The Mists of Avalon
Die Nebel von Avalon
Hmly Avalonu
Režie:
Uli EdelScénář:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrají:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (více)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (95)
Mýtické motivy se objevují znovu a znovu v nových spojeních, souvislostech, interpretacích. Pokud může být artušovský mýtus interpretován křesťansky, proč by nemohl být interpretován i wicccansky? Mně se to líbilo a vůbec mi to nepřipadlo jako "prznění", to by pak byl przněním každý mýtický příběh. Film se mi líbil, byla v něm hloubka i atmosféra... Jen mohli lépe maskérsky ztvárnit stárnutí postav. ()
Ačkoliv to nemám běžně ve zvyku, dokázal jsem se na tento film dívat "jako na pohádku." Artušovské legendy dostaly zase jednou pěkně na fraky, ale alespoň to mělo nějakou úroveň. Rozhodně oceňuji způsob, jakým byl příběh "vyprávěn." Velmi zajímavé bylo také to, jak byly prezentovány mystické síly. Jejich prezentace byla jednoduchá a efektní, i bez zbytečné monstróznosti. Filmu rovněž prospělo i zapojení určité přírodní složky do mystiky, jako přestrojení za jelena atp. I stylizace byla velmi zajímavá, kdy ženy nebyly zmalované, jak předloňské omalovánky, a působily velmi přirozeně pěkně. Mužské postyvy pak působily taky, velmi přirozeně, a to s využitím přirozené dávky jemné obhroublosti, která jim přidávala na důvěryhodnosti. Celkový umělecký dojem tak byl se vším všudy velmi dobrý. ()
Tak dlouho jsem čekala, kdy se něco započne, až snímek slavnostně skončil. Hudba skvělá, o tom žádná, herecké výkony kupodivu obstojné, ale nato, co všechno artušovská látka nabízí, se vůbec nic nedělo. To, že se scénáristé legendy nedrželi, to je mně celkem jedno, přece jen, jde o Avalon a ne o dokonale zmapovaný příběh, takže se jím může někdo jen inspirovat, ale v těchto Mlhách se mnozí opravdu ztratili a clonu nudy ne a ne rozprostřít. Mimojiné Artuš si žádnou extrémní roli nestřihl, ono jako by nikdo neměl hlavní slovo. Slušná oddechovka pro čtvrteční večer, ale žádný EXtraKalibr:) ()
Výborná adaptácia objemného fantasy románu M. Z. Bradleyovej. Možno najzaujímavejšie podanie artušovskej legendy, aké kedy bolo natočené, na jednej strane realistické, na druhej strane so zachovaním mystických prvkov, a hlavne osolené ženským pohľadom na vec. Atmosférické, na televízny film skutočne výpravné, s dobrými bojovými scénami a hlavne výbornými hereckými výkonmi v hlavných ženských úlohách. ()
Z těch adaptací které znám, a které se zabývají Artušovskou legendou, jde na to tato asi zatím nejvíce nezvykle co se týče hlavního námětu a rozložení samotných postav. Velký prostor zde dostává víra, kontrast starých náboženství a nových, což je taková paralela k době, kdy se měli Artušovské legendy reálně odehrávat. Římské impérium a jejich bohové, příchod křesťanství, do toho kmenové legendy...Pokud se podíváme na děj jako takový, tak Morgana je najednou vesměs kladná postava, což je nezvyk. Paní Jezera se tu míchá s bohyní. Artuš je mnohdy spíš takový arogantní ňouma, stejně tak jeho rytíři. Pokud se ale odprostítě od těchto nezvyklostí, tak to jinak poměrně solidně odsejpá, jako bonus jsou tu i našinské reálie, ačkoliv mnohdy změněné, aby odpovídali Britskému prostředí. ()
Galerie (19)
Photo © Constantin Film
Reklama