Meatheads (E10)

Po operácii kolena lekár odporučil stacionárny bicykel. Nasledovala návšteva posilňovne kúsok od domčeka. Prostredie voňavé, čisté. Priestory vetrané. Tréneri milí a komunikatívni. Šliapanie do pedálov sprevádzal hudobný hnus z Fun rádia. Nepomohli by ani slúchadlá, štuple či iné zapchávače uší: alergia. No čo, aspoň bude hudobné vzdelanie. Čo rada počúva subkultúra svalovcov a kulturistov alebo po česky spisovne nazývaných meatheads? Ak nehralo rádio, zneli skladby elektropopu alebo hip-hopu, pripomínajúce zvuk vysávačov a umývačiek riadu. Pri cvičení, ktoré ako bonus odporučili tréneri s empatiou, bol čas na otázky o kultúrnych preferenciách. Všetko v žánri hlavného prúdu. Hudba, film aj literatúra. Oveľa lepšie išli prítomným debaty o jedle. Nahovorili na ochutnanie iontového nápoja a akejsi výživnej gebuziny. Amarouny zo seriálu Návštevníci ožili! Ich vek už dávno prišiel. Vo výsledku celý kulturizmus a kult tela je len ultra trendy zábavou. Posadnutosť vlastným telom a výživou ako hlavné koníčky. Tieto dve veci už desaťročia okupujú stránky vychytených spoločenských pop magazínov. Spojením s výberom hudby a s rozhľadenosťou zúčastnených vzniká napojenie na hlavný prúd, vôbec nie na subkultúru. Ale je to kmeň - kmeň mainstreamu. Hrubý a svalnatý. Režisér ho vystihol presne, pretože okrem božteku sem tam, prízemného humoru, žrádla, žrádla, žrádla a pumpovania svaloviny už život svalovcov veľmi čo ponúknuť nemá. Napriek výstižnosti (alebo vďaka nej), dokument už po štvrťhodine uspával opakovaním úkonov a nemožnosťou poskytnúť čosi navyše. Chápem. Z posilňovne som ušiel po pár cvičeniach a napriek zakúpenej permanentke som sa do nej viac nevrátil. (14.05.2015)

Bohužel jsem musel zkousnout další zklamání. Ani tentokrát se mi „KMENY“ moc nelíbili a Petr Hátle to seznámení s městskou subkulturou nezvládl. Nedozvíme se zde o Meatheads skoro nic, výplň filmu až na těch pár rozhovorů je nudná – borec si mohl raději zajít do městské posilovny a získat názory (rozhovory) s normálními lidmi, ať už co se týká stravy, cvičení, různých doplňků. Taky rád chodím do posilovny, dbám na jídelníček --- ale kdybych se měl pro danou věc nadchnout tímto dílem, tak to určitě nehrozí… (19.05.2015)

Staré, otřepané, ale stále platné přísloví: Když dva dělají totéž, není to totéž. U Rainbow, Tetování i Skinheads byly zpomalené či dlouhé záběry dokreslením atmosféry dění, popřípadě zdůrazňovaly důležitý detail. Měly pro svou existenci důvod, který se neskrýval v jejich délce, ale v jejich náplni. Hátle možná namítne, že přeci Pavla Kladivová říká, že výživa dělá 80% úspěchu, nicméně tím asi myslí něco trochu jiného, než abychom sledovali koše plné vajíček a krabičky s kašičkama. Hátle má přesně opačný problém než měly první díly Kmenů. Umí si vybrat dobré lidi, ale neumí je dostat do filmu. Bohužel. (23.05.2015)

"Aby ta postava byla pořád hezká... v uvozovkách." Dvojportrét osamělých lidí, kteří tráví dny zvedáním těžkých věcí a konzumací vysokoproteinových potravin. Svalnatá těla... a nic víc. V jediném výroku Kladivová naznačí, že cvičení pomáhá k přijetí vlastního těla. Stejně tak jen jednou Pavlů vypíchne slovo "kultura" ve výrazu "kulturistika". Trochu Hátleho podezřívám, že chtěl odvyprávět smutný příběh o lidech, kteří žijí, aby si dávali do těla, a jakékoli skutečnosti zpochybňující tento narativ vypustil nebo opomenul. Stejně tak nerozvádí přesahy k hlavnímu proudu, v němž posedlost tělem a jídlem v posledních letech nabývá mnoha různých (zrůdných) podob. Oba sociální herce vidíme v záběrech téměř výlučně osamocené a cvičící, z čehož jsem měl oproti jiným dílům Kmenů pocit, že režisér aktéry přizpůsobuje své výrazově minimalistické koncepci, spíše než aby se snažil napodobovat (a případně ironizovat) jejich vlastní způsob prezentace (což v tomto případdě možná ani nešlo, vzhledem k tomu, jak málo se meatheads objevují v médiích). Zrovna o meatheads bych se toho rád dozvěděl víc. Dokument mi ale pouze potvrdil, že Hátle má talent, ale k objektům svého zájmu přistupuje snad až příliš odměřeně, aby je dokázal lépe pochopit a přiblížit divákovi. (14.05.2015)

Kultura okolo jedinců, kteří mají rádi fitness, toho má mnohem víc co nabídnout. V tomto případě jde podle mého názoru především o hodně špatně zvolené dva hlavní protagonisty. Pak to celé působí na nesportovce a ostatní nenávštěvníky posiloven tak, že lidi, co posilují nebo jinak cvičí jsou v podstatě osamělí, smutní podivíni a tak to rozhodně vůbec není. Když už chtěl režisér tuto dvojici do dokumentu zařadit, měl se poohlédnout i po někom akčnějším, kdo by diváky mezi tento kmen lépe zasvětil. (14.05.2015)