Mea Culpa

Kdo mi sáhne na syna, na toho sáhne TGV, aneb flic(k) historka o síle kamerádšaftu, ve které je na můj vkus až příliš náhod. Slyšel jsem o lidech, co náhodu zažili, ale sám na ní nevěřím. Teď nevím, jestli je horší, že Cavayé ztrácí svěží dech či schopnost vnést do příběhu věrohodnost… P.S.: Dvojice Lindon / Lellouche obstojná, přesto mám pocit, že kdyby byl ve vlaku pan Neeson, zamknou se před ním balkánští gangsteři na záchodku a budou doufat, že je ochrání průvodčí.. (03.04.2015)

Jestli mi někdo sáhne na rodinu, tak mu udělám uzel na páteři a pověsím ho za koule na vánoční stromeček. Pak je tu ovšem možnost, že by dotyčných by bylo více, měli by dlouhé prsty a byli by lépe vyzbrojeni. Těm bych to snad i odpustil. Neodpustil, kecám. Já jsem totiž stejný jako Simon a na sobě samém mi nesejde. Simon má navíc výhodu, že má kámoše do nepohody a to se to pak gangsteři kosí mnohem snadněji. Mně se to tedy celkem líbilo, ale nějak mi uniklo, proč se to celé vlastně stalo. Vždyť chtěli zabít svědka vraždy, aby o nich nikdo nevěděl a přitom začali vraždit naprosto veřejně, takže o nich věděl úplně každý. No nic, grády to mělo, takže bez problémů za tři pěticípé. (16.07.2015)

,,VYŘEŠÍME TO POSTARU...“ /// Spojení Fred Cavayé a Gilles Lellouche fungovalo. Stejně tak to s Vincentem Lindonem. Voba maj ten správnej policejní grif, takže proč to nezkusit v policejním filmu? Vo kejhák jde malýmu parchantovi (nejdřív. Pak půlce Francie…), páč koukal na věci mládeži nepřístupný. A tak po ¾ hoďce to dva kámoši berou do svejch pazour a vocaď už to není žádný příběhový nóvum. Přestřelka v bordelu, zdrhání, přestřelka, nasrání sráčů na maximum, stíhačka autem a nechybí ani poctivá ruční práce. Pak je tu ,,TA“ vina. Tak tou to celý spíš umrtvili. Že nechápete? Tak se na to podívejte! Blbý je to jen trochu a přeci jen se jedná o víc než slušnou francouzskou thrillerově akční jízdu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám film na remake pro Liama Neesona 2.) Je fajn, když i ve filmu je kurva kurva. 3.) Thx za titule ,,sizok“ a ,,bongo007“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (18.06.2014)

Nejslabší z Cavayého naháněcích thrillerů a tak by se nabízelo něco jako "Mea Culpa, že jsem si to pustil". Ovšem nejslabší v tomto případě ani náhodou neznamená slabý. Jenom je to neurovnané, jako by autor pořádně nevěděl, zda se vydat spíše intimnějším stylem, který nastolil v Nevinné či naopak tím vražedně zběsilým z Limitu. A tak se nejprve snaží o soustředění se na postavy a jejich rozpoložení, což sice s přimhouřením očí funguje, ale rozložení sil "ten je takový a tamten onaký" pochopíte po deseti minutách. Navíc v první polovině není jasné o co půjde (neznáte-li synopsi), a co je v sázce je také zřejmé až těsně před zlomem, kdy konečně Lindon může k dosavadnímu zarytému mlčení a kožené bundě do repertoáru přihodit i pohled "šáhli jste mi na syna, šáhnu vám na život". A od toho momentu se to překlopí v nonstop akci. A málokdo je v současnosti takový machr na nápadité, v rámci žánru v realitě ukotvené, nekompromisní, různorodé, hlášek i CGI prosté, nerozklepané a přehledné akční scény jako právě Cavayé. Ochutnat z tohoto soudku dá již úvodní lahůdkovou bitkou "tři v autě", ale rozhodně to u ní nekončí; jen si na nášup je třeba počkat. A samozřejmě platí, že se postavy chovají poplatně žánru; tedy jako tupá hovada, ale to k tomu prostě patří, berte nebo nechte být. (08.06.2014)

Ten Kavajé asi pořád bojuje s orientací! Na jedné straně je schopen napsat a zrežírovat dokonale zábavnou exhumaci francouzské drsné školy stříkající testosteronem, kde by se až na tu nešťastnou výjimku daly mačisticky neholenými bradami světácky zvrásněných hlavních hrdinů z fleku rašplovat prkna, a na straně druhé do toho narve mimořádně nesympatického vyteplence s občanským jménem Lelůššš a nazve to Moje kulma. A to jednomu tak trochu evokuje situaci, jako když k vám na plese dřevorubců plaše přistoupí při pánské volence Maniac cop v tangách, s růžovým boa kolem krku a vyvoněný Lakostou jako kurvin kufr, načež nesměle pisklavým kontraaltem zanotuje „smím prosit?“. V takovém případě vám prostě nezbyde nic jiného, než si se znechuceným „kurva“ na rtech típnout zrovna zapálený gigantický doutník o chlupaté předloktí s blednoucí vytetovanou kotvou, otráveně vyplivnout z pravého koutku tu ožvýkanou frajerskou sirku, hrubě „tanečnici“ odstrčit a sebevědomě kolébavou chůzí odkráčet na dalšího panáka sedmdesátiprocentního rumu raději do baru U modré ústřice, protože je tam daleko bezpečněji. No řekněte sami, cukrouššškové, za takové fopáčččko prostě holka musí minimálně tu jednu rozkokošňoučkou hvězdičččku strhínkovat, aby zachovala dekurvum a mohla se ješšště někdy sama sobě podívat na oččční stíny. (15.03.2015)