Pozůstalí - Série 3

Třetí a poslední sezóna Pozůstalých je nejen naprostý masterpiece, ale také ukázkou toho, že se televizní seriály dají dělat jinak. Pokud bychom čistě odhlédli od přečerpaného pojmu quality TV a jeho definic, které vlastně definicemi nejsou, jsou to seriály jako The OA, Legion nebo právě Pozůstalí, které přinášejí progresivní postupy a vyjadřovací prostředky do silně ohraničeného a (žánrovými) konvencemi svázaného televizního prostředí. //Finální sezóna je nejen obrovský posun v rámci seriálu samotného, ale také televizním experimentem, v němž se povedlo skloubit velkolepé myšlenky, osobní linie postav a satirický/černohumorný komentář k současnému světu, v němž nepřichází odpověď – to vše v naprosto odzbrojujících osmi hodinách, které jsou propojeny neskutečně působivými tzv. concept epizodami, fungujícími jako samostatné příběhy, ale zároveň se vztahují k většímu narativnímu celku (něco jako osmá epizoda druhé sezóny). Damon Lindelof tento přístup nakousl již ve Ztracených, ale nemohl jej dovést do uspokojivého konce kvůli požadavkům komerční vysílací stanice, nyní ukazuje, jak by vypadal seriál, kdyby jeho tvůrce měl absolutní kreativní svobodu – Pozůstalí tak v posledních epizodách svým absolutním nerespektovaním jakýchkoli televizních tradic a rozbíjením očekávání představují jednu z nejradikálnějších odchylek v rámci současné televizní tvorby… že nakonec působí jako zcela novátorský a skutečně originální počin. //Pokud se většina současných seriálů veze na povrchním úžasu a přisuzování jedinečných tvůrčích kvalit (režisérských/scenáristických), tak jsou Pozůstalí po dlouhé době seriálem, který navíc zanechá jedinečný, hluboký, dojem něčeho, co se skutečně nevidí každý den. Pro ušetření dalších patetických řádků: je to skutečně Boží. //Další poznámky: Mimi Leder by měla zase natočit celovečerní film; nejlepší výběr soundtracku, ironicky komentující dění v obraze; významotvorné Kevinovy vousy; Emmy goes to Carrie Coon; poslední dvě epizody mají tendenci ničit; zakončení podle představ. (05.10.2023)

Neočekával jsem, nechtěl jsem, a ani jsem nedostal nějaké dokonalé zakončení, kde by vše dávalo perfektní smysl, a každá postava dostala plně uspokojivé završení svého příběhu. Oproti druhé sérii je tahle roztříštěnější, nepůsobí už tak soustředěně a uspořádaně, a mě ta neuspořádanost vyhovuje. Jsou to některé z nejlepších epizod, a ani jedna vyloženě slabá. Poslední scéna zafungovala tak jak měla, a dokázal jsem díky ní snadno přehlédnout předcházející drobné nedokonalosti, které mi zážitek trochu kazily. Seriál si prostě až do konce zachoval svou osobitost a odešel na vrcholu, nic víc jsem si ani nemohl přát. 10/10 (02.05.2023)

Oproti predošlým sezónam išla atmosféra, napätie, ale bohužiaľ aj kvalita o level nižšie. Pribudlo viac WTF momentov a na môj vkus až príliš veľa filozófie (a to mám filozofiu rád), náboženských blábolov a podobenstiev. Stále je však na dnešné pomery nadpriemerná a pozerateľná séria. Samozrejme prevažne len pre fanúšikov Leftovers. Toto je totiž najväčší bizár-hardcore zo všetkých troch sezón. 80 %!! (09.10.2017)

Nemám dojem, žeby bola séria č.3 slabšia ako tie predchádzajúce a to najmä z jedného dôvodu. Príbeh až tu skončil, pripravil nám nečakané rozuzlenie a bodka na konci tretej časti dala celému projektu význam, zistili sme, o čom to celé v skutočnosti bolo a že, ako v prípade Lost, ide viac o metaforu ľudského chovania ako prácu so zvratmi a snahou všetko elegantne dovysvetlovať. Každá epizóda je iná, občas je tá zmena atmosféry trochu na škodu (loď), občas práve naopak dodáva seriálu šťavu (Kevinov svet). (21.10.2018)

Třetí sezóna mě možná tolik nezasáhla, protože se zaměřila na pečlivou, soustředěnou (a po filmařské stránce "trademarkově" navýsost kvalitní), ale výraznějším zacílením epizod na jednotlivé charaktery podstatně roztříštěnější přípravu na… biblickou potopu? Přiblížilo se totiž sedmé výročí Zmizení a cesty těch stále "ztracených", kteří do jednoho jen z posledních zbytků sil předstírají příčetnost, vedou do Austrálie, aby došli vykoupení / rozřešení. Což se povedlo uspokojujícím, komorním, emotivním způsobem, ať už jsme zestárlé Noře její vysvětlení uvěřili, nebo ne. (18.07.2017)