Ixcanul
Ixcanul
Ixcanul
Sopka Ixcanul
Režie:
Jayro BustamanteScénář:
Jayro BustamanteKamera:
Luis Armando ArteagaHudba:
Pascual ReyesHrají:
María Mercedes Coroy, María Telón, Manuel Manuel Antún, Fernando Martínez, Justo Lorenzo, Marvin CoroyObsahy(1)
Sedmnáctiletá María je prostá indiánská dívka žijící s rodiči na úpatí sopečného vulkánu. Když se poprvé zamiluje, její život nečekaně nabere zcela jiný směr. Koloběh přírody a koloběh života vměstnal debutující talent Jayro Bustamante do minimalistického jazyka dlouhých záběrů a rurální symboliky. V příběhu situovaném do drsného a přírodní mystikou prostoupeného prostředí nechybí společenská kritika současné Guatemaly, která dokazuje, že Jayro Bustamante byl už ve své prvotině schopný suverénně spojit psychologická a sociální témata. Film v roce 2015 ohromil Berlinale a získal prestižní cenu Alfreda Bauera. (Artcam Films)
(více)Videa (3)
Recenze (17)
Guatemalský film, to je niečo. Na jednu stranu sledujeme niečo skutočne exotické, na druhú vidíme, že scenáristické a režijné osnovy sú všade rovnaké. Film nám predstavuje folklór etnika, zároveň sa však nebojí ich zvyky kritizovať a túto kritiku demonštrovať na osude mladej skoro ženy. Film mohol byť na to, čo zobrazuje o niečo emocionálne silnejší, výsledný dojem je ale rozhodne pozitívny a človek má pocit, že sa zase dozvedel niečo nové. ()
Snímek "Ixcanul" má celkem obyčejnou zápletku. Holka se vyspí s někým, s kým by se podle jejích rodičů vyspat neměla, protože ti ji našli manžela jinde. Výsledkem nechráněného sexu je těhotenství. To, co dělá snímek zajímavý, je skutečnost, že se děj odehrává v Guatemale a my sledujeme cizí kultury, jež nám může připadat podivná. ()
Koloběh přírody a koloběh života vtěsnaný do minimalistického jazyka dlouhých záběrů a rurální symboliky. A společenská kritika současné Guatemaly vměstnaná do poslední frenetické třetiny, která dokazuje, že Bustamante je suverénní debutant, schopný spojit vkusné emoce a několik prostých významových rovin. #kviff2015 ()
Je vidět, že úvahy a plány indiánských holek se příliš neliší od "těch" našich. Někdy i jim se to občas zvrtne a nevyvede. To ovšem není jádrem tohoto filmu, které by bylo třeba vylousknout. Tím jsou rodinné vztahy: Maríe a matky, ale především Maríe a matky s otcem, které mě zde především zaujaly. Ale nejen to; mentalitu milence i nápadníka, je třeba rovněž docenit. Ceý svět pod sopkou se jeví hodně, když ne barevný, tedy tónovaný, alespoň na pozadí černobílých vztahů naší cilivizace (buď láska nebo nenávist). A také "hadí mystika" je něo, co známe jen ve velmi zředěné formě, tady není had ďáblem nabízejícím rajské ovoce... ()
Film je zajímavý především z etnografického hlediska. Nahlédnete do života současných mayských potomků, uvidíte něco málo jejich zvyků a poslechnete si moderní mayský dialekt. Banální příběh o svedení hloupé panny, jehož různé varianty jsou staré jako samo lidstvo, je pak vcelku podružný. Ale bohužel režie se právě na onen příběh až příliš soustředí. Já osobně bych uvítal víc reálií ze života guatemalských Indiánů, příběh mnohem víc vrstevnatější, košatější a jeho zpracování výpravnější. Tohle je zkrátka typický model sociálně-kritického nízkorozpočťáku pro nekomerční festivaly, který mají tolik v oblibě levicoví městští intelektuálové a salónní humanisti. ()
Galerie (16)
Photo © La Casa de Producción
Reklama