Rozvod po francouzsku

Zbytočne rozťahaná a prekombinovaná scenáristická omáčka, rozdelená na malé a nezaujímavé epizódky, ktoré filmu uberajú tempo a zapríčiňujú neskutočnú nudu. Čo-to občas zachraňujú ironické poznámky na americkú a francúzsku spoločnosť... a ešte Naomi Watts, ktorej sa priestoru, bohužiaľ, veľa neušlo, ale i tak sa ju nedá prehliadnuť a je určite dôveryhodnejšia ako Kate Hudson. (23.02.2008)

Na film jsem se chtěl podívat hlavně kvůli své oblíbenkyni Naomi (jenže ta zde neměla pořádnou příležitost ukázat svoje herecké kvality). No na komedii mi to připadá málo vtipné, na drama málo dramatické (možná snad s výjimkou konce) a na romantický film je zde málo lásky. Jak už někteří napsali, je tu moc postav, jejichž charaktery nejsou příliš dobře vykresleny, takže ani nemáte pořádnou šanci se do někoho vcítit, s někým sympatizovat. Navíc je to moc dlouhé a chvílemi jsem se nudil. Bohužel pro mě je to jen průměr. (14.07.2008)

...šmarjá, to byla taky komedie? No: že bychom od Ivoryho čekali víc, už psát nebudu, film má hlemýždí tempo, málem jsem usnul, naštěstí se to v závěru obrátilo, (po scéně na kolečkových bruslích), ovšem konec mi přišel jako trapný deux ex machina, nebýt několika evrpoských herců (myslím teď hlavně Thierryho Lhermittea a Stephena Frye), bylo by to ještě horší, ale s radostí zjišťuju, že Kate Hudson má dost ze své matky... (10.12.2003)

Slávny režisér, slávne blonďaté herečky, eiffelovka na plagáte a v podstate nič z toho. Ďalší film, ktorý som pozeral z "povinnosti" kvôli Naomi a akosi podozrivo som už bol viacej krát sklamaný. Toto bola ale chyba hlavne Ivoryho a scenáristu, že nedokázali dať tejto konverzačke šťavu a zbytočne ju naťahovali až do takej miery, že sa z toho stala nuda. Takže hviezdička navyše zase za Naomi a jej bruško. Asi to mal točiť radšej Allen. (29.06.2013)

Chvílemi bych hodnotila film i na čtyři (když jsem se na to dívala jako na anonymní komedii), ale Ivory nemá poslední dobou šťastnou ruku. Oblíbené téma jeho dobových snímků a la Henry James, kdy se střetávají kultury Evropy a Ameriky (Bostoňaky, Evropané, Soumrak dne apod) případně Anglie a Itálie (Pokoj s vyhlídkou), se zde nemůže uplatnit a když tak trochu násilně. Schéma těch příběhů bývala podobná. Zašlá sláva Evropy, která zaspala dobu, ale měla takový ospalý zapšklý půvab a rafinovanost a Amerika měla peníze a zcela okouzlující dravost či nevinnost. Naše doba je globalizovaná, takže nelze říci, že by běžný člověk z Evropy měl styl, konzervativní přístup k životu a byl mile osvěžen americkou bezprostředností a chutí žít nebo tím snobsky zhrdl. Proto byl Ivory nucen vytvořit trochu neživotnou konstrukci lepší šlechtictvím zavánějící francouzské rodiny (něco, co se moc dneska nezná a spíše mizí), která stále řeší bonton a jí v těch nejlepších restauracích (a nedokáže otevřeně mluvit o penězích, o které chce rozvádějící se Roxy oškubat) a dvou američanek (které ten starosvětský šarm zároveň baští a dělají si z toho legraci). Prostě, co by hozené do kostýmu konce 19. století působilo jako zajímavé společenské drama, v součastnosti a s trochou té americké filmové zručnosti působí jako nepovedený pokus o romantickou komedii. Komedie to právě nebyla. (Na to se tam řešila dost velká dramata včetně sebevraždy i vraždy. )Stejně jako nejsou komediemi Ivoryho Howards End a Soumrak dne. Autenticita příběhů z přelomu 19. a 20. století byla v tom, že tam se opravdu střetávala společenská elita Evropy a Ameriky, protože pouze bohatí Američané cestovali a to tak, že strávili třeba třetinu života v Evropě, kde se případně usadili a založili rodinu, proto se jednalo o srovnávání kultur a v tom byla ta síla, která ještě dnes zcela jasně vypovídá o té době jako takové. Film je ovšem skvěle obsazen a některé jednotlivé výstupy mě nadchly a chvílemi jsem tam našla příjemnou atmosféru, aby potom v jedenoznačnosti stylu zmize. Přesto Ivoryho miluju a doufám, že snad přístě... (18.08.2007)