Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Fašistický antinacista Depp v modrém pokračování prequelu kouzelnické ságy... Místy malinko zkratkovité, ale jinak příjemné. Velkým negativem ovšem je, že Grindelwaldovy zločiny nemohou fungovat samy za sebe. Navazují na tolik linií jak z Potterovských filmů tak Fantastických zvířat, že za svou skromnou stopáž sdělí to jakž takž podstatné. Rowlingové chybí prostor knihy, ve které by mohla dovysvetlit některé berličky. K novým postavám nemáme potřebný vztah a objevují se a mizí příliš rychle. I toho Deppa je ve filmu poskrovnu. Law je fajn, ale neměl prostor se předvést. I přes všechna negativa narativ funguje. Yates by ovšem měl předat režii někomu zručnějšímu. Akční scény jsou nepřehledné a blízké záběrovaní v úvodu je na pěst. Kamera je často vražená přímo v Redmaynově pihatém ksichtě. To vidět nepotřebuju. P.S: Japonská hadice je pekelně sexy. Voldemortovu přehnanou náklonnost nyní chápu. (20.11.2018)

Z toho nedění v první části jsem byl zmatený jak chameleon mezi lentilkama, ale naštěstí jsem si alespoň užíval vizuálního mistrovství mistra Philippe Rousselota. Ovšem od chvíle kdy Grindelwald v Paříží máchne hůlkou se začnou dít velkolepé věci, film dostane tempo a originální kouzla podpoří dynamické vyprávění příběhu, svižný akční scény. Díky tomu všemu, zádla v mé divácké dušičce spokojenost a musím říct, že sestava Eddie Redmayne, Johnny Depp a Jude Law se mě více než zamlouvá a hlavně kvůli nim se těším na další díl. (15.11.2018)

Druhé díly Warnerům občas nejdou. Nebo chcete-li dejme tomu pomyslné prostřední. Minulé seznamování s kouzelnickým světem 20. let 20. století nedopadlo nejhůř. Druhý díl měl tedy jasný úkol, posunout děj významějším směrem kupředu. Postavy jsme si minule očíhnuli, takže nyní je potřeba přesně stanovit jejich ukotvení. Máme zde na jedné straně Grindelwalda a pomalu ale jistě se nám začíná formovat na druhé straně Brumbál. Připomíná to trošku Star Wars, kde jsme sledovali před 20. lety události, u kterých byl znám výsledek, nikoliv však cesta. Bohužel u Fantastických zvířat se druhá část dosti vleče. Potterofilové budou určitě výskat nadšením nad všemi těmi odkazy, ale průměrný divák, který doma nemá ve skříni kouzelnické pláště, hůlky či jiné čarodějnické rekvizity se bude minimálně celou prostřední 90 minutovou část nepěkně ošívat nudou. Zkrácení by filmu prospělo. Ta svižnost Jedničky zde zkrátka není. Depp jako hlavní záporák zaslouží pochvalu. Bohužel to není jen o něm. 50% (10.02.2020)

Tak se nám nejbezskrupuloznější neumětelská vykradačka snad všeho s anotací fantasy, co kdy bylo napsáno opravdovými spisovateli, vrhla kvůli naprosté absenci vlastní fantazie nejen ještě i na Nekonečný příběh, ale také na klasika českého divadelnictví a největšího Čecha všech dob. Na závěrečném rodinném shledání typu „Kredenci, já myslela, že jsi můj bratr, a tys zatím sestřenice tety bratra nevlastní neteře našeho pěstouna!!! Také bych se měla k něčemu přiznat. Nejsem ve skutečnosti tvoje snacha, nýbrž třetí syn dědy nevlastního bratrance kouzelníka Pokustóna, a to byl negr…“ by tu zlodějskou krávu Zdeněk určitě podojil o nějaké ty tantiémy. Jinak se oproti ještě tak tak vydržitelné jedničce tentokrát jedná o naprostý sračkol a uměle natahovaný zmar, kde z neinvence naprosto vymačkaná Rohlíková ve snaze o vlastní mykologii prostě narvala do jednoho hrnce všechny své vyčorované patozvratky, kvapně promíchala s hovny a nechala dvacet minut rychle zapéct v troubovi na 200 stupňů, jen aby se svým nabubřelým egem ještě neskončila na smetišti špatně napsaných plagiátorkých braků, kam od počátku zaslouženě patří. Zmar, ve kterém přes dvě neúnosné hodiny straší Hnusák Edý, dělá teploušské „čárymáryfuchty“ na dozajista nechutně přeplaceného Deppkoidního Jeníka, jenž se jen tak bezcílně brodí kolem s bílým okem v koženém xichtě slaboduchou nudnou vatou a otráveně pulíruje Grünwalda, do čehož se sem tam násilně vsere nějaké to lostomiloušké žvížátko jako čínský Falko nebo Millerův hmyzožravec, aby mohly debilní děti nadšeně zaplácat pokřivenýma ručičkama. Už dost! Někdo by už měl té pizdě konečně polámat pastelky a zavřít ji do jejího tolik oblíbeného klecového lůžka, aby už svými otřesnými kopírkami nekurvila dětem stylistiku a vkus. (03.01.2019)

Nějak se nám přemnožily filmy se záporáky, kteří jsou vlastně v jádru hodní kluci a myslí to se světem dobře. Jen si poněkud neumějí vybrat vhodnou dobu na přednesení nové ideje, jako to kdysi dovedl například Dolfík. Velký problém mám v soudobých filmech s nesmyslnou hrou na děsně cool postavy, aby se tvůrci zavděčili dětem se zprzněným vkusem, který jim przní ti šulini na youtube. Takže mám trošku strach, že už člověk za chvíli nezavadí o kvalitní fantasy, neboť budou vždy okořeněné o přidanou hodnotu retardace klíčových postav. Někdo by měl píčusům tvůrcům vysvětlit, že existují filmy, kam se to prostě nehodí. Harry Potter se ještě této deformaci dobou vyhl. Zvířata ovšem schytala plnou dávku, a proto naprosto zbytečně strádají a nejsou tak dobrá, jak by být mohla. Moje tři hvězdičky jsou zapříčiněné spíše nostalgickými vzpomínkami na krásná místa s kouzelnou atmosférou, která mě v dětství naprosto očarovala. Bohužel se na tato místa vrací postavy, které nemají divákům co nabídnout, a tak diváci sledují jak po sobě 2 hodiny postavy štěkají kouzla a mávají klacíky. O milionu vedlejších postav a komplikovanosti rodinných vztahů, kolem kterých se točí hlavní dějový zvrat a které by nerozmotal ani ten plešatý buzerant na Barrandově v tom svém pořadu pro důchodce a nezaměstnané, asi není třeba vůbec hovořit. Děti jsou bez šance s v takovém zmatku zorientovat. Nedává mi to moc smysl. Na jedné straně jsou scénky se zvířátky vhodné pro nejmenší diváctvo a na straně druhé je komplikovaný děj s milionem postav, na který je třeba minimálně vysokoškolský titul ze sociologie. Pro koho má být tento film vlastně určen? (03.03.2019)