Kameny bolesti

Vidět Marion Cotillard v podvazcích je slušné terno, ale ani to nezachrání nudný scénář. Úvodní půlhodina mi, asi narozdíl od ostatních, přišla z celého snímku nejzábavnější. Exponování charakteru hlavní hrdinky bylo zajímavé a dávalo naději na vyhrocené emo drama v tom nejlepším slova smyslu. Kameny bolesti se však postupně mění v jakousi polozmatenou romanťárnu, která bohužel každou další minutou nudí a nudí a ten zajímavě nastartovaný konflikt uvnitř hlavy hlavní protagonistky tak bohužel vyznívá docela do prázdna. 4/10 (03.06.2017)

Je to chorobně nutkavě dívatelné, ale zároveň s jistým nádechem nepravděpodobnosti. Vizuálně to vyleštila kamera Christophe Beaucarna. Chvílemi to svým prázdným portrétem sexuálního přání vyvolávalo nechtěný smích. Místo smysluplného zkoumání duševní choroby film zkoumá náklonnost svých postav pro klikatící se romantické melodrama. Dialogy jsou afektované a uplakané. Shlédl jsem na promítání v jednom pražském klubu. (18.02.2020)

Konvenční romantika spoléhajíc na pomocnou ruku scenérie francouzských Provence. Příjemných záběrů je tam sice spousta, ale veškeré úsilí se soustředí na jednu nešt'astnou ženu, která se celý film chová jak ženská, která neví, co chce. At' si klidně Cotillardka probrečí půlku filmu, moc to se mnou nehnulo. (19.07.2017)

Pekná romantika s veľmi zaujímavou hrdinkou. Marion Cotillard dáva do úlohy všetko, napriek tomu som vďaka scenáru jej postavu do detailu nepochopil. Má skutočne aj nejakú mentálnu poruchu, alebo je len nevyrovnaná? A čo tie halucinácie? Sú následkom skutočnej, dá sa povedať, že veľmi vážnej choroby? Na dve hodiny je tu toho deja predsa len trochu málo, možno nejaká vedľajšia dejová línia, ktorá by napríklad myšlienkovo podporila tú hlavnú, tempu trochu pomohla. Celkovo ale spokojnosť, najmä vďaka výkonu Marion a nečiernobielym charakterom. (30.03.2019)

Podľa popisu to znelo vcelku lákavo, ale napokon bol film po dejovej stránke dosť priemerný a tá mysteriózna fáza na konci už bol len akýsi zúfalý pokus o dramatizáciu. Vďaka Marion to bolo predsa len hneď znesiteľnejšie - neuveriteľná žena. V tomto prípade bola tá jej postava dosť pomätená, no musím uznať, že to zahrala veľmi obstojne a tie jej hysterické výpady boli naozaj emočne vypäté. Pochvalu si však isto zaslúži aj Alex Brendemühl - a jeho postava sympatického Josého, ktorý ma na konci aj kúsok dojal, keď objasňoval Gabrielle svoje mlčanie o skutočnej pravde. (26.07.2017)