Minulost

Čo Farhadimu nemožno uprieť je jeho cit pre vykreslenie postáv. Vystačí si takmer bez dramatickej situácie a na čom stavia príbeh sú slová, slová a ešte raz slová. Tá kráska z Artistu tu hrá rozpoltenú ženu snažiacu vyriešiť svoju súčasnú životnú situáciu. Výborný herecký výkon Aliho Mosaffa ako človeka, čo sa snaží udržať všetko pokope a vychádza z celého príbehu ako ten povestný kladný hrdina, čo dá do chodu veci, ktoré môžu skončiť buť katastrofou, alebo dobre, ale bez rozdielu na to, uvedie veci do pohybu a jeho skutkami sú determinovaný všetci zúčastnený. Výborne vypointovaný príbeh, ktorý v konečnom dôsledku nemá žiadnu výraznú chybu až možno na to, že Separation bolo predsa len prvé. Rovnako aj tu máme otvorený koniec a je len na nás akosi to v hlave uzatvoríme. Veľké plus totiž spočíva v tom, že Farhadi svoje postavy nesúdi a len nám ukazuje ako sa snažia z problémom popasovať, aj keď možno spravia na ceste viacej chýb. Rozhodne stojí za videnie. (23.12.2013)

Málokdo (pokud vůbec kdo) umí v současné kinematografii civilně zachytit spletitost, složitost a s tím spojenou nejednoznačnost mezilidských vztahů tak jako právě Farhadi. Svým postavám vstupuje "dokumentárně" do života jen na určité období, aniž by vysvětloval co bylo a co bude. Zarytě se vyhýbá vyřčení nevyřčeného či nabídnutí (roz)řešení. I přesto (či právě proto) se umí dostat postavám pod kůži způsobem nevídaným. Přijde, zachytí, zdrtí a zase odejde. Největší (a ostatně i jediné) zklamání je, že se Farhadi snaží, ať již cíleně či mimoděk, o takové intimnější navázání na Rozchod Nadera a Simin. Ostatně tohle by klidně z fleku mohlo být volné pokračování "po letech". Stačilo by vyjít ze situace, že Simin s dcerou na západ odešly... (19.10.2013)

Moc hezky a přehledně rozprostíraná až nakonec rozprostřená síť mezilidských vztahů. Obdivuhodně napsaný scénář, jehož postupně odhalované motivy zhušťují atmosféru a otevírají stále větší prostor k herectví. Tíha postav se postupně proměňuje a je to nakonec Samir, jehož účinkování v příběhu je klíčové. Bérénice Bejo sice strašně ječela, ale záleží na vkusu (a nastavení hlasitosti v sále), a ten já pro ní rozhodně mám. Loňský vítězný Rozchod Nadera a Simin jsem odložil na neurčito, ale tvorbu Asghara Farhadido je nutné do budoucna sledovat. Jeden z vrcholů letošního Cinema Mundi, 2014. (04.03.2014)

Kriste. Stará kurva čo to ťahá a jebe s každým, čo je aspoň trochu divný a potom sa čuduje, aky dojebatý ma život, deti a všetko okolo toho. Ne. Nebudem sa viac k tomu vyjadrovať, lebo toľko nadávok snaď ani nepoznám. Dajte mi späť niekto tie hodiny života, čo som pri tomto ohavnom dríste strávil. ODPAD!!! (25.08.2018)

Farhadi variuje to, co velmi dobre umi. Jemne pootacet optikou pohledu na sve hrdiny, naklast na rozchazejici se manzele neprijemnosti (tentokrat jak uz nazev napovida pujde o minulost) a prihodit tam trpici dceru. Stejne jako Rozchod Nadera a Simin to cele tahne kriminalni zapletka. A zenske hrdinky jsou tentokrat jeste protivnejsi nez v jeho predchozim dile. Presto prese vsechno je to ale jiny film, ma v sobe vic intimnejsich a jemnejsich momentu, par lepsich detailu, jiny (a rekl bych lepsi) rytmus, mene schvalnosti a teplejsi barvy. A navic od zacatku napeti, ktere si v leccems nezada se Zvjagincevovym Navratem. Proti nemu ale zustava Farhadi civilnejsi. (06.06.2013)