Anomalisa

Na jednu stranu se mi strašně líbí, jaká firma byla zvolena a že se ukázalo, že stop motion ještě není mrtvé a je možné jej použít pro skutečně různé příběhy. Ten děj samotný mě ale nedostal, i když ukazuje, jak je někdy komplikované... no, žít. Někdy nevíme, co chceme, a ani nejspíš nemáme možnost to dostat. (05.01.2016)

Podivné, sice s náběhem na vytvoření něčeho krásně magořivého a psychedelického, jenže u ničeho jiného, než u pouhého náběhu nezůstalo. Je tu několik krásně cotokurvózních scén, ale je jich hrozně málo a obaleny jsou balastem, který jen a pouze divný, někdy v positivním slova smyslu, někdy ne. V první řadě už je tu pro mě dost nesympatická hlavní postava (taky jste alergičtí na cokoliv, co má společného s lidmi, co se živí jako osobní koučové, profi motivátoři a podobné odpornosti?). Aminace je super a zpočátku slibuje některé zajímavé zápletky, ale... K těm prostě nedojde, kéž by ve filmu bylo více věcí, jako ve snové sekvenci. Ale i tak celkem fajn, jen by pomohlo přidat divností, případně prostříhat a vyhodit třetinu stopáže. (29.02.2016)

V jednom luxusním hotelu se stane zázrak, který změní život krizí zmítanému prošedivělému chlápkovi. Film má dva nepopiratelné plusy. Za prvé ten, že je animovaný, což mu dodává jisté kouzlo a za druhé nápad, kterým hlavní hrdina pozná přitažlivou bytost. Celé je to takové příjemné, chvílemi odlehčené. Jen s koncem si mohli tvůrci více vyhrát. Chtělo to něco údernějšího, po čem by se dostavila závěrečná katarze. Ale i tak jsem rád, že jsem mohl být u toho. (08.07.2016)

Jsou filmy, na které se podívám poměrně spontánně kvůli kladným odezvám od kritiků. Tento film je takový případ, neviděl jsem trailer a neprostudoval si pečlivě, kdo stojí za jeho vznikem. Příjemně mě tedy samotný film překvapil svoji tragikomickou atmosférou, existenciální náladou a hlavně posléze zjištěním, že jedním z tvůrců je Charlie Kaufman, kterého znám díky mému oblíbenému top filmu Věčný svit neposkvrněné mysli. Musím ocenit dabing J. J. Leigh, Davida Thewlise a Toma Noonana. Dále hudbu od Cartera Burwella. Hlavní postava filmu slyší stejný hlas, byť mluví s ženami i muži. Tento zajímavý element představuje ve filmu Michaelovu izolaci od vlastních pocitů, není ve své kůži, připadá si jako kdyby byl součástí divadelní hry, kde postavy hrají ti nesprávní lidé. Po nějaké době však potká Lisu, která dodává svoji sympatickou nešikovností filmu šmrnc a pár komických situací! Sexuální scéna je zpracována tak realisticky s pozoruhodným citem, že vám nepřijde, že se díváte na loutky, ale ztotožňujete se s nimi! Vizuálně filmařsky ani dabingově není film směšný. Michael je lidskou skořápkou, která se snaží být člověkem. Nicméně je velice sebestředným, neuvědomujícím si, že ostatní bytosti se mohou cítit stejně jako on, samy také ne ve své kůži. Negativem filmu tedy může být přílišná posedlost sebou samým a ignorování pocitů ostatních, byť přesně třeba toto chtěli tvůrci ukázat. (10.01.2016)

"Občas neexistuje pořekadlo ani poučení, to je poučení samo o sobě." Absolutně precizně animované loutky s pěti prsty na rukou a pohlavními orgány, v absolutně přesně vykreslené atmosféře melancholického příběhu o tom, jak taková hotelová noc může být pro jednoho zcela zbytečná a pro druhého zcela zásadní. Je to pěkné, ale na můj vkus by to mohlo být víc hnědé. (19.03.2016)