Parádně pokecal

Tohle je buď pecka, pokud tedy se bude divák vehementně snažit za tím něco najít....anebo totální demence, pokud za tím nic nenajde. Já jsem se hodně snažil, váhal s hodnocením, hledal skrytou myšlenku či vzkaz. Nakonec jsem ale nerad musel usoudit, že jediné pozitivum je zjevení Jenoféfy Bokové coby jediné bytosti vyzařující alespoň nějakou energii. Jestli to bylo jen o tom, pak tedy dobrá. Jinak ale nuda, šeď, šeď....50% (05.09.2016)

Upřímně řečeno já jsem si tede moc parádně nepokecal. Podobné nedopečené polotovary patří na soukromé famácké promítací párty s tím, že s útokem na řadového diváka bych počkal do doby, než na svému osobitému rukopisu ještě kapánek zapracuji. Nic ve zlém, Tomáš Pavlíček se svojí absurdní dialogovou skorokomedií minimálně snaží. Nesmíme také zapomínat, že se jedná o absolventský film....každopádně já bych nové krvi tuzemské kinematografie dal ještě nějaký ten pátek čas. (29.12.2015)

Jen bych dodal, že film je naopak velmi tematicky bohatý, tedy všechna ta otevřená témata spojuje jedno hlavní, které možná ani přesně nedokážu popsat, jen jsem si jistý, že tam je. Vlastně se mi nechce hledat způsob jeho pojmenování, protože všechno se dá nějak pojmenovat. Ale když film dokáže zapůsobit všemi svými možnostmi a vytvořit v člověku dojem, kterému parádně rozumí, není nutné téma okecávat. Věřte intuici, kterou ve vás ten film vytvoří. A o tom možná je ten film. A hlavně mějte důvěru v tvůrce, o to si ten film žádá. To, že film využívá jiných prostředků, než na které je divák ze současných kin zvyklý, má nějaký svůj důvod. To, že se ve filmu hodně mluví, přeci ještě neznamená, že je to ukecaný film. To, že herci neprožívají svoje emoce, přeci ještě neznamená, že špatně hrají. Naopak nevěřte ukecaným kritikám. Dlouho, po shlédnutí působící film. (01.08.2014)

Taková nějaká celovečerní etuda s rozplizlou pointou, pokud se tomu nenápaditému závěru tak dá vůbec říkat. Dialogy se vyznačují tím, že skoro v každé replice se postavy do úmoru oslovují jménem - snad aby nezapomněly (a roztěkaný divák s nimi), s kým vlastně mluví. S přivřením obou očí dávám dvě hvězdičky za několik vtipných formálních nápadů, zároveň se ale nepřestávám divit, jakému scénáři je Státní fond kinematografie ochotný poskytnout finanční podporu. (05.01.2016)

Před pár dny byl úplně čas na malej, krátkej českej film a tak jsem si vzpomněl na Tomáše Pavlíčka, spoluautora úžasné Chaty na prodej, že jsem od něj chtěl něco vidět - a program na nedělní odpoledne byl jasný. Dostal jsem, co jsem očekával - malý, vtipný, absurdní příběh, občas přepálený, v lecčems, hlavně co se týče vztahů zajímavý, s decentně komediálním Václavem Vydrou nejmladším (jak vzpomínka z jiného světa) a nadějí, kterou nakonec přišla s Jenovéfou Bokovou. Snímek není bezchybný, ale to člověk dokáže začínajícímu režisérovi odpustit, pokud jeho film má energii a nápady. 70%. (20.11.2019)