Major

Výměna většího zla za trest za menší zlo - pořád dokola, dokud se stupňující zlo nedostane do fáze, kdy se doslova scénář promění v expresionistická muka pro hlavní postavy. Taktizování s krátkozrakou působností dosáhne absolutního bodu zlomu během jediného dne v tak prudké jízdě, že divák nestačí příliš dýchat. Herecké výkony jsou absolutně špičkové. Režiséra (scénáristu, herce a skladatele v jedné osobě) čeká opravdu velká budoucnost. (31.10.2016)

Jurij Bykov je kurňa borec!:) Tak, jak v Hlupákovi zpracovával téma rozpadající se morálky, prohnilosti a korupce na "nejvyšších místech" jednoho města, tady provádí to samé, ale na policejním okrsku. Herecky opět prvotřídní, sám Jurij si zahrál jednu z hlavních rolí. Jo, když se člověk dostane pod povrch mocenských autorit a systému, je tam tolik špíny, zkaženosti a bezpráví, že by byl radši, kdyby zůstal pěkně sedět doma v teple, u knížky a něco takového radši nepoznal na vlastní kůži. A není to jenom Rusko. Jurij má pořádnou odvahu natočit něco takového, ať je to Hlupák nebo Major. Kdo všechno vlastně chce vidět tu hnusnou, zkurvenou pravdu, o tom, jak to chodí...? Snímek odkrývá jednotlivé vrstvy a člověk se nestačí divit, že to všechno je na denním pořádku a zcela běžné. Takové příběhy jsou pak ve filmovém vyprávění ty nejdrsnější a dokážou Vás pořádně dostat. Zvláště, pokud jdou až hluboko pod kůži. A takový je i Major. (03.04.2016)

Já si vůbec nemyslím, že je to špatný film nebo dokonce nereálný a podobně. To by potom hodnocení třeba Policejního odznaku muselo být možná ještě o pár procent nižší. Proč by se to nemohlo stát? Naopak, kdyby mně někdo vyprávěl, že to v Rusku zažil, tak by mně to nepřišlo až tak neuvěřitelný. Tak je to film a musí se brát pochopitelně s reservou, celá ta anabáze byla zhuštěná do cca 90 minut a něco podobného, například již ve jmenovaném Policejním odznaku se rozkrývalo v několika sériích. Krytí si zad od shora až dolů a ten, kdo se trochu vymkne kontrole v nějakém menším uskupení, tak má holt smůlu. Buď potlačí svědomí a nebo.........já se tomu opravdu tolik nedivila. K tomu studená a drsná atmosféra, která perfektně sedla k takovému marasmu a jen ještě víc podtrhla hloubku lidské malosti a zbabělosti. Za mě čtyřka jak vyšitá. (09.11.2014)

Policajné prekrúcanie verzií dopravnej nehody spôsobenej kolegom policajtom roztočí špirálu absurdného násilia dopadajúceho na nevinných aktérov udalosti. V hre sú funkcie i dobré meno policajného zboru. Suverénne zrežírovaná dráma necháva zároveň široký priestor pre rôzne otázky a úvahy. Napríklad - pokiaľ má ísť loajalita k šéfovi a jeho požiadavkám v mene uchovania si zamestnania? A aká má byť miera profesijného držania si chrbáta (tak častá okrem fízlov napríklad u lekárov).Alebo - na odvrátenie ohrozenia vlastnej rodiny sme schopný spáchať akýkoľvek zločin? Poznámka - k uveriteľnosti filmu len toľko - vo viacerých komentároch sa tu uvádza, že je to nereálne, pritiahnuté za vlasy a podobne. Prípadne, že to je ruská realita. Odcitujem úryvok z článku o slovenských policajtoch, ktorí už boli natoľko nenažraní, až sa dopustili vraždy podnikateľa - mimochodom, išlo o elitných kukláčov a vyšetrovateľa: "Špičkový strelec a elitný kukláč Juraj Roszík bol od roku 1999 súčasťou policajného gangu. Ten prepadával podnikateľov, unášal deti, vydieral ženy, mučil bezbranných. Motívom boli vždy peniaze." (citát je z časopisu Plus sedem dní, marec 2013). To sa dialo a podľa viacerých indícií v iných formách aj stále v štruktúrach našej polície deje. (09.11.2013)

Má-li režisér nějakou ideu, nebo lépe řečeno, má-li idea nějakého režiséra, pak se jí bude snažit zviditelnit v prostředí, které se k ní váže co nejúžeji. V tomto případě je to Rusko. Ale není to pouze Rusko... A na nás nejspíš chce vynutit doznání: ne, tohle se nám nemůže stát, tady se tohle nemůže stát! Ale pokud se vážně zaymyslíme, zjistíme, že to takhle odbýt nemůžeme. Možná stačí jen nešťastná shoda nešťastných náhod, špatně rozdané karty a mezi nimi pár falešných a pak celá kůže někoho jiného je méně než kousek vlastní. Major Sobolev (Denis Švedov) to ví od samého začátku (nehody) a kůže někoho jiného se postupně stává kůží vlastní - ne však docela, v závěru se jeho vědomí vrací opět na začátek. Film je postaven na bázi trojuhelníku, ne však milostného. Základnu tvoří interakce mezi Sobolevem a Pašou (nechme ho tu beze jména - Jurij Bykov, autor a jeho představitel, vrcholem je Irina Gutorova (Ирина Низина, matka zabitého Kolji); v závěru oba dva rekapitulují svůj vztah k ní: Sobolev ji zabíjí, Paša lituje, že se to nestalo hned na začátku (po nehodě). Vyvraždění rodiny Gutorovy je akční záležitost bojácných lidí; Sacco a Vanzetti, Milada Horáková, Nikolaj Bucharin (hrozili mu, že zabijí jeho ženu a právě narozeného syna, toto schéma je použito i v tomto filmu) a pod. jsou justičními vraždami stejně bojácných svědků a soudců. Co je méně odporné? - dal bych přednost akci před justicí, možná je při ní větší šance uniknout. Pozn.: Teprve teď jsem se podíval na plakát, a ten trojúhelník tam je, i když je složen z více trojúhelníků, poskládaných do hvězdy. (21.04.2017)