Kdysi byli bojovníky

Máte filmy, kde se mohou sekat hlavy jak na běžícím páse a klimbáte u toho. Tenhle je drsný právě proto, že není pohádkou ale běžnou realitou. Citíte se ženou, která každý den odklízí zas a znova trosky po mejdanech a maskuje monokly, cítíte s dětmi, co se někde v koutě krčí strachem, jestli fotřík zabije dřív matku nebo je, a nakonec cítíte i s ním, protože možná i on je oběť- pýchy, hlouposti, malosti? (14.12.2004)

Silně brutální, hnulo mi to žaludkem asi jako film od Larse von Tiera. Zvláštní emocionální vlny v tvrdších a drsnějších scénách prostoupených celým filmem. Maorská problematika je Novo Zélandskou paralelou na nepřizpůsobivé občany. Velice drsné, nicméně skuteční bojovníci vítězí duchem, k čemuž se film po krutých scénách postupně dopracuje. (22.07.2011)

Určitě nejlepší sociální drama jaké znám, navíc ze zajímavého prostředí "sociálně vyloučených" novozélandských Maorů. Tenhle film jsem viděl několikrát v devadesátých letech ve filmových klubech a pokaždé jsem byl z jeho syrovosti úplně odvařený, hodně na mě vždycky zapůsobil. No byl jsem tehdy taková naivní trubka. Když jsem si ho dal po spoustě let znovu, už jsem na něm viděl nějaké ty mouchy, třeba že ta jeho syrovost a brutalita je hodně afektovaná a dost možná i zveličená. No ale hodnotím podle svých dávných prvních dojmů - silný zážitek a silné vzpomínky. Ať už je tenhle kousek přehnaně vyumělkovaný nebo ne, dokáže vyvolat silné emoce. A napsal ho Maor a ne běloch, což se taky počítá. Temuera Morrison, Rena Owen i Cliff Curtis v nezapomenutelných a možná i ve svých životních rolích. A jejich nejstaršího syna Juliana Arahangu jistě poznají všichni fanoušci prvního Matrixu. (10.03.2014)

Je to prostě pořád stejná písnička. Některá etnika mají nesporně smysl pro rytmus, tanec a hudbu a když mají možnost chlastat a pobírat dávky, je to v podstatě to jediné, čemu se celý život věnují. S tím, že ten chlast by figuroval někde na první příčce. Stejně jako u nás, ani maorský cigoš, jsa denně vožralej (jak zpívá Pepa Vojtek) nejde pro ránu daleko, a byť mu nelze upřít elegatnější zápasnický styl, než když na vás naše utlačovaná menšina vytáhne v hospodě kuchyňák, je to jinak pořád to stejné schema. Čili s ožralcem a vymaštěncem navíc to bude vždy o držku. Snaha o návrat k tradicím rodu je zde sympatická, ale bohužel v realitě již předem odsouzená k záhubě. Film o násilí, beznaději a odporu přijmout vnucená pravidla. Zde víceméně pravidla předurčující ženy jistých etnik k tomu, aby držely pusu a roztáhly nohy, když ožralý patriarcha zavelí a z toho vyplývajícví vnitřní boj s bezmocí, hrdostí a důstojností. (23.01.2013)

Hodně drsný film z prostředí maorů, kteří v civilizovaném světě už jenom vzpomínají na to, jak byli národem hrdých bojovníků. Někteří svoji hrdost, zděděnou po svých předcích dodnes neztratily, jiní své frustrace utápějí v alkoholu. Herecké výkony jsou brilantní, hlavně pak Temuera Morrisona v roli neurotického ochlasty a rváče, kterého když jsem viděl poprvé, tak jsém si říkal "Proboha, kde sebrali toho magora? To snad nemůže být ani herec!" Z celého filmu má divák pocit neuvěřitelné autentičnosti. Lee Tamahori si otevřel dveře do Hollywoodu. (04.01.2003)