Bosch

// V klidu si dolijte, ztlumte okolní hluk, zhasněte světla a vstupte do světa Harryho Bosche, nekompromisního a problémového detektiva, který ať se děje co se děje, vždy bude stát na té správné (byť je to pro mnohé ta špatná) straně. Jeden Hollywood, několik dějových linek, žádné zbytečné odbočky, plnokrevné vedlejší postavy, vynikající scénář, precizní režie a výborná hudba. Bosch není zjevením, nepřináší na pole krimi žánru nic nového, v jádru je to prostě jenom zatraceně povedená kriminálka s božím Titusem Welliverem, která na začátku strhne a už nepustí. Prostě fucking Bosch. S1 - 100 % / S2 - 80 % / S3 - 80 % / S4 - 90 % / S5 - 100% (27.12.2015)

Connellyho knížky neznám, ale ty dva filmy, které jsem podle jeho předloh viděl, mě nezklamaly a totéž se dá říct i o Boschovi. Vlastně o něm se můžu s klidným svědomím prohlásit, že jsem nadšen. Seriál šlape od prvního dílu, je zamotán přesně tak, aby se v něm člověk neztratil a navíc si jede v oldschoolové koleji, takže diváka neobtěžují žádné technologie, které podle vlasu určí, že má pachatel na prdeli bradavici. Titus Welliver dostal roli ušitou mu přímo na tělo a nezklamali ani další, pro mě vesměs neznámí, herci. Pevně doufám v další série. 90% (12.03.2015)

Každý, kdo se po absolvování kurzů Slabikáře slaboduše nezarazil u Hery Potratů, Hangrgejsů či Padesátí odstínů neohrabaných sexuálních fantazií padesátiletých vepřovic ví, že sáhnout po Míšovi Konelym znamená sáhnout po tom nejlepším, co bylo v žánru napínačů a detektivek v posledních padesáti letech vyprodukováno. Úžasný vypravěčský talent, dokonale lahodná stylistika, fantastické a originální zápletky a až genitální propracovanost děje, přesně takhle by měly vypadat bestselery v ideálním a moudrém světe bez slaboduchých dětí, vypatlaných patnáctek a tupých a nadržených starých panen. Naštěstí však konečně začínají dostávat reálné vizuální kontury i masturbační fantazie všech soudných čtenářů! Když v roce 2002 senilnějící Klint a egoistický Helgeland dokurvili Míšovu jinak famózní Krvavou stopu změnou pachatele a hlavně obsazením Blbějšího do role masového vraha, což je asi tak stejné fopá, jako by hrál Hanibala Lektra Lůj Definé, vypadalo to s dalšími filmy dost na poševní ústí. Pak však zaplaťSatan přišel Advokát, kterého už Míša nepustil lehkomyslně z ruky, a tak si dnes konečně můžu na obrazovce pocákat xicht svého nejoblíbenějšího detektiva všech dob, mimochodem i naprosto skvěle vykástingovaného, a už se mi tolik nebudou xobě lepit stránky v knihách. Těch s Bošem je dnes 22, tak doufám, že tento skvostný seroš bude mít minimálně dvakrát tolik dílů než třeba buzerantské Glí nebo ultrablbá Veronika Mars, ať se nemusím tolik bát, že žiju výhradně ve světě vyteplených lopat. První řada byla excelentní kompilací Parku ozvěn a Města kostí, druhá bude složena z Pádu, Posledního kojota a Kufrového tanga. Ohledně třetí jsem zrovna poslal Míšovi mejla, že chci okamžitě Devět draků, což je DMSM ten nejlepší Boschský kousek, a jestli ne, tak verbala kurevsky nasere. Snad ještě víc, než ten místní pokrytecký madarký buzerant (POMABU), který mě na jedné straně láká, ať mu jedu dělat negra do Varů, ale v zaplaceném celostátním píárku prohlásí, že jsem tu jen velkoryse trpěné zlo. No, Michal snad takový pičus nebude a něco takového si nelajsne! (09.08.2015)

První i druhou řadu jsem si dala prakticky naráz - tedy je jasné, že mě to chytlo. A postupně jsem si zvykla i na Wellivera, což zase tak snadné nebylo, do prvoplánově sympatického chlápka mu chybělo z obvyklých atributů snad všechno. V první sérii šlo o dopadení psychopata, druhá se mnohem víc soustředila na střeva policejního sboru. Že by to bylo nějak extra napínavé, se sice říct nedá, ale síla tohoto seriálu vězí v něčem jiném - ve více než dokonalém psychologickém rozboru jednotlivých postav (kromě titulního Harryho Bosche, mám na mysli zejména ještě skvostně podané drama kolem rodiny policejního šéfa Irvinga) a ve skvěle a úsporně napsaných dialozích. Jenom úplně nerozumím tomu, proč je tento seriál na ČSFD anoncován jakožto mysteriózní - když mysteriózního na něm není zhola nic. Spíš naopak, je to čistokrevná kriminálka s velice lidskými osudy. (06.08.2016)

Tenhle seriál zařadim mezi top už po pár dílech. Vše, co je třeba postupně k dílům, jak mi polezou okem do hlavy. Co musím zmínit je radost z dobrého seriálu. Poslední dobou tenhle žánr (v seriálovém měřítku) odstrčily jiné věci, protože mě nic nechytlo. Též mě potěšilo, že má seriál opravdové theme, jako to bylo dřív běžně, a teď maximálně na netflixu. Hned jsem si musela najít, co to tam hraje. Což mě dostalo do smyčky restíků. Kdo viděl video k songu chápe :/ (První série za mnou, názor do písmene zůstává.) (25.01.2020)