Past na svědomí (E02)

U hodnocení celého seriálu jsem zatím trošku na vážkách mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Určitě jsou zde totiž i některá hlušší místa (např. celé to propojení mezi "současností" roku 1968 a dobou protektorátu). Ale zrovna v tomto druhém díle byl pro mě totálním zjevením výkon Vladimíra Javorského coby Vlasty Buriana. A i samotná ta Burianova životní situace, kdy volí mezi silným dilematem zda přijmout v radiu roli, kdy má karikovat postavu Jana Masaryka coby ožraly a nebo odmítnout a tím ohrozit existenci svého divadla (v němž zaměstnává židy a kde je i uložená zahraniční vysílačka), byla hodně silná a zcela nosná pro tento díl. Stejně tak působivá byla scéna kdy Oldřich Nový v podání Saši Rašilova vezme na večírek svou židovskou manželku a oba jsou zde konfrontován s antisemitskými poznámkami. Jsem docela zvědavý, zda se v seriálu dočkáme i skutečného vyústění životního příběhu Oldřicha Nového za protektorátu, kdy byl se svou ženou odvezen do tábora pro smíšené manželství. O. Nový byl v tomto směru (asi na rozdíl od Vlasty Buriana) hrdina, ale trošku paradoxně osudy těchto dvou herců po válce (pokud jde o filmové příležitosti) se zas tak moc nelišili... (23.01.2017)

40% — Už vím, v čem mám s tímto seriálem problém. Není mi totiž jasné, čím vlastně chce být. Jestli historickým filmem anebo nějakou uměleckou výpovědí, která si historii volně upravuje. Proti první variantě hovoří především to, že názvy některých filmů i jiné skutečnosti jsou vymyšlené a staly se jinak, než je ukázáno. Nevím proč, ve filmu Lída Baarová mi to nevadilo, tady mě to štve. Opět jsme si užili nahých zadků, tentokráte heterosexuálních. A co mě dostalo nejvíc, byla šílená vycpávka břicha u představitele Jana Drdy. (22.01.2017)

Mýdlová opera z protektorátu se stále více iritujícím soundtrackem a podivně labilní strukturou vyprávění. Zatímco úvodní vzpomínka na premiéru Kristiána, která má čistě ilustrační charakter a děj nikam neposunuje, je iniciována Žákovým vzpomínáním (co byste také dělali jiného, když máte okupanty pod oknem), většina ostatních návratů do minulosti již přímo nesouvisí s tím, jaké fotky si Žák a jeho dcera zrovna prohlížejí, mnohé nemají ani žádnou návaznost na Žákův život, čímž rámcové vyprávění pozbývá smyslu. Pořád ale věřím, že v některé z dalších epizod bude lépe opodstatněno a dojde ke hmatatelnějšímu prolnutí minulosti a „přítomnosti“ než prostřednictvím fotek, potažmo fotoaparátu. Způsob, jakým jsou na hlavní dějovou linii (Lili a Žák) napojovány osudy ostatních postav mi přijde poněkud nešťastný, přesněji neorganický. Burianova manželka přijíždí Lili oznámit, že se s ní chce Vlasta rozvést, což není dále nijak rozvedeno, Štěpánek se bez jakéhokoliv „build-upu“ schází s odnikud se zjevivším členem odboje, Žák náhodou navštíví natáčení Městečka na dlani zrovna v předvečer Hašlerova zatčení gestapem. A jako by dojem nespojitosti nebyl dost silný, dochází k necitlivým výpustkám dlouhých časových úseků, kdy je například Burianovi v jedné scéně nabídnuta práce pro rozhlas, která má být realizována o několik měsíců později, aby den D nastal prakticky vzápětí. Burianovo závěrečné dilema je s přehledem nejsilnější částí epizody, ale vyprávění k němu od začátku nesměřuje. Přichází – stejně jako další klíčové události – jako blesk z čistého nebe, což z Bohémy dělá fajn dokumentární kroniku, ale ne moc funkční dramatický útvar. Semknutosti a přehlednosti vyprávění nenapomáhá ani uvádění stále nových postav, u nichž je těžké odhadnout, objevují-li se jen, aby potěšily pamětníky (Adina Mandlová) nebo později sehrají v životě některého z hrdinů větší roli (Opluštil). Od dalšího sledování odrazuje také rozvláčné tempo, které trochu zrychlí až v posledních minutách během (záměrně?) nevkusné scény paralelního osídlování české ženy a českého prostoru (nebo co to mělo znamenat). Jsem v rozpacích a začínám se obávat, že dál to nebude o moc lepší. (23.01.2017)

Začíná to být čím dál větší, nesrozumitelný a nepřehledný maglajs. Historická fakta smíchaná s fikcí jsou pro diváka znalého protektorátní filmařiny naprostou katastrofou. Navíc bez dobové atmosféry, hudba úplně mimo. Nuda, bez napětí, němečtí důstojníci nebo gestapáci jsou směšní, žádný pocit strachu. Ležérní tempo, dialogy až na pár výjimek s Vlastou (Javorský) o ničem. Judit Bárdos, válící se v pelechu na chlupaté prdeli svýho boyfrienda je opravdu zážitek sledovat. Tohle je shit a pochybuju, že se to v dalším pokračování zvedne z těchhle sraček. (23.03.2023)

První půlka mě nudila, postavu Lilly neměli nikdy stvořit, ani kouzelné oči Judit Bárdos nepřehluší její zbytečnost, nesympatičnost (existuje to slovo?), nudnost. Naštěstí se pak pozornost přesunula k Vladimírovi Javorskému aka Vlastu Burianovi, a sakra, to je špica! Skvělý výkon, moc mu ta role sedla a nemůžu se dočkat, až uvidím, co předvede příště. (22.01.2017)