Režie:
Pablo LarraínKamera:
Sergio ArmstrongHudba:
Carlos CabezasHrají:
Antonia Zegers, Alfredo Castro, Alejandro Goic, Alejandro Sieveking, Jaime Vadell, Marcelo Alonso, Roberto Farías, José Soza, Paola Lattus, Francisco ReyesObsahy(1)
Asi málokdo by ve skupině, kterou tvoří žena a různě staří muži a která vášnivě diskutuje o svém psím miláčkovi, jehož cvičí pro psí dostihy, rozpoznal duchovní a jeptišku, žijící ve společném domě na odlehlém chilském pobřeží. Hladce plynoucí rutinu, prokládanou modlením a občasnou snahou odpykat si pár svých hříchů, téměř surově naruší nový host. Krátce nato se na prahu domu objeví muž, jenž stále více křičí a obviňuje nově příchozího kněze z hříchů a nepřístojností. Zdánlivě drobná událost odstartuje sled situací, které nevratně změní osudy nedobrovolných obyvatel podivného domu. Přední latinskoamerický režisér s nadhledem nahlíží pod pokličku nejen katolické církve, ale dotýká se mravního svědomí každého z nás. S pochopením, ale také nekompromisností a bez přetvářky sleduje lidské slabosti svých hrdinů a nutí diváka k zamyšlení nad způsobem jeho života. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (17)
Neobhajitelně přepjatá forma, odporný vizuál, sklon k vydírání, zkratkovité psychologizaci postav a populistickým řešením morálních dilemat. Neuvěřitelně otravná postava Maradony, kterého v mládí sodomizoval farář, což se na něm podepsalo tak, že běhá po venkově a květnatě popisuje chuť spermatu a procedurálnost polykání žaludů. Byl jsem dojat od pat až po předkožku. Z mého pohledu obrovské selhání oblíbeného filmaře. #kviff2015 ()
Jakkoli je pro mě téma krize katolické církve v Chile vzdálené, musím ocenit jak technickou a řemeslnou stránku filmu, tak výkony hlavních představitelů a precizní režii. Rovněž poslední třetina filmu - pokání a hříchy, které mu předcházely, mě zaujala a musím přiznat, že takové rozuzlení jsem nečekal. Na pomezí tří a čtyř hvězd. ()
Klub je pro mě připomenutím toho, že bych si ve Varech měl číst nejen krátké popisky, ale i ty dlouhé. Podle krátkého popisu jsem čekal film, ve kterém skupina jedné ženy a několika mužů řeší různě životní záležitosti včetně náboženství. Kdybych věděl, že dostanu film, kde snad každá třetí věta je o polykání spermatu a jiném prznění dětí kněžími, vybral bych si na závěr festivalu něco jiného. Žádná postava není svatá a každá je tak trochu svině, ale to mi na hlavní sdělení celovečerního filmu přijde málo. ()
Jackie byla úžasná, Spencer předpokládám, že bude taky, a tak jsem se rozhodl se kouknout od Larraína na nějaký jeho další film. Vybral jsem si náhodně tenhle a asi se už na jeho další dívat nebudu. Bylo to jako ok, ale prostě čistě podprůměrný. Nějak mě to nezaujalo a není to moje Billa, takže to není podle mého gusta. Každopádně v tom jeho styl od Jackie vidím a má to tu tvář. Co oceňuji bylo tedy zmlácení toho ,,bezďáče‘‘ a jednoho z toho domu. Působilo to fajn. Vyhodnocení: I teď, když jsou prázdniny, tak se učím fyziku a pořád ji prostě nechápu :/ ()
Tak tohle bylo opravdu to nejhorší co jsem kdy na MFFKV viděl. Nudný zdlouhavý a prázdný scény jsou prokládány naprosto (promiňte mi) debilním dějem. Byly jsme tam čtyři a všichni jsme se shodli, že je to naprostá kravina. Tohle opravdu nedoporučuji. Lidé, kteří tohle doposavaď hodnotily (75%) předpokládám, že zastávají názor, že film je složité pochopit a má svojí hloubku, kterou musíte číst mezi řádky. Můj názor? Takhle to dopadá, když si někdo chce hrát na Mozarta, ale sotva zahraje Tichou noc... ()
Galerie (18)
Photo © Fabula
Reklama