Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Malá Strana má půvab, který neurčuje jen její starobylá architektura. Svou zvláštní atmosférou si podmaní každého návštěvníka a svým obyvatelům vtiskne zcela jistě punc: vystihl ho mistrně Jan Neruda. Úspěšně ho v jiném století zachytil i Karel Pecka. Podle jeho povídek Buldoček, Poslední štístko pana Žorže a Garden-party s vernisáží natočili v roce 1995 snímek tři režiséři – Z. Gawlik, J. Pecha a J. Polišenský. Ti do hlavních rolí obsadili známé herce: K. Heřmánka, A. Goldflama a J. Kemra. Děj se odehrává v osmdesátých letech minulého století, jejichž dusivá atmosféra dopadá i na štamgasty malostranského hostince U černého vola a vytváří napětí v jinak celkem poklidném malostranském soužití… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (41)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejhůře natočených filmů devadesátých let. Dokud jsem neviděl Cestu z města, myslel jsem, že horší už to být nemůže, protože takhle diletantský scénář a režie se opravdu jen tak nevidí. Skutečně velmi trapný film, který si ale zaslouží jednu hvězdičku kvůli některým hercům, kteří to přece jen částečně zachraňují. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Drahi odpadisti, jednohviezdickovi uzivatelia, moralne autority, neuspesni ziadatelia o nositela Radu Vitezneho Unora, zakomplexovane a zamindrakovane nuly, klobaskovi inzinieri, militantni katolici, pravidelni citatelia Leninovych Aprilovych Tez, nasrane feministky, normalizacni sudruhovia, lokalne nazorove autority, uspesni - i menej uspesni -- absolventi VUML, ynteleguani a samozvani psychologovia. Najradsej by ste tento serial zadupali pod ciernu zem, s cim vsak ani nahodou nemozem suhlasit. Ono to totizto malo miestami nieco do seba, a dokonca serial ma dokazal zaujat. Pochopitelne, na Chalupari, popripade Hrisni Lide mesta Prazskeho a podobne skvosty serial nemal a ani nema, o to vsak nejde. Ide o to, ze pozerat sa to da, herci /Kemr, Goldflam ...../ su fajn, a dialogy na urovni. Tak, a tu mas 69 % ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Tento film mi kdysi unikl a teprve teď na doporučení kamarádů jsem si ho pustil. Hodnocení zde nevypadalo dobře, ale opak byl pravdou. Praha je dnes Babylonem, který ve spěchu a neuvážených přestavbách ztrácí svůj Genius loci. Ne všichni Prahu ale vidí nutně realisticky. Vždycky měla své kouzlo, tajemno, mystično. A tady se nám filmaři pokusili tu atmosféru přiblížit. Dobu, kdy se všichni na Malé Straně znali, zdravili se, pili spolu. Dneska se tam často ani člověk nedomluví česky. Celý film se odehrává v hospodě nebo kolem ní. Ta byla po staletí centrem všeho důležitého a proto v ní taky všichni sedí, aby o něco nepřišli. Filmaři zkrátka chtěli Prahu vidět krásnou, poetickou, trochu strašidelnou. A to se myslím povedlo dobře. Do takové Prahy bych se klidně nastěhoval zpátky. Do té dnešní ale ne...80% ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Takový milý poetický filmy, s celou řadů krásných motivů jako hostinec u Černého Vola, kde se schází všichni napříč společností., loutkové divadlo s čerty a Faustem a smutné počasí venkovní Prahy na začátku května. "Dneska každej něco musí" Heřmánek a jeho smutná figura úspěšného architekta, jako by vyšla z malých klikatých uliček Malé Strany. Nejvíc se mi líbila povídka první a druhá. Ve třetí zase panovaly krásné rozhovory. Malá Strana je a bude kouzelné místo. Podmanivá hudba. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Pokus tří začínajících mladých režisérů-studentů FAMU natočit povídkový film podle stejnojmenné knihy Karla Pecky vzdávající hold geniu loci Malé Strany a sekundárně i Malostranským povídkám Jana Nerudy, ke kterým odkazují již názvem celého projektu (a obsahem první povídky Buldoček). Problém však tkví v tom, že postihnout ducha tak nehmatatelného, jakým je duch místa, je velmi obtížně proveditelná záležitost a z filmu tak přímo ční snaha o vytvoření oné melancholicko-magické atmosféry, problém je ale v tom, že všichni tři zúčastnění se snaží především o svou verzi magického realismu (nejsilněji v povídce poslední - Garden-Party s vernisáží) a uniká jim podstata. Stejně jako Neruda i Karel Pecka zalidnil prostor svých povídek figurkami, na plátně z nich ale zbyla spíše torza, figury bez řádné motivace a hloubky (snad jediná solidní figura je architekt Karla Heřmánka). Celý povídkový projekt hledá především nějakou jasnější koncepci, koncept humoresek vzešlý z předlohy se do spíše vážně míněného filmového projektu přenést nepodařilo a atmosféru šedavých 80. let možná tak na půl... Kladem je určitě hudba Vladimíra Wimmera a především silné herecké obsazení, mimo velkých hereckých jmen (a Josef Kemr to v sobě prostě má...) se ve filmu objevuje i sám autor knižní předlohy spisovatel Karel Pecka, který tu hraje sám sebe (i když jeho skutečnou roli k disentu dotlačeného protirežimního spisovatele svěřili autoři právě panu Kemrovi...). Malostranské humoresky nenadchnou, ale ani nezklamou, je to prostě filmový pokus...a jako takový je ho třeba vnímat... ()

Galerie (4)

Zajímavosti (1)

  • Josef Kemr byl v době natáčení filmu již hospitalizován v nemocnici, a tak musel být na natáčení dovážen. (sator)

Reklama

Reklama