Plechový panáček

Na zpracování snímku TIN TOY jde vidět, že animace „živých předmětů“ (miminka) byla stále ještě „v plenkách“. Jinak se (vzhledem k době vzniku) jedná o velmi zdařilý „kraťas“. Obsahově jde o veselý příběh s dobrou (humornou) pointou v závěru. Hračky to s námi lidmi prostě leckdy nemají lehké... :o) (17.09.2003)

Pro mě první opravdový kraťas od Pixaru, kde si autoři dali záležet i na příběhu, v kterém nechyběly vtipné situace (vystrašené hračky pod gaučem) ani až hororové scény (pohled na dítě utíkající za panáčkem schovávajím se ve svém obalu skrz celofán toho obalu). První animace člověka (nebo spíše mimina) sice nedopadla moc dobře, ale při takovém příběhu se to tolerovat dá. (11.05.2009)

Teda to mimino bylo ale hnusné a děsivé, jak honilo chudáka Tin Toye. Být jím taky bych se bála takové velké zlé věci, která se jen směje, slintá a tváří se jakože vás sežere:D (Opravdová mimina mám ale vcelku ráda.) No a pak pod postelí kotel těch třesoucích se a bojících se hraček mě rozesmál. Brouci v grafice se samozřejmě najdou a jdou dost vidět, jako například, když děcko spadne na zem, tak je ve skutečnosti slušné tři cenťáky nad zemí... připomnělo mi to grafiku The Sims:D No ovšem konec byl prvotřídní a ze života. Největší zábavou je prostě krabice... malé děti jsou s tím zajímavé a kouzelné.. rozbalí dárek, chvíli se na něj dívají a pak si stejně celý zbytek dne hrají s krabicí, někdy tu krabici mají mezi hračkami třeba i celé dny aneb Júúúúúúú KRABICE. Lepší než sto padesát hraček v koutě ;) P. S. Jak se pak dožadoval ten panáček pozornosti, co? Možno zhlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=wtFYP4t9TG0 (03.11.2013)

Toy story patrí medzi najlepšie animované filmy a tento kraťas nám poodhalí, kde sa nápad na oživlý svet hračiek vzal. Animácia v kontexte doby , v ktorej vznikla je nadpriemerná a John Lasseter mal vtedy ešte len pred sebou svoje najlepšie kúsky. Ako je už zvykom u pixarovských kraťasov, tak aj tento ma pobavil a rozosmial. Scéna trasúcich sa hračiek pod posteľou je proste nezabudnuteľná. (15.12.2007)

Batole se usměje poté co slyší zvuk hrkávky. Pak už na ni nereaguje, tak proč to nezkusit Plechovým panáčkem či slepičkou nebo žabičkou na klíček? A něžně na něj mluvit, číst mu, a hodně s citem, hodně lásky, jinak později vezme prak a začne si z vás střílet. To začne i tak, ale verbálně a ručně, pak je třeba ho ukázňovat někdy i ručně a stručně, že Plechový panáčku. (18.06.2010)