Nalevo od výtahu

Poněkud jiný film s poněkud jiným Pierrem Richardem. Není zde za roztržité hovado, za nedošuka, který všechno poplete. Je respektovaná osobnost, umělec. Ale pořád je v něm trochu toho smolařství. Navíc totiž na sebe nestrhává pozornost jen Pierre Richard sám, ale skutečně každý jednotlivý herec této takřka inscenační komedie. Alfou omegou celého filmu jsou průvanem zavírané dveře jednoho podlaží činžovního domu v Paříži a především jejich majitelé. Roztodivný pár (mladá dívka a chorobně žárlivý starší muž) a nakonec zamilovaný výtvarník Richard, který vyčkává příchodu své femme fatale. Vše se pochopitelně natolik zkomplikuje, že životy zainteresovaných postav nebudou už nikdy tak jako dřív. Skvělá francouzská komedie, která dovede pobavit i po miliontém zhlédnutí. Kouzlo spočívá v detailu. Pokaždé se dovedu smát nějaké nově objevené maličkosti. Pro mne nejlepší film s Pierrem Richardem a klidně bych se nebál říct, že i moje nejoblíbenější francouzská komedie vůbec. (19.09.2011)

Jeden výtah, Pierre Richard, Richard Bohringer, Emanuelle Béart a divadelní aranžmá. Pierre Richard je jako vždy dokonalý. Richard Bohringer je jako žárlivý manžel dokonalý. Emanuelle Béart jako vilná a mírně naivní mladá manželka je dokonalá, věčně bouchající dveře od bytu jsou poměrně dobrý a zároveň vděčný nápad, ale zvolený minimalismus, který v sobě nezapře divadelní předlohu, se po nějaké době omrzí a film pak ztrácí spád i vtip. I tak jde o milou komedii, která se snaží upřímně pobavit. Francouzské komedie vždycky měly svou kvalitu. Tahle je trošičku fádní až obyčejná. 60% (06.04.2009)

Humor pramenící z celé řady nedorozumění a těch nejneočekávanějších náhod a shod okolností skvěle osvěží nejen za dusných letních večerů. Konverzační komedie se vším, co k tomuto žánru patří – prostor ohraničený osmi stěnami dvou bytů, dvěma balkony oddělenými zákeřně tepanou mříží a jednou chodbou s rozpustile pomrkávajícími výtahovými tlačítky. Vypointované dialogy, které by určitě dokázaly rozeznít salvami smíchu i divadelní hlediště. No a v neposlední řadě výborné herecké výkony – bez nich by se ostatně tato veselohra podle docela jednoduchého scénáře mohla snadno zvrtnout v trapnou tragédii. (08.07.2012)

Po dlouhý čas celkem fajn zábava se sexy Emmanuelle Béártovou, démonickým Richardem Bohringerem a tradičně roztomilým Pierrem, I dveře se své role ujaly zodpovědně.  Klasická divadelní komedie z jednoho domu, s příjemnou atmosférou, které jenom v poslední třetině už docela dojde dech, až na skvělý popis bydlení ve třech. Ale nejlepší je vysvětlování pistolí. Něco podobného už je známé z Růžového pantera, ale tady to vytvořilo v kombinaci s policajty, Pierrovým pomatem vysvětlováním, přerušováním ostatních a příchodem přítele skvělé číslo. (11.03.2022)

Miláčku, není to, jak to vypadá, aneb vysvětlujte manželovi sousedky, že uvnitř jejich skříně v ložnici čekáte na tramvaj, či zrovna vykonáváte své povolání sčítacího komisaře molů.. Tahle premisa, Velký blondýn s dvěma pistolemi a jedním zapalovačem a samozřejmě průvan v hlavní roli ztřeštěné komedie, které by spíše slušela divadelní prkna. Pochvala pro P.Olivu za dlouhodobě vynikající dabing P.Richarda a taky pro R.Bohringera, který se role cholerického žárlivce, kterému z levého oka kouká láska až za hrob, do kterého vás položí kvůli vraždě, co mu kouká z pravého, zhostil náramně.. (29.07.2011)