Comet

Vynikajúca romantická konverzačná dráma, ktorej by som nálepku komédia moc nedával. Tá vyplýva skôr len z tragickej komickosti Longovej postavy - Della, ktorého narcizmus a zahladenosť samého do seba naozaj môže v niektorých chvíľach privodiť úsmev na tvári. To je však všetko. Inak je to o poctivej, vážnej konverzácii, ktorej si tu divák užije viac než dosť. Súboj dvoch protikladných filozofií o láske, kde má chvíľu navrch jeden a hneď zase druhý, nie je tu víťaz ani porazený. Sranda, že tu vlastne ani nejde o nejaké bližšie vysvetlenie, či ide len o sen, predsmrtnú víziu života alebo len o paralelný vesmír (konečná scéna s dvomi slnkami), je to viac o slove a myšlienkach. Mne osobne bola bližšie Kimberly, Dell mi išiel často na nervy, čo sa týka samotného herca, vedel by som si na jeho mieste predstaviť aj iného. Celkovo však ide o podhodnotenú vecičku, ktorá si červené čísla určite zaslúži. 80/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (06.10.2015)

Obecně nemám moc rád filmy, které, vyprávěné lineárně, by odhalily ty chyby scénáře a motivací, ale rozstříhané a pomotané jako puzzle působí na spoustu lidí až hypnoticky. K tomu dnes tak moderní porušování nejen narace, ale i kamerových záběrů, kdy postavy koukají ven z kantny, kdy postavy zabírají minimum prostoru plátna. Má to jistě kouzelnou kameru, modré, růžové a červené filtry, vtahující hudbu. Řeší se dilema lásky dvou v podstatě magorů, kdy nějaká kometa nebo meteority nehrají roli. Ukecané to je, až ty stále stejné dialogy z asi pěti šesti střídajících se prostředí nudí a brzy omrzí. Linklanterovy filmy mají sice také ukecanou strukturu, ale při té procházce městem se během těch dialogů řeší příběh a podpříběhy, odkrývají se nové skutečnosti, aby ke konci došlo k určité katarzi. Zde je pokus o něco podobného, avšak jen pokus, protože většina dialogů je vyprázdněná jako vypitá plechovka oranžády. Proto se sází na vnější prostředí - kde Liklanterovi stačí pár záběrů města, zde se stále mění účes hlavní představitelky, musí zde být dvě slunce, kometa, meteority... zbytečné. Místo toho měli tvůrci zapracovat třeba na charakteru Kimberly - ty její skoky v povaze jsou někdy příliš přetažené, od extrému k extrému. (10.04.2016)

Je tam něco z filmů Věčný svit neposkvrněné mysli a 500 dní se Summer, a snad i Annie Hallová, ale přitom si to jde svou cestou, a film je to v mnohém ohledu originální a filmařsky invenční i zajímavý. Několik lidí zde před mnou zmínilo averzi k herci Justinu Longovi - i já jsem s ním dost bojoval, herecky je sice velmi přesvědčivý, ale dívat se na tu jeho křivou hubu je dost utrpení (ze stejného důvodu nemůžu vystát Bena Stillera, o němž platí totéž v bleděmodrém). Emmy Rossum naštěstí mnohé zachraňuje, v mnoha scénách je skutečně okouzlující, a její herectví mě baví (přijde mi mimochodem zajímavé, jakou ženou mnoha tváří se v tomto filmu ukáže být - jeden by nevěřil, jak výrazně lze změnit image s pomocí brýlí a různých účesů a outfitů - i proto s ní Justin Long tak bolestně kontrastuje, protože s výjimkou trochu jiného střihu vlasů je v celém filmu vizuálně zoufale stejný; a proč to nepřiznat, samozřejmě bych rád na jeho místě viděl sebe, haha). Se samotnou ukecaností filmu ani nápadem celý ho postavit na dvou postavách problém nemám, dialogy jsou podle mě napsané velmi dobře a často jsem se díky nim dobře bavil. Horší je, že mě celý film dost minul emočně - asi jsem už otupělý, ale celé mi to bylo dost lhostejné, v horším případě jsem film shledal až zoufale fádní (je otázka, jestli jde o vztazích říct ještě něco nového a jestli mě to samotné téma už neomrzelo - a to jsem ho kdysi tak miloval!). Díky dobrým hercům, kvalitnímu scénáři a nádherné kameře ale za sebe nakonec nemám problém dát filmu 4 hvězdy - pokud máte tento typ filmů v oblibě, pak si asi přijdete na své - některé scény zde člověka dokáží okouzlit natolik, že si dokážu představit, že v jiném paralelním vesmíru bych se dokázal do tohoto filmu zamilovat. (28.10.2015)

90 minút trvajúca nálož dialógov. Do toho nejaké to sci-fi pozadie, ktoré má tomu dodávať nejaký ten nadpozemský osudový ráz. Páčilo sa mi, ako Esmail pracuje s dialógmi. Nie sú zrovna ako vystrihnuté z reality, ale časom som si na ich poetiku zvykol. Páči sa mi, ak herci, hrajúci v tuctových romantických komédiách zoberú rolu, za ktorú nič nedostali a snažia sa o to viac. Áno, Justin Long je sympaťák a sám neverím, že to píšem. Lenže táto nálož rozhovorov bola pre mňa príliš úmorná. To natoľko, že ak by som chcel všetko pochopiť, nebol by som schopný tento mix romantiky a scifi vo forme paralelných vesmírov absolvovať znova. (20.12.2015)

Kim, Delle, sorry, ale jděte oba do pr*ele!! Tenhle film není o životě, ani ze života. Když Woody Allen plácá o vztazích, buď sám, nebo prostřednictvím svých herců, a z myšlenky A se dostává až k názoru L, má to své kouzlo, má to svou pointu. Přechytralí, zadumaní a nevyzpytatelní filosofové v bizarním vztahu, kteří mezi sebou nevedou snad jediný „normální“ dialog, se nám představují v několika časových úsecích, melou a melou. A ano, je fajn si tu a tam pustit něco z opozice vůči popcornovému mainstreamu s hrdiny, kteří vždycky najdou v kapse nějakou chytrou poznámku, jenže tohle není ten případ. A Emmy Rossum byla před deseti lety pěkná baba – tady tak nějak není. (28.06.2015)