Laggies

Co bych asi měla napsat k filmu, který jsem si vysloveně cíleně vybrala jako relaxační pilulku? A navíc s herci, které mám ráda, o Samovi ani nemluvě. Láska je bláznivá, nevypočitatelná, ale krásná. A když si možná někdy myslíte, že je to ta pravá, nikdy nevíte, jestli se někdy nestane podivný zázrak, který zprvu nepochopíte, ale srdce Vám řekne a zcela jasně napoví, kam ho máte nasměrovat. A takhle podobné to bylo s Megan, která hledala sama sebe a nejen, že se našla, našla ještě něco krásnějšího.............Proč to nezvednout tam, kde jsem se cítila příjemně, takže žádný rozbor scénáře, kamery a podobně rozhodně nehodlám pitvat, protože v tomhle případě je mně to úplně jedno. Pilulka zabrala a to je podstatné. (21.01.2015)

Keira Knightley je sama o sobě dobrá herečka a na její filmy většinou rád kouknu. Laggies není žádný výjimka, tudíž jde o celkem zábavnou romantickou komedii, která sice neukáže nic nového, ale příjemně se na to dívá. Čím dál sympatičtější je mi Chloë Grace Moretz, která se pomalu ale jistě blíží k mé topce .. 6/10 = 68% (16.01.2015)

Pubertální já přežívající v těle třicítky, strach ze ztráty svobody a nutnosti se rozhodovat sama a nést za to následky, hledat to své místo a toho svého… slečny, my víme své. Vy, pánové, berte tento film jako dokument. A vězte, že jestli se budete na své vyvolené tvářit stejně hadovitě jako Anthony v letištní scéně, žádná si vás nevezme, na to můžete vsadit zásnubák. (23.08.2016)

Pokud bych měl tento film hodnotit jako celek, tak se jedná o takovou nevýraznější, zároveň ale i příjemně snesitelnou, odlehčenější romanticko /dramatickou podívanou, nicméně já se zde musím zmínit jeden zásadní fakt, a to že podle mě bude tento snímek rozdělovat publikum na dva tábory. Na ženský a mužský. Zatímco se totiž něžné pohlaví bude asi dost ztotožňovat s ústřední hrdinkou a bude chápat její veškeré myšlenkové pochody, její chování, jednání a rozhodování, tak to mužské jí bude považovat za naprostou noční můru každého chlapa, nerozhodná, rozháraná, infantilní a i přes veškerou partnerovu náklonnost stejně nespokojená frnda, toužící po sebeuspokojivé budoucnosti, na kterou ovšem nemá. Je zkrátka znát, že jak za scénářem, tak réžií stojí ženy, jejichž pohled na vnímání vztahů, a vlastně i světa je prostě odlišný než ten mužský a zde to zkrátka zformulovali do ukázkového příkladu, respektive příběhu. Každopádně, film samotný, jak už jsem ale zmiňoval, není zas až takový průser, ovšem ani zázrak. První půlhodinka se sice táhne, později ale nabere docela spád, postavy jsou pak poměrně výrazné a živelné a dialogy nepůsobí až tak nudně, mimózně. Nutné je ovšem i podotknout, že za celou tu dobu se tam nestane ale ani nic zásadnějšího, či jakkoliv dramaticky, či emočně působivého, prostě se na to jen příjemně dívá, obsahově ovšem nemá Laggies zkrátka co nabídnout. (13.11.2020)

Trailer příliš nenavnadil, ale filmy s Keirou jsou pro mne zkrátka milou povinností. A když si od věci příliš neslibujete, leckdy vás příjemně překvapí. Jako v tomto příběhu o hledání sebe sama a svého místa v životě... S Keiřinou postavou jsem se opravdu ztotožnila; vím, jaké to je, když si připadáte jako násilně hozeni do světa dospělých a přitom vůbec nemáte ponětí, co dělat. A všichni kolem vás jsou úplně někde jinde. Předpokládám, že kdo se nedokázal do hlavní postavy vcítit, u toho film příliš nepochodil. Ale přesně to vystihovalo spoustu mých myšlenek, postojů a emocí. Mimo to je to neskutečně příjemná jednohubka s nenásilným příběhem, sympatickými herci a pohodovou atmosférou. Keira jako vždy úžasná, jen si občas říkám, kdo jí proboha dělá stylistu. Její oblečení a líčení bylo dost 1990 :) Mimochodem, vážně mě nebaví číst u každého jejího filmu o jejím afektovaném úsměvu. Zkuste si třeba pustit nějaké rozhovory s ní, vy idioti. Každý má nějakou mimiku. (Ale souhlasím, že americký akcent jí nesluší.) (24.01.2015)