Deník puberťačky

SPOILER!! Hybrid medzi artom a americkou teen drámou. Akurát, že sa šlo NA VEC príliš rýchlo i príliš často a vyzeralo to ako hippie príručka voľnej lásky. Minnie sa nechovala ako teenager, ale skôr ako radodajná štyridsiatnička. Až som si kládol otázku, prečo je to celé o dievčati, keď by bolo uveriteľnejšie, že sa takto chová nejaký dospievajúci chalan. Samotná zápletka bola zaujímavá svojou provokatívnosťou. Autorom sa podarilo presvedčivo zachytiť vývoj všetkých postáv. Celý film som si lámal hlavu, ako sa rozotne ten gordický uzol a on sa stále viac zamotával. Vzišiel z toho záver, pri ktorom zostala ovca (konzervatívci) celá aj vlk (feministky) sýty. Skrátka zaujímavý kúsok, ktorý by bol ešte lepší, keby ubral paru. (12.01.2016)

V Deníku puberťačky si Marielle Heller zřejmě zhmotnila svoje pubertální představy o dospívání. Snažila se mu dát artový rámec, což se celkem i povedlo, ale chybí mu to nepatrné nic, které z průměrného filmu udělá film dobrý. Celý příběh vlastně jenom klouže po povrchu, Minnie má nějaké představy, které si realizuje, ale jak její máma, tak Monroe působí psychologicky nedotaženě jak z poslední soap opery. Škoda zmařeného potencionálu. (18.09.2016)

Na jednu stranu oceňujem, že to nebola typická americká klišé teenage-dráma, no zároveň ma to svojim obsahom a kostrou príbehu v podstate ničím špeciálnym nezaujalo. Ten zlom prišiel naozaj veľmi veľmi neskoro, až som sa bál že sa toho napokon ani nedočkáme. Mladá lolitka v podaní odvážnej Bel Powley asi až príliš tlačila na pílu a z prvotne naivnej platonicky "zaľúbenej" dievčiny sa vykľula teda parádna promiskuitná děvka. Ale rozhodne zaujímavé, najmä tým odvážnym a neotrepaným námetom - takže aspoň 3* určite. (12.01.2016)

Dozrávání v divokých uvolněných sedmdesátých letech, nevázaný sex, drogy. Není to žádný příběh pro teenagerky, je to spíše nezávislé, k zamyšlení. Žádné hollywoodské blonďaté krásky. Ale příběh je přece jen hodně rozvláčný a místy se děj ztrácí úplně. Občas je náročné se soustředit. Rozhodně mě to nepřesvědčilo tak, jak bych očekával. (20.01.2016)

Vyprávění této pubertální dívky nám umožňuje pohled ze dvou perspektiv. Je to o nalezení sebevědomí v oblasti sexuality a kontrole. Film je hlavně o překračování mezí, o zneužívání volnosti a svobody, které ji matka nezodpovědně propůjčuje. Sympatičnost Minnie od začátku ohromně opadává. Sledujeme, jak sebestředná a egoistická dokáže být, i když jí to nic kromě sexuálního ukájení nepřináší! Na filmu si cením nesentimentální upřímnosti, která v americké kinematografii dosti raritní, ovšem celkový dojem kazí konvenční elementy používané v rámci teenage žánru. Heller vykazuje snahu udržovat svěží tón, scény jsou krátké a výstižné, ale v případě bisexuálního vztahu s Tabathou je to zoufale nedotáhnuté do konce! Animované vsuvky více nerozvádějí charakter Minnie, ale potěší jen povrchně svojí roztomilostí. Přes negativa, které jsem doposud vyjmenoval, film je dobrý hlavně díky zapojení Bel Powley, jež se do adolescentky věrohodně vcítila. (12.01.2016)