Hana a její sestry

Pozitivně naladěný Woody Allen nám tentokrát předkládá existencionální vztahové drama s místy vážným, ale samozřejmě i nevyhnutelně vtipným přemítáním nad láskou, nerozhodností a životní filozofií. Postavy jsou decentní intelektuálové, které pohání trocha "živočišné" touhy, ale ještě více brzdí přílišná korektnost a sociální odstup. Přesto si ale, stejně jako celý film, udržují nadhled a uzavřou své etapy optimisticky... Scénář nemá daleko ke genialitě (výborné dialogy i vtipné vnitřní monology) a celkově film je příjemný i vhodný k letmému zamyšlení. 8/10 (21.02.2008)

S Woodym to zatím táhneme po křivce nahoru a dolu. Po skvělém Láska a smrt je to zas výraznej propad. Pocitově dvakrát delší, než to vypadá v přehrávači. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych tak toužebně čekal, až se na plátně objeví Woody Allen, protože to představovalo jediné opravdu vtipné momenty. Abych jen nerejpal, kamera velmi působivá, příjemná hudba a směšný účes Michaela Caina měl taky něco do sebe... (05.06.2014)

Někdy mám podezření, že Woody je žena v mužském provedení. Zná dokonale ženskou duši, u něj mám pocit, že zná moji maminku, sestru, dceru, neteře, sestřenice, tety, babičky...…….miluji jeho hlášky, které dokáží odlehčit ten náš život vezdejší do jiných parametrů, já se tomu dokáži smát a o tom to celé je...... (06.10.2018)

Woody Allen ponúka ďalší kus zo svojho vytvoreného sub-subžánru pohodovo-dramatická, mierne dejová, epizodická romantická komédia (dramédia) pre pokročilých duchom aj vekom. Takže zase to príjemne plynie, Allen nás dostáva do svojho módu špecifického stavu mysle, obklopuje nás známymi tvárami až po veľké hviezdy, ponúka nám rodinné večierky, britké kúsavé a zároveň milé dialógy a samozrejme sex. V tomto prípade v podobe nevery. Veci sa menia, dramatizujú, potom zase dostávajú do normálu, nikto to nechápe a všetci sa im poddávajú. Nikto im ale nechápe a s touto myšlienkou nám dáva Woody dobrú noc. Ďalší večer nám porozpráva zase niečo podobné. (07.11.2014)

Podle ohlasů, výdělků, Oscarů i pozice u fanoušků jeden ze základních kamenů Mistrovy tvorby. K mému překvapení pro mě nepatří k těm absolutním kouskům a přináší také pár změn do režisérova přirozeného žánru, přesto je to pořád nezaměnitelný Woody. Jeho vztahový labyrint je tentokrát povýšen hned o dvě úrovně výš a dá trochu práci vyznat se napoprvé v rošádě vztahů k bývalým partnerkám, současným příbuzným a potenciálním partnerkám, které jsou současnými příbuznými. Novou tvář tu získává i častý motiv hypochondrie, tentokrát z občasných gagů rozvedený do klíčové linie postavy Mickeyho. S ním spojené hledání ideálního náboženství je pak jedním z nejoriginálnějších Allenových bodnutí do manýrů moderní společnosti. Takže i když je scénář díky více hlavním postavám trochu roztříštěný, hrozně mě baví se na Hanu dívat. Hlavně kvůli kousavým monologům a vyznění plnému naděje a optimismu. (24.02.2008)