Slunce nad Leithem

Dokážu si vymyslet tucet racionálních důvodů, proč by se mi mělo Sunshine on Leith líbit. Ve Skotsku žiju, pár mých přátel se ve filmu objevilo a třeba takové I’m Gonna Be (500 Miles) od Proclaimers mám ráda. Jenže... když ono je to všechno tak kýčovité. Edinburghský hrad vykukuje v každé druhé scéně, všechny zápletky se odehrávají u neprofláklejších turistických památek a skotské přízvuky jsou tak typické, až působí nepřirozeně (nabízí se srovnání s mnohem opravdověji působícím Filth). V podstatě to celé působí jako jedna obrovská reklama na Skotsko. Pozitivní a sympatická, ale také po příběhové, herecké a režijní stránce docela průměrná. (21.10.2013)

Muzikál s ještě naivnějším a předvídatelnějším příběhem, než Mamma Mia! Muzikál, kde se všichni chovají hloupě a ve kterém vznikají naprosto zbytečné konflikty (jinak by tam samozřejmě příběh chyběl úplně). Ale bože! To zpracování! Ty velkolepé pohledy na Edinburgh! Ta pozitivní atmosféra, která z toho sálá! A hlavně - ta hudba. Ta je prostě geniální a všechny covery jsou náramně povedené, ať už jde o duety nebo skupinový zpěv! A závěrečné 500 Miles je už jen povedená třešinka na zatraceně sympatickém dortu. Užil jsem si to. A užil jsem si to moc už dvakrát. Pozitivní, energické. Chápu všechny, kdo tvrdí, že je to hloupý muzikál a pitomý film. Ano, nepochybně je to pravda. Ale zároveň je to prostě nehorázně super. A ty songy jsou fakt klasa. 85% (ano, je to skoro na pět hvězd). (26.01.2020)

Po tom, čo sa Pán nadočnicový oblúk vráti z vojnovej misie plný zážitkov z leštenia bajonetov zisťuje, že na ostrovoch nieje moc IN žiadať o orál s hlavňou pritlačenou o spánok. V zúfalej snahe ututlať erekciu spôsobenú upreným pohľadom na svojho brata v zbroji, chňapne po prvej indickej kočovnícke. Odvykanie si od okupovaných Iračaniek pomocou anglomorgošky sa zdá byť na prvý pohľad celkom dobrý nápad. Problém však nastáva, ak sa dočasné riešenie stáva trvalým a človek sa stotožní s kecami o rovnosti kúnd v noci. Zo slepej vetvy evolúcie sa tak razom stáva do vzduchu máchajúci gej s potrebou vyjadrovať svoje pocity v melodických veršoch. (oficiálny text distribútora) (08.10.2014)

Koľkokrát je možné pohádať sa s partnerom (z vážneho dôvodu), následne udobriť (bez zjavného dôvodu), pohádať sa (z banálneho dôvodu), udobriť, pohádať (z rôznych dôvodov) a udobriť počas trvania sto minút? Áno, ide o dvojciferné číslo. Vynásobte tromi (rozumej počtom filmových párov). Ak usúdite, že na nič iné okrem partnerských konfliktov nebol vo filme čas, nie ste ďaleko od pravdy. Ale tá záverečná (udobrovacia, ako inak) scéna, aaaaaach... Tú si moje romantické srdiečko púšťa už týždeň dookola!! Netýrajte sa trápnym muzikálom, potešte sa rovno ňou: When I wake up... (12.10.2014)

Je mi líto... Proclaimers jsem viděl naživo a nikdy nezapomenu, jak mě jejich show semlela. Ve Skotsku jsem naopak ještě nebyl a po tomhle filmu se mi tam chce na chlup stejně jako před ním. Spievanie bez kulí a příběh plytký tak, že kdybych měl komukoli věřit aspoň nos mezi očima, musel bych se koukat z chodby přes dveře. Podle zpěvníku se dá hrát u ohně na kytaru, ne točit celovečerák. (Ashburton, NZ) (03.08.2014)