé! Za 25 minut může začít vodní dobrodružství Gulliho, člověka, kterej zvítězil nad Atlantikem. Kormákur je zručnej řemeslník, takže přesto, že nemíní plejtvat vaším časem při ,,katastrofě“ samotný, udrží pozornost po celou dýlku. Jestli teda máte smysl pro příběhy s trochou zázraků. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen filmy podle skutečnosti. 2.) Nevím jsk zjistit, jestli mám v sobě kus tuleně (ne v žaludku, prostě tak nějak všeobecně…). 3.) Thx za titule ,,John Doe“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (20.11.2013)

Kromě nudného úvodu ten film utíká celkem rychle a dokáže zaujmout, jenže mu chybí síla. Síla, kterou by tenhle film vyvolat měl, ale prostě mu chybí. A v tom je hlavní problém a kvůli tomu z něj mám tak průměrný pocit. Přesto si myslím, že ten film měl na víc a hlavně jsem si myslel, že se to většinu času bude odehrávat v moři, kde se hlavní hrdina snaží sám v tom moři přežít, ale celkově tahle část zabrala jen 20 minut. A i tak to místy působí utahaně. Prostě jsem čekal, že to bude silnější, že mě to víc osloví, a ne, že to bude "jenom" průměrný film. Každopádně jestli je to fakt podle skutečné události (nejspíš je, ale já jsem po letech k filmům podle skutečné události pojal takový přístup, že ve skutečnosti jsou od reality daleko - třeba Paranormal Activity, že jo...), tak ten chlap musel/musí být ve skutečnosti tulení vílák, jinak si to nedokážu vysvětlit. 3* (02.05.2020)