Kobry a užovky

Jan Prušinovský roste s každým projektem, víš jak. Tak si říkám, proč by vlastně nějaký takový podobný film nemohla zafinancovat třeba prima, mnoho diváků by se vynasmálo, když Hádek mladší narazí do sloupu a rozumnější zbytek by si užil solidní drama evropských rozměrů. A Jaroslav Žváček by po Vinařích zabil dvě mouchy jedou ranou. (27.02.2015)

Moje očekávání od filmu se hodně vyplnila, což se mi nestává tak často. Prakticky jediné, z čeho jsem měl trochu obavy, bylo (ne)zapojení humoru. Ovšem toho tu ve výsledku příliš nebylo, a když už, tak měl ve scéně své opodstatnění a já nemusil řešit, jak moc se do vyznění filmu hodí či ne. Kobry a užovky jsou totiž kovaným dramatem, depresivním a s jen opravdu malými záchvěvy něčeho pozitivního. Musím rozhodně vypíchnout možná vůbec největší klad snímku, a to uvěřitelnost. Jistě se mnou bude leckdo nesouhlasit, ale mně osobně přišly jak postavy (převážně civilně působící, hlavně babička), tak dialogy (nestrojené) i to prostředí, ve kterém se film odehrával, velmi přirozené. A bratrům Hádkům (a jejich sehranosti) můžu v tomto případě jen zatleskat. Vydařená byla i hudba. Výtky mám tak nakonec jen 2; k pro mě osobně trochu nedůvěryhodnému konci (na druhou stranu nic, kvůli čemu bych si rval vlasy) a pak vývoji přátelství, který s tím závěrem vlastně souvisí. Proto „pouze“ silné 4*, jinak spokojenost a doporučení filmu ostatním. (13.07.2016)

Sonda do života špíny a jako ta špína ubohá a trapná. Doplněno po Českém praseti, dříve Českém lvu: Koneckonců, proč by právě tahle sračka nemohla dostat Lva, když ho dostala i tupost Vency Chrchla Odcházení? Stejně už to zajímá jen ty trapáky, co kvičí o pomáhání uprdlíkům a brojí za zvyšování TV výpalného pro lži ČT (26.10.2015)

Honza Prušinovský je žánrovej radikál. Nejdřív do nás leje výživné dávky humoru a teď přijde s kýblem plným deprese. Hnací motor filmu není ani tak příběh, jako jednotlivé postavy, které tedy v celé své kráse zrovna dvakrát sympatie nebudí. Ovšem nedá se říct, že bych k nim cítil vysloveně nesnášenlivost byla to spíš lítost, protože životní drsno si umí s lidma a jejich chováním nepěkně pohrát. V tomhle ohledu na mě film působil velmi realisticky. Dialogy se snažily zmírnit nepříjemnou, bezvýchodnou atmosféru, která z filmu šla co to jen šlo, ale i tak depinka tady vládne a káže všemu a všem, mimo jiné i díky skvěle vybraným lokacím. Pokud jsem na začatku svého slovního výlevu mluvil o postavách jako hlavním motoru filmu, tak to by nikdy nemohlo fungovat, nebýt kvalitních hereckých výkonů a tady Honzík Prušinovský vyčenichal první ligu. Oba Hádci za jedna s hvědzičkou. Docela by mě zajímala Kryštofova průprava, jestli šel někam mezi smažky nebo se na dva dny zavřel do malý místnosti a čet projevy Miloše Zemana, protože ve filmu působí fakt hodně vykolejeně a bez něj a jeho výkonu by Kobry a úžovky neměly potřebný apetit. Kobry a užovky nasadily českým filmům v roce 2015 laťku proklatě vysoko. (05.02.2015)

Z kůže svlečení Hádci jsou fajn, jen scénář si měl vzít na dozor nějaký zdatnější herpetolog. Ten jedovatý had mě ne a ne uštknout. A to jsem se s ním nenudil. Pěkně se vyjímal, syčel, jenže když měl přijít výpad, vždy jsem uhnul. A tak to šlo s tímhle filmem celou dobu. Ok, nasadil se kolovrátkový styl, ale nebyl by na obtíž, kdyby se v tom filmu udála fakt podstatnější zápletka, než jen to, že jeden brácha Užovka podniká v hadrech, které mají diskutabilní původ, do zásilky se pravidelně přibalí i sexuálně podpůrné preparáty (téměř nevyužitý nápad), druhý přezdívaný Kobra, ten herecky zajímavější, je neustále sjetý dement, co ukradne i nos mezi očima, čímž stále popuzuje svého rozumnějšího bratra i okolí. Očekával jsem, že podnikání bude neúspěšné, babička, co ručila domem, o něj přijde, defektní bratr bude ubit za své hloupě nezralé činy aj. Šancí šokovat diváka bylo dost, téměř žádná nebyla využita k mé spokojenosti. Film často naznačil potenciálně vybroušenou i originálně zabarvenou scénu, ale diváka nedorazil. Klidně už se mohl divák pokochat i sexem s metrákovou dýní, ne jen sledovat rozostřený obraz při koitu. Svlečenou kůži hada moc neupotřebíte, něco podobného mně připomínal scénář. Ovšem režie už vládla podstatně zdatnějším kalibrem příjemné ráže. Od Prušinovského jsem nečekal jakýkoliv náznak originálního režijního rukopisu, měl jsem ho za bezvýrazného rutinéra. Zde však předvedl, že každé políčko jeho filmu má svoji originální příchuť, která variuje depresivní náladu filmu, z níž jen divák stěží unikne.Technicky zdatně natočené pasáže, plynule vedený střih, jakási bezútěšná atmosféra, která se line celým filmem, to určitě zasloužilo cenu za režii. Z hereckého hlediska bych cenu nedal Lucii Žáčkové, která nepředvedla nic extra.Jsou určitě daleko zajímavější herečky ve vedlejších rolích. Hádkové vnesli do filmu "rodinnou" autenticitu, bavilo mě sledovat je, když spolu byli na scéně. Ocenění za jejich herecké výkony jim náleží právem. Scénář nic moc, závěr byl úplně banální, přece jen šlo o ztrátu bližního, cynismus určitě nebyl na místě. Shrnul bych to tak, že scenáristicky je film nevyrovnaný, v mnoha důležitých fázích i nedodělaný, herecky a režijně se jedná o pozoruhodné dílo v rámci české kinematografie. Hotový z tohoto filmu nejsem, ale dal se. 60% (13.03.2016)