Vojáček

26 ročný "vojačik" proste žije naplno. Stretáva sa s krásnou babou, s ktorou vedú dialógy o umení a živote a možno sa aj milujú. Popritom má na starosti odstránenie istej nepohodlnej osoby, ale vždy mu do toho vpadne nejaký náhodný okoloidúci alebo cyklista a z vraždy nič nie je. Je to Francúz, ale užíva si krásy Ženevy a jej jazera. A keď ho mučia, tvári sa ako keby jeho obľúbený futbalový tím prehral zápas. No a do toho nás Godard obšťasňuje namiesto záberu a protizáberu divokými švenkami, až máte dojem, že sledujete vážne záber a protizáber. Finále je celkom divoké, ale množstvo deja (na ďalšiu cca polhodinku) je zhrnutého v audiokomentári hlavnej postavy. Pre tých, ktorí hľadajú niečo zrozumiteľnejšie od Ggodarda absolútne ideálne a pripomínajúce Na konci s dychom. Vojačik sa mi páčil asi o chlp viac. 70% (27.11.2018)

Godardove filmy neoslovia každého. Samotný dej hrá len druhé husle, ťažiskom sú myšlienky hlavnej postavy, ktoré buď dokážu diváka osloviť a prinútia ho premýšľať, alebo v opačnom prípade bude pri sledovaní zažívať nudu pol druhej hodiny. Po druhom vzhliadnutí pridávam jednu hviezdu nahor, keďže na prvýkrát som kvôli titulkám nedokázal kompletne všetko vstrebávať. (05.08.2020)

To je asi najviac komunistický film zo západného sveta, aký som kedy videl. Snažil som sa v ňom politiku ignorovať, ale nedalo sa, ten záverečný monológ hlavného hrdinu bola taká zmes zbytočných žvástov, že filmu ubral tretiu hviezdu, ktorú som mu chcel dať za niekoľko zaujímavých scén. Inak film mohol byť radšej rozhlasovou hrou, obraz s textom málokedy súvisí, všetko podstatné z deja je len vyrozprávané. (28.11.2018)

S panem Godardem jsme si ani napotřetí příliš nesedli, a přestože téma je jiné, film mi až příliš připomínal U konce s dechem s Belmondem, jak typem hlavních hrdinů, tak způsobem vedení dialogů, ale částečně i dějem. Takže z nadějné látky se nakonec vyklubal slabší průměr, poněvadž i ty rádoby chytré fráze se člověku brzy oposlouchají. (04.08.2013)

Wow, tak tenhle film ve mně bude ještě pořádnou chvíli rezonovat!!! Takový zážitek jsem popravdě ani nečekal.. Ono se toho zpočátku ani tak moc neděje, postavy mluví tajuplně o věcech, která zprvu nedávají smysl, ale jak do sebe začne vše zapadat, dostává film na neuvěřitelné síle a dojde i na proslulé mrazení v zádech... O čem tedy Vojáček je? Hmmm... Možná o mučení, jak psychickém, tak fyzickém... Nebo o lidské nesvéprávnosti a manipulovatelnosti, nebo o smutně vykoupeném dospívání jednoho člověka, který byl zmaten nesmyslným světem okolo něj plným idejí a prázdných frází... Nebo je to prostě jen romantický příběh, vystřižený podle klasické tragédie (muž a žena z různých zemí, které spolu vedou tajnou válku - ten Shakespeare je snad všude)... Možná od všeho trošku, ale určitě je to veliký filmový zážitek, ke kterému se trochu hodí i ten již dnes trochu zpopularizovaný přípomen "noir"... TO F1 : Díky, kouknu, už je to dlouho, co sem to viděl naposledy :) (03.08.2006)