Gándhí

Monumentální pomník. Gándhí jako osoba vytržená z prostředí a postavená na peidestal. Jakožto proponent idey nenásilí inspirující, ale jako osoba usilující o ta nejlepší řešení již méně. Řadu problematických aspektů filmu a osoby samotného Mahátmá napsal ve svém komentáři uživatel Maq. Byť si myslím, že je přehnaně přísný k filmu i jeho tématické postavě, doporučuji jej k přečtení. Sám doplním jen pár drobností... Gándhí usiluje o nezávilost Indie na Británii, ale zároveň by chtěl, aby se muslimové zřekli nezávislosti na Indii. Pokud mají být muslimové a hinduisté schopni žít v jednom státě, proč by v takovém státě nemohli žít britové? Není vítězství nenásilí možná dáno tím, proti komu ho bylo použito? Gándhí hovoří o boji s Hitlerem a důvěře, že i proti němu by to zabralo, byť za cenu velké bolesti. Židé Hitlerovi moc nevzdorovali, ale nepomohlo jim to vůbec... +++++ Ani se tu příliš neventiluje možnost, že Británie se vzdala svého panství prostě proto, že si její politici uvědomili, že je nadále absolutně neudržitelné. Osoba Gándhího jim nakonec mohla přijít vhod, neboť na ně mohl vrhnout alespoň stín svého humanismu. Portugalci se Goy, Damanu a Diú vzdát nechtěli a tak jim byly v roce 1961 prostě a jednoduše odebrány. +++++ Attenboroughův film se nesnaží nám Gándhího představit a dát nám jej pochopit, prostě jen vytahuje některé linky a přimalovává mu svatozář. V rámci tohoto cíle si vede dobře... ale já jsem slepou oslavu vidět nechtěl. (15.09.2014)

Skutečně gigantický snímek, který má však dva velké nedostatky. Ten první se vší smělostí považuji za relativně objektivní výtku. Film je velmi pomalý a bohužel dost často i nezajímavý až nudný. Na jeho gigantickou stopáž má dost málo děje a chvílemi to působí jako příliš málo másla na příliš velký krajíc. Druhý problém bude čistě subjektivní. Jde o to, že celý příběh je snad až příliš jednoduchý - určen co možná nejširšímu diváckému spektru. Postava Ghándího je až přespříliš jednoznačná a režisér/scénárista k ní přistupuje až s otravnou nekritičností. Rovněž politické motivy jdou jaksi stranou a téměř po celou dobu je nám vrážena do zad myšlenka dobré duše, lidskosti a faktu, že násilí plodí jen další násilí. Že to pro Mahátmu nebylo určitě zase až tak jednoduché (z hlediska politiky) je fakt, který zde tvůrci jaksi neberou v potaz. (16.10.2006)

Kinematografie rozeznává tři časy: (i) Objektivní čas, po který divák sleduje dílo, měřený hodinkami. (ii) Filmový, nebo-li dramatický čas. (iii) Čas subjektivní, u kvalitní podívaný daný tím, že se vcítíme přes děj do postavy a prožíváme s ní všechny časové deformace. A teď klíčová otázka: Jak se přenést z času objektivního do subjektivního? Pochopitelně, přes čas dramatický (schopnost filmu vyprávět příběhy), ovšem ten v případě Gándího neexistuje, tudíž se přesouváme nazpět k času objektivnímu. (27.10.2008)

Viděl jsem nějaké staré záběry Gándhího, a Ben Kingsley ho zahrál absolutně dokonale. Film ukazujem jak se dá taky dělat politika. Škoda, že Gándhí byl tolik moc jedinečný. Takového charismatického vůdce by v takovém Izraeli, či Palestině potřeboval celý svět. Ale to se samozřejmě nestane, protože Gándhí byl jen jeden, a nikdo podobný už nikdy v politice nebude. A ten film, to je prostě skvělý film o něm. (18.11.2004)

|| Scenár: John Briley | Hudba: Ravi Shankar, George Fenton | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Goldcrest Films | Rozpočet: 13 miliónov £ | Tržby: 80,700,000 $ || Nie náhodou bol Attenboroughov Gandhi aj komerčne úspešným filmom. Nie je totiž len jednoduchým popisným snímkom o živote nevšedného človeka, ale i umelecky prepracovaným filmom. Attenboroughovi sa podarilo priniesť atmosféru krajín autentickými davovými scénami a pri tom všetkom dbať nato, aby film odzrkadlil i posolstvo, za ktoré Gandhi bojoval. Jediná maličkosť, ktorá ma odradila od plného hodnotenia, bola trošku dlhá metráž. 84% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (08.09.2014)