Jsem nesmělý, ale léčím se

Můj nejspíš nejoblíbenější herec Pierre Richard jako nesmělý zamilovaný chlapík a "jeho lékař" Aldo Maccione - to je jistojistě jedna z nejlepších a nejvtipnějších dvojic v dějinách kinematografie. Škoda jen, že ta spolupráce netrvala déle. Film je složený z jednotlivých gagů, nicméně v tomto případě je to plus a film tak hezky běží kupředu. Ty hlášky a scénky jsou nezapomenutelné: "To, že ji držíš v náručí ještě neznamená, že se musíš tvářit jako funebrák":D:D Bowlingová scéna - kam se hrabe John Turturro z Big Lebowski na Maccioneho! Torturro jako Jesus je sice dost dobrej s tou síťkou na hlavě, ale na Maccioneho to prostě zdaleka nestačí! Scénky v baru s pólem, v kasinu, na koulené, s hasičem, s dogou, spodkama, na dýze, na stanici - to absolutně nemá konkurenci! A do toho ten komentář a vůbec i první scéna s brunetou - zkrátka a dobře, nemá to chybu! "Musím přiznat, že během následujících deseti let nedospěly mé styky s Igretou nikdy k vrcholům žhavého erotismu.":D (25.04.2009)

AKTUALIZACE KOMENTU 2021: MÁM VÁS RÁD. Echm, echm, k něčemu se přiznám. Tady mám platonický rád i ty chlapy Aldu a Pierra. Ale na druhou stranu určitě i tu Pierrovu nedostižnou lásku Anis a rozhodně si zaslouží pochválit svůj vkus. A ten kdo nevěří, že je těžké získát lásku, ten asi neviděl tento film. Nesmělý si ho užijí s pochopením, smělí s škodolibosti, ale snad bude pořád pro všechny dobrou zábavou. Sice patřím do mladší generace diváků, která už je asi z větší části odkojena na úplně jiných kusech, ale film mého srdce je bezpochyby tohle a stále pro mě neztrací na síle ani učinnosti. Když jsem se na něj před pár lety zpátky opakovaně díval, tak pro mě měl význam asi hlavně vtom, že tam byly bláznivé gagy a můj oblíbený Piere Richard. Nakonec jsem si bez tohoto snímku nedokázal představit rok a mimo těch všech skvělých gagů, vychytávek, legendárních scínek, vynikajcí souhry mezi Aldou a Pierrem, v něm spatřuji i skvělý obrovský přesah, i pěkný kus pochopení. Prostě taková hezká studie nesmělosti s úsměvem. Možná si díky ni jednou trumfnu i usmát se dá a říct dobrý den. Směle za nás všechny nesmělé - DĚKUJI PIERRE! (13.01.2016)

Příjemná oddechová komedie, jedna z těch lepších Pierra Richarda, při níž se člověk dobře pobaví. Jenom je podivuhodné, jak rychle se Pierre zbaví svého ostychu před jinými lidmi, ale vůči Agnes zůstává neohrabaný. Bývá to tak v životě, nu, v tom vidím rozdíl mezi sebou a Pierrem. Já byl vždycky přece jen větší moula. A abych se kvůli láskám předváděl na bowlingu, na plachtovém vozidle či jako hasič, na to jsem nikdy neměl... Jo, láska je věc šílená. (07.12.2018)

Určitě nejlepší komedie s Pierrem Richardem. Některé okamžiky a pitominky hlavního hrdiny jsou naprosto odzbrojující (kupování spodků, umývání nádobí, lekce sebeovládání). Škoda jen nemastného a neslaného konce. Dá se říci, že je film docela krátký - vydržel bych se na ty taškařice dívat i dvě hodiny. (01.01.2012)

Z dětství mi utkvělo jako úžasná komedie; divím se, že je až tak špatná, když ji vidím po těch letech. Každému jinému filmu bych dal dvě hvězdy, ale dílu s tímto neuvěřitelným názvem prostě nemohu. Přeci jen je tam scéna s petangem, ty kolové plachetnice, pár hezkých restaurací a hlavně vnitřní hlas hlavního hrdiny, což je základ každé nadčasové komedie. (17.06.2012)