Milada
Režie:
David MrnkaKamera:
Martin ŠtrbaHrají:
Ayelet Zurer, Robert Gant, Daniel Rchichev, Karina Rchichev, Taťjana Medvecká, Vica Kerekes, Igor Orozovič, Jaromír Dulava, Marián Mitaš, Vladimír Javorský (více)Obsahy(1)
Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí. (Bohemia MP)
(více)Videa (3)
Recenze (363)
Naprosto souhlasím s tím, že existence filmu o Miladě Horákové je nutná a nezbytná. Za to, že se o jeho vznik někdo pokusil, dávám hvězdičku. Víc jich ale dát nemůžu, protože z hlediska kinematografického to byl jeden velký průšvih, který se mě ani přes silný příběh, jež se tvůrci pokusili odvykládat, nedotkl. Doufám a věřím, že tohle téma ještě není pro filmový svět uzavřené. ()
Dlouho jsem se v kině tak neošívala. Budiž Mrnkovi ke cti, že si jako celovečerní debut vybral tak náročné, zajímavé a jistě nosné téma, ale tím jsem v podstatě vyčerpala všechna pozitiva. Dobře, pochvalu ještě zaslouží představitelka titulní role a radost mi udělala třeba i Kerekes, český dabing je naštěstí také velmi slušný (na rozdíl od pekelného traileru). Co je to ale platné, když naprosto selhala dramaturgie? Tolik zbytečných (a špatně sestříhaných) scén typu "dcera Milady vejde do třídy, střih do jiného obrazu a po několika minutách střih zpátky na dceru půjčující si od spolužačky tužku". Orientovat se v dění na plátně bylo mnohdy velmi komplikované, protože tvůrci se příliš nezdržovali s popisem tehdejší situace v Československu, vlastně se nezdržovali s žádným popisem. Pokud tedy divák není dopředu obeznámen jak s příběhem Horákové, tak s politicko-historickým kontextem, musí se v některých částech filmu nutně ztrácet. Šílená Geislerová už je jenom třešničkou na dortu. Sedláčkova televizní verze mi sedla mnohem víc. ()
Životoipisný film to není ani náhodou. O Horákové, jejích pohnutkách a postojích, až na pár neuměle deklamovaných frazí, se nedozvíme nic. Nevíme, proč vlastně byla v koncentráku, nevíme, proč ji zatknuli komunisté. Minimálně do poloviny se jedná o nasládlý zromantizovaný příběh jedné nepočetné rodiny. Žádné historické reálie a vlastně ani postavy se neobjeví. Oceňuji, že tvůrci vědomi si své umělecké impotence nesáhli k hledání konspirační teorie o smrti Jana Masaryka. Pokud měl film vyznít, že Horáková prožila pohodový život a její skon byla selanka, byla ambice autorů do puntíku naplněna. Celý ÚV KSČM děkuje tvůrcům za jejich přínos pro současnou kinematografii a jednomyslně jim uděluje řád Klementa Gottwalda. Gratulujeme! ()
Prvně musím předznamenat, že Miladu Horákovou považuji za jednu z největších hrdinek této země a její životní osud je sám o sobě tak dramatický a nosný, že jeho zfilmováním se nelze dobrat k výsledku, v němž by takový snímek byl nudný a nezajímavý...a ejhle, k mému velkému překvapení to jde! Milada je prostě, a trhá mi to srdce, průměrný až špatný film. První chybou určitě bylo, že projekt je pojat coby autorský - a při vší úctě k panu Mrnkovi, sám na všechno prostě nemá a nestačí. Jako debutant si v roli režiséra, scenáristy a producenta ukousl tedy obrovské sousto. Scenáristicky pojal drama o Miladě Horákové coby drama sentimentální, postavené na rodinných vztazích, ovšem ve výsledku to připomínalo selanku seriálu První republika. Místy plkání o ničem a vycpávky prázdného sentimentu. S emocemi jsem se potkal až v samém závěru a přitom tenhle film mě měl sevřít hned od začátku a úplně vyždímat. Už jen fakt, že v kině na konci skoro nikdo nebrečel... Proč nepostavit do centra příběhu zmanipulovaný komunistický monstrproces, když se to přímo nabízelo? Zobrazit jeho pozadí, celou tu Potěmkinovu vesnici, ten zrůdný mustr, nitky, které vedly do Moskvy k obdobným monstrprocesům a čistkám v SSSR 30. let? Stejně tak nechápu, proč tvůrci záměrně vynechávají veškeré explicitní násilí? To bylo jejich záměrem natočit rovnou soft verzi příběhu coby výukové video pro školní potřeby? StBáci pak vypadají jako celkem neškodné figurky, dokonce ani z nacistů nejde strach, Milada se po několikaměsíčních výsleších na Gestapu a pobytu v Terezíně vrací domu jako by nic. Nepoučený divák může lehko získat dojem, že v Terezíně byli na vězně vcelku milí a komunističtí vyšetřovatelé nenechali Horákovou akorát vyspat... A třeba scéna úmrtí Jana Masaryka? Nudněji to snad už ani natočit nešlo! Další velkou bolestí filmu je formální stránka - tak příšerné postsynchrony aby divák pohledal! To byl dabing někde na úrovni televize Nova. Ani herecké výkony nejsou přesvědčivé, možná ale nebylo co hrát. Ayelet Zurerová absolutně bez výrazu a bez života, v podstatě pořád jen chodí a prázdně deklamuje, Robert Gant v roli jejího manžela naprosto bezvýrazný, taková Vica Kerekes se tam zatoulala asi jen omylem...stejně jako Hrubešová, Chýlková, Přeučil...a třeba Aňa Geislerová v roli prokurátorky Polednové-Brožové? Tohle měl být ,,fanatický" projev?! To spíš jakoby vypadla z TV Barrandov... Navíc zcela nevhodně zvolená hudba, která podporuje sentimentální vyznění. Zmatená kompozice - leitmotiv jízdy autem a záběr na dceru paní Horákové už se mi pak vysloveně protivil. Abych alespoň něco pochválil, kamera pana Štrby je velmi povedená, i mizanscéna celkem věrohodná, výprava pěkná... Suma sumárum opravdu obrovsky promarněná příležitost - a v podstatě stačilo překopat koncept a jít po rozměru (antické) tragédie. Myslím, že Miladu by líp natočil třeba Robert Sedláček jako jeden z dílů Českého století...jelikož už tématicky hodně podobný díl Zabíjení soudruha bylo tak stokrát působivější. Takhle nudný a rozvláčný životopisný film si paní doktorka Horáková opravdu nezasloužila! () (méně) (více)
Na film jsem se hodně těšil, bohužel jde o další z řady zpackaných, původně slibných českých filmů. Film, který sliboval být celoevropským festivalovým hitem, je nakonec jen o trochu delší epizodou Českého století (Gottwalda hraje dokonce stejný herec). Nevím, kam se ten rozpočet poděl, když jakékoli produkčně náročnější scény jsou odbyty archivními záběry a novinovými titulky. Od Miladina zatčení začne být film konečně trochu působivější, ale spíš diky historickému kontextu než kvalitám filmu. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (17)
- Pro výslechovou kancelář si filmaři vybrali opuštěný a vybydlený dům ve Washingtonově ulici v Praze. (Amneris)
- Než se začalo natáčet, vzniklo neuvěřitelných 52 scénářů. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
- Horákové vila je stejná jako dům hlavního hrdiny filmu Balada o pilotovi (2018) a jeden z interiérů v Případu dvou básníků (2019). Všechny filmy vznikaly přibližně ve stejné době. (klukluka)
Související novinky
25. Český lev - výsledky
Předáváním výročních 25. Českých lvů provázela slovenská moderátorka Adéla Vinczeová. O hudební složku večera se postarala nominovaná muzikantka Vladivojna La Chia. Večer také narážel na současnou… (více)
Reklama