Vyhrát za každou cenu (E05)

–Třicet tisíc barevnýho Kodaku? Kde jste to vzali? –Vzali. Epizoda, která mne bavila trochu víc než většina ostatních hlavně pro to, že dění v kinematografii za třetí republiky mne zajímá trochu více než dění za protektorátu. Dramaturgicky je to ale pořád stejně rozplizlé. Namísto plynulého vývoje se skáče od události k události. Nejnosnější příběhové linie (Havel, Burian) ztrácejí na síle vinou jejich neustálého přerušování tuctovým melodramatickým vyprávěním (herecky i povahově naprosto nezajímavý Žák). Rámcové vyprávění je nadále víc ke škodě než k užitku. Budovatelský optimismus, o němž v roce 68 hovoří Žák, například v poválečných scénách není vůbec přítomen a nedává tak smysl, proč lidé Rusům, potažmo komunismu věřili. Sedláček zvolil tón truchlohry. Všechno je špatné a může to být jedině horší – někdo se projevuje jako bezpáteřní svině, jiní pykají i za to, co nespáchali, do popředí se tlačí lidé bez talentu. Místy, třeba když se na scéně objeví jistý Bouchal ze Státní bezpečnosti, působící zlověstně i při loupání pomeranče, je snaha ukázat nové poměry v co nejhorším světle až (tragi)komická, ale podobných guilty pleasure momentů Bohéma bohužel nenabízí dost, aby oslabily pocit, že je to celé jakési nedomrlé a mdlé. (13.02.2017)

Už v roce 48 byly ty komunistický svině u moci, na tom není nic divného.V roce 1948 už je došlo k oficiálnímu předání moci z rukou vlastizrádce Beneše do rukou masového vraha Gottwalda.To jen pro ty, kteří se diví vlivu komunistů hned po válce.Jestli někomu nestačí rudé gardy a vznik národních výborů, lidové soudy, příprava znárodňování...pak už nevím... (13.02.2017)

Nuda, jak je u Bohémy, kromě prvního dílu, už zvykem, kterou v tomto dílu alespoň částečně vynahrazovali herci. Jaroslav Plesl válcuje zbylé osazenstvo už nějaký čas, Vladimír Javorský, kdyby měl dostatek prostoru, zářil by, ale prostor skoro nemá, a děkuju tvůrcům za obsazení skvělého dabéra, pana Aleše Procházky, který bohužel není ve filmech vůbec vidět. Právě kvůli těmto pánům se přikláním tento týden k vyššímu hodnocení. A taky samozřejmě pomohlo, že tu skoro nevystupovala otravná postava Lili Krallové. :) (12.02.2017)

S každou další epizodou si stále víc uvědomuji, že dějiny píší vítězové. V tomto případě vítězové po r. 1989. Každá pravda se dá ohnout tak, aby vyhovovala právě jim. Jistě mnohé z toho, co je zde zobrazeno, má pravdivý základ a je dobré si to připomenout. Zdravá skepse, co,  jak a proč je příslušně ohnuto, je však také nepochybně na místě. (13.04.2023)

Tady se pochlapím a dám dokonce i tři, i když vím, že své štědrosti budu dozajista v budoucnosti litovat... ne, vážně - poprvé tady bylo několik scén, u kterých mi nebylo jedno, co se stane a jak to dopadne - úvodní scéna s tankem, zatčení Buriana, nátlak StB, vliv komunistů na poválečný film. Ale vždycky se tam prostě najde taková debilita a tak špatně postavená scéna, navíc proložená tou odporně vlezlou a otravnou hudbou, že hned to nadšené napětí, které už se jakžtakž začíná dostavovat, opět rychle opadne. Inu Sedláček. (13.02.2017)