Královská ozvěna

Lukavský, jak ho určitě neznáte ("tisíc mordů na mym kordu"). Úchvatné jezdecké scény na zbrojných koních, kteří nedokáží klidně stát na místě. Princ - jediná postava v dějinách dramatu, která naiviní trik protistrany prohlédá zároveň s divákem. To vše a mnohem víc v traghoedii shakespearovských rozměrů a antické hloubky. - A co teď učiníme, co myslíš, Marčelo? - Já nevím, co ráčíte učinit, Vaše Veličenstvo. - Né my, ale vy co učiníte, královské dvořanstvo, no, třeba ty, Lodovico? -Nevíme prosím, co učiníme, vaše královská Výsosti. -Tak já vám tedy povím, co učiníme. Oblékneme zbroj a nevrátí-li nám Lorenzo ozvěnu, vypovíme mu válku! -Válku, otče? - Ano, válku. Všichni na kůň! Kupředu! -Všichni na kůň! Kupředu! (20.08.2016)

To je tak blbý až je to hezký. Hlavně uznání hercům, kteří dokáží pronášet ty absurdní věty jako kdyby míněny vážně. Není to sice až tak ulítlá legrace jako Růže a prsten, ale stále je to odlehčená vtipná pohádka. Ten mužský šat jí vůbec nesluší. A ostatně to mužské hrubé chování taky ne. Tak si to pamatujte, zastydlé feministky. (25.06.2017)

Další z černobílých studiových pohádek z televizního archivu, na kterou si musíte v sobotu ráno přivstat, pokud ji chcete vidět. Do programu jsou tyto pohádky zařazovány v méně sledovaném čase, protože jsou určeny spíše pamětnickému publiku, než dnešním dětem, které dávají přednost barvě. Co ale brání ČT, aby místo natáčení stále horších pohádek, některé z těch kostýmních nakolorovala a tím přiblížila i dnešním dětem. Pro mne si i ty černobílé zachovaly kouzlo dávných časů. Vyprávěný příběh je vtipný, jednoduchý, srozumitelný, i když na dnešní dobu trochu naivní. Herecké obsazení je prvotřídní, výprava je sice levná, ale nevšední. (06.03.2016)

I vzhledem k době vzniku tragické papundeklové kulisy a navíc ti neustále křivě stojící falešní koně, dávající se steskem vzpomenout na Pythonovské koně ze svatého grálu. Kemrův král střídá Bartoškova na pomyslném trůnu nejdementnějšího pohádkového panovníka. Tento nejen že není schopen žádného činu, on už není schopen ani vyjádřit myšlenku - s výjimkou neustálého stesku nad synem, který se mu nikdy nenarodil (ježto se v království nevyskytuje královna, je celkem s podivem, vzhledem k neustálým lamentacím, že se o jeho výrobu nepokusil v druhém kole). Co ale drží tuto pohádku nad vodou jsou dobré herecké výkony (Kolářová, Ráž, Tříska i poněkud netypický vojácky jakože drsný Lukavský) a některé velmi zdařilé dialogy (zvl. Florimond s manželkou a synem při posílání syna do války a všechny dialogy přestrojené Bianky s Matteem). (23.08.2016)

Zápletka může působit absurdně, ale to proto, že pohádka chce v prvé řadě říci, že právě z takových malicherných důvodů se často dějí války, že tyto malicherné důvody nejsou víc záminky, ve které vyústí nuda z toho, že "se nic neděje" nebo je ve svůj prospěch využije mysl vedená touhou po slávě. Láska však umí pýchu porazit a zmýlené zase k pravdě a míru vrátit. Pohádka má malý rozpočet a tak využívá kulisy, které však oplývají roztomilostí, za to má velké herce, které povznesou i jinak skromné dílko. (06.03.2016)