Bloodline

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Touto citací Tolstého by se to dalo i uzavřít, protože nic tento „noir rodinných vztahů" nevystihuje lépe než právě úvodní věta Anny Kareniny. Seriál o tom, jak žabomyší půtky o ničem mohou ne(u)smiřitelně přetrhat rodinná pouta na dlouhá desetiletí. Seriál o tom, jak právě tyto zástupné půtky nahrazují řešení skutečných problémů, o kterých se mlčí a chodí po špičkách. Seriál o tom, jak si dokážeme vsugerovat svou verzi událostí tak, abychom dokázali žít sami se sebou. Prostě seriál o rodině, jakou znáte/máte i vy. Dává si to načas s expozicí i postavami. Rukopis autorů prvních řad Damages je v tom jasně rozpoznatelný nejen strukturou a snad až nadbytečným naznačováním věcí budoucích. Dal by se vychválit scénář, dovolenkového kouzla zbavená odvrácená tvář ráje na Florida Keys, charaktery i výkony, ale... Ale není to třeba; vše je nadstandardní až výtečné. Hybateli dění jsou charaktery a nikoli, že by postavy byly pouhými loutkami v ději pasoucím po jednom zvratu a cliffhangeru za druhým. Za vypíchnutí však stojí stavební kámen seriálu; tenze (a výkony) mezi Benem Mendelsohnem v roli černé ovce rodiny a Kylem Chandlerem jakožto správňáckým bratrem, jehož jednání je ztělesněním „cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly". Naopak u Mendelsohna jde o typ postavy, kterou všichni dobře znají, protože někoho takového ve svém okolí každý má; někoho s kým rádi jednou za čas pobudete, protože má skvělé historky a není s ním nuda, ale žít byste s ním nechtěli, jelikož je magnet na problémy, vždy je do něčeho namočen a neustále má zaručené tutovky, které vyřeší veškeré problémy. A právě to, jak se Mendelsohn s touto „všem dobře známou rolí" popasoval (lépe napsáno prochlastal, prohulil a prosmutněl), je hodno obdivu. Výše zmíněné platí o samostatně fungující první sezóně, jelikož druhá řada je navíc (na rozdíl od finální třetí). Což je paradoxní, protože i tak je koukatelná, byť okatě docpávána vatou (vlastně vše krom ústřední Johnovi linie). Ovšem s ohledem na to, na co musí tvůrci navazovat a bez jakých postav se musí obejít, tak je i tak ucházející. Což není zase až tak málo, že něco takového lze říci o nastavované kaši, kterou to chtě nechtě nesporně je. Ovšem (c)hutnou kaší, to zase ne že ne. Třetí "I think... they´re all lying." řada pak je vaty již zcela prosta (až na linii kolem Ozzyho) a je velmi dobrá, byť na závěrečných epizodách je znatelné, že to původně měli vymyšlené na více sérií a jen kvůli zaříznutí to narychlo uzavírají. Skončit to po soudním přelíčení, udělali by lépe než rozjet nové linie a do toho nádavkem zkoušet řešit do té doby neuzavřené. Působí to jako by se o tom, že půjde o poslední řadu tvůrci dozvěděli až v průběhu natáčení, protože první polovina je vystavěná perfektně. Až poslední tři epizody jsou v mnoha ohledech "nějaké divné". | S1: 4/5 | S2: 3/5 | S3: 4/5 | (20.02.2017)

Temná rodinná vztahovka s atmosférou TRUE DETECTIVE, pomalejší tempo, klade důraz na charaktery a vyprávění. Výborné obsazení, přesné herecké výkony a pomalé rozkrývání rodinné dynamiky působí zatraceně slibně. Prostředí Keys se střídáním krásného počasí a deštěm navlhlé, komáry se hemžící bažiny vtáhne. Ihned se objevuje nutkání pustit další díl. P.S: Sissy Spacek je stejně škaredá jako Stephen King... Hodně se mi líbí ukončení první řady a nádherně fungující skoky časem. Hodně civilní, zemité až realistické, jsem zvědav kam se to posune v druhé sérii. (16.04.2015)

1. SÉRIE: 13-ti hodinová dramatická povinnost pro všechny seriálové fajnšmekry, kteří ocení silnou vypravěčskou linii, výborné herce hrající inteligentní postavy a hlavně výtečně vypointované odkrývání kriminálně-mysteriózní zápletky. Žil jsem tím v podstatě den v kuse (padla na to dovča), brutálně se zamiloval a chválim Netflix, kudy chodím. O Bloodline se nelze podrobněji rozepsat bez malých spoilerů, rozhodně ale do tohohle poutavého mixu snad všech myslitelných žánrů (kromě komedie, sci-fi a fantasy) jděte. Chystanou druhou řadu sejmu bez pochyb úplně stejně rychle. (08.04.2015)

Ideální rodinka, ve které si každý nese nějaké to břemeno z minulosti a vlastně i současnosti. A všechno vybublá na povrch ve chvíli, kdyse dostaví černá ovce rodiny, která se chce polepšit a vrátit se do lůna útulného domova. Nic moc převratného a z mého pohledu je celá série zbytečně natahovaná. Všechno by se vlezlo do osmi dílů a seriál by získal na dynamičnosti. Nicméně díky dobře napsaným postavám vše funguje jak má a obrovským plusem je povedený casting. Tomu dominuje Ben Mendelsohn v roli nezdárného syna Dannyho, s nímž budete v jednu chvilku sympatizovat a chápat a vzápětí ho nenávidět a odsuzovat. 70% (14.12.2015)

// "No more fucking talk." Wow. Okay. Jestli jste někdy měli pocit, že je vaše rodina trochu fucked up, jen počkejte, až se seznámíte s rodinou Rayburnových. O tom, jak hluboko mohou příkladní hrdinové spadnout, už nás jednou jeden seriál přesvědčil - jmenoval se Breaking Bad a těžko k němu něco dodávat, nicméně - Bloodline má ze všech dalších seriálů asi nejblíž k tomu, aby nás o tom přesvědčil znova, jinak a třeba i lépe. A obří zásluhu na tom má nejen vynikající Ben Mendelsohn v životní roli, ale i dokonale podchycená atmosféra první řady True Detective, výborně napsané postavy, skvělá režie a především boží scénář, který posouvá žánr "rodinných dramat" na zcela nový level. 1. řada - 8/10 / 2. řada - 5/10 PS. ten celkový počet hodnocení tady na webu je fakt ostudný. Se druhou řadou to šlo strašně moc dolů a konec byl vyloženě levnej cliffhanger, po kterém na tu třetí řadu nemám vůbec chuť. Co se sakra stalo. (18.04.2016)