Mandela: Dlouhá cesta ke svobodě

První polovina mohla být sestříhána do méně minut, ale to je jedna z mála výtek. Ve druhé půlce film pořádně šlápne na plyn a přijdou i očekávané silné momenty. Zamlouval se mi výkon Idrise Elby a bylo zajímavé sledovat i politický vývoj, kterým si JAR prošla. Nedokážu však posoudit, zda se to takto skutečně odehrálo, či nikoliv, nejsem znalec jihoafrických dějin. Nicméně hodnotím kvalitu filmu a ne to, jestli se držel reality. (27.02.2014)

Režisér to uchopil do rúk naozaj dobre, celých 141 min som sa nenudila, aj vďaka výbornej hudbe a akcentu všetkých zúčastnených, ale hlavne Idris tu bol neskutočný a Naomie za ním nezaostávala plus skvelé U2 na konci http://www.youtube.com/watch?v=XC3ahd6Di3M (07.03.2014)

Černobílá hra, kterou se mi hrát nechtělo. Na jedné straně zlí běloši, na straně druhé chudáci černoši, kterým vlastně nezbývá nic jiného, než se chopit zbraní a bojovat za svoje životy. Taktně je zamlčeno, že pokud by se Mandela a ANC chopili moci, stala by se z JAR jedna z bolševických republik, které by byly slova jako svoboda a rovnoprávnost zcela cizí. Netvrdím, že apartheid byl správným zřízením, ale nedá se na něj nahlížet jen jako na režim, jehož jediným zásadním bodem bylo mlátit černochy. Ať se to někomu líbí nebo ne, tak právě díky apartheidu patří JAR k nejrozvinutějším ekonomikám v Africe. Zatím. Ale podobné věci se neříkají, protože nezapadají o mýtu o Mandelovi. A tenhle film ten mýtus jen přiživuje. Natočeno zručně, Idris Elba výborný a věřím, že pokud se člověk oprostí od averze k uměle vytvořeným modlám, dokáže Chadwickovo dílo ocenit, ale mě to moc nejde. 40% (22.10.2014)

Těžko se dá něco tomuto životopisnému filmu vytknout. Nelson Mandela má příběh takový, že stojí za to ho lidem povyprávět. Do toho i Idris Elba se snad pro tuto roli narodil. Horší už to bude ale s některými názory, které Nelson veřejně hlásil, a ne s každými se každý z nás dokáže ztotožnit. Stejně tak, jako když se Masaryk pohraničních Němců neptal a určil hranice Československého státu nebo stejně tak, když se prvním prezidentem České republiky stal Havel a každej mu vyčítal přehnanou lidskost. Nelson to s Jižní Afrikou také myslel dobře a prošel si osobním peklem, aby pak mohla vzniknout země, o které celou dobu snil. Ne nadarmo se ale říká, že síla země stoupá a klesá se samotným vládcem. Něco je na tom všem hezké, ale věřím, že plno lidí žijících tam bude tvrdit opak. Vyprávění kamaráda, který tam půl roku žil a prožil si pár hodně špatných situací, mě pak donucuje přemýšlet nad tím, jestli ta současná země je přesně to, oč Nelson bojoval a nebo jestli to nebylo trošku jinak... (05.10.2014)

To je mi zase trapas pane režižére. Mandelova autobiografie pohledem filmovych oci Justina Timbrdwicka, kde staci natocit nejakou cernobilou jednostrannou nespravedlnost, smutne zabery z vezeni a par citaci a jde se na dotocnou! Mandelova autobiografie a celkovy pohled na svet je filozoficky tak poutave dilo, na ktere slaboduchy scenar ani dirigentska taktovka nestacily. Mozna kdyby se nedelalo tolik prestavek na pravidelné čajové dychanky... Stale dokola delaji z divaku idioty a predkladaji lidem dramaticky jednostranne zapletky, kde je kazda strana mince zvyraznena natolik, ze by ji poznal i katolik. Neni divu, ze zde place nejedna venkovska dorostenka, ktera vychodila pet trid zakladky na deset let. Chybi mi zde propracovanejsi psychologicke procesy, celkovy nadhled nad celou tou problematikou. Mozna k tomu vsemu prispel i naprosto zcestny vyber hlavniho hrdiny bouchacem Idrisem Elbou, kteremu jsem to nezral od zacatku filmu. Vzpomente si na Eastwoodovo Invictus, v tomto dile stacil jeden pohled do oci Morgana Freemana a videli jste vse... (21.08.2014)