Díra u Hanušovic

Někdy je lepší být méně originální. Sonda do díry plné těch největších retardů a podlidí, kteří se omezují na naplnění svých základních lidských potřeb. Počínaje jídlem a pitím a končíce rozmnožováním se s kýmkoli a čímkoli, co vlastní použitelný otvor. Vzduchem lítá samá kunda a čurák. Atmosféru vesnice si autor vycucal z prstu. Něco takového mohl vymyslet pouze člověk, který vesnicí tak nanejvýš projížděl. Hodně zkreslená představa. V úvodních minutách se divák rozhodně nenudí. Nevěřícně koukáte na to, co se vám to vlastně dostalo před oči. Chvíli čekáte, že se bude dít cosi epického. Postupně ovšem zjistíte, že se nic dramatického nechystá a film bude pozvolným tempem plout až do konce. Pár fajn prvků se našlo. Forma není k zahození. Jen ji bylo třeba nasadit na podstatně atraktivnější děj. Všechny dějové linie jsou hrozně nudné. Jediné, na co jsem celou stopáž čekal bylo to, zda Tatiana nechá retarda prozkoumat její tělesné útroby, nebo jemu jedinému to na vesnici nedopřeje. (05.10.2017)

Nic. Svou bezvýznamností vlastně Díra u Hanušovic dokonale reflektuje současný stav české kinematografie, která je doslova 'Nowhere in Moravia'. Krobot tímhle vyprazdněným trapnohumorným filmem ukázal, že invence vlastně není nutná, stačí jen sbírka typických stereotypních charakterů, scének a nadávek, které na domácí publikum působí osvědčeným způsobem. Z hlediska evropského (nebo světového) kontextu nehodnotitelný snímek. (11.07.2014)

Ač k současné české kinematografii nejsem nějak striktně nekompromisně kritický, přesto mě občas překvapuje, že si pouštím pořád další a další její produkty. Na tohle mě nalákalo duo Krobot a Táňa, jejíž vesničanky mě baví už od dob Divokých včel. Díra u Hanušovic je takové to typické krásné české nic, navazující a odkazující na starší filmy o prostém českém lidu, svérázném, jadrném a jaksi lidském. Jenže v tomhle docela dost tlačí na pilu, což místy až bije do očí. Takže ja, dostal jsem co jsem chtěl a navíc kulervoucí Babčákovou. Ale je fakt, že mnohem radši tohle, než české filmy, které se zdánlivě o něco (neúspěšně) snaží. 2,5* (30.11.2014)

Spousta lidí asi přehlédla, že se film nejmenuje Vikantice u Hanušovic a že to není dokument o vesnici, nýbrž film o lidech - respektive o lidských povahách, o plahočivém lidském údělu, o snaze dostat se odněkud někam nebo odnikud nikam... Myslím, že je to jeden z nejlepších českých filmů za poslední roky. Cítím z něj něco z československé nové vlny šedesátých let, také se odehrává v takovém nekonkrétním bezčasí, také je tak trochu divadelně přitažený za vlasy, je to spíš absurdní metafora než normální příběh, a tím je působivější. Stoprocentně jsem si užil nejen tu divnou náladu, ale hlavně špičkové herecké výkony všech, čímž myslím opravdu všech. Že bude hodnocení tak nízké a já půjdu tak moc proti proudu, jsem nečekal. (30.01.2022)

Dobře natočený film, dobře zrežírovaný, ale nebýt těch pár opravdu dobrých a vtipných hlášek, bylo by to profesionální "vesnické" video z obyčejného dne. Dějová linka nejspíš nebyla ani narýsována a snaha herců o napodobování nářečí jde bohužel až moc vidět. Jako celek to prostě nefunguje, pan režisér Krobot, by se měl trošku zamyslet. Avšak věřím, že si to své fanoušky někde najde. /35%/ (Kino - Prom.) (21.10.2014)