Paní Bovaryová

Na to, jak je Flaubertova kniha nezáživná, je tento film moc dobrý. Dnes už se pro diváka ve filmu tolik neděje, žádná větší akce, žádný jiskřivý děj. Ano, ambiciózní Emma se provdá za seriózního muže a celou dobu se příšerně nudí. Hledá si milence, hledá povyražení v utrácení peněz. Její hodný manžel všechno snáší. Nakonec musí nevyhnutně dojít k tragédii. (08.03.2018)

Pozerať na tú znudenú kravu kaledónsku bolo hotové utrpenie, chudák Flaubert, asi to nemal so ženami ľahké. Navyše Huppert vie takéto kravky zahrať veľmi presvedčivo. No na druhú stranu treba uznať, že priam brilantne dokázal vystihnúť jeden ženský charakter. Ale ani na pána Bovaryho sa nepozeralo ľahko. Ťažko povedať, či ju tak miloval, alebo bol len taký ťuťulo nasprostatý. Tá druhá možnosť je naozaj smutná. Nadpriemer. 75/100 (28.06.2020)

Snaha zachovat ráz literární předlohy nemusí být vždy na úkor kvality filmového přetlumočení. Pokud snad Flaubert svou předlohou vyvolává dojem černobílého protikladu bíle počestné ženy a jejího ničeného lidství a naopak strnulého, neschopného manžela, dusícího svůj něžný protějšek, Chabrol je ve své dikci jednoznačně uměřenější. A jeho diagnóza moderního lidství na příkladě nešťastné ženy z francouzského maloměsta je ve své mnohoznačné jednoznačnosti o to působivější. V tomto pojetí, herecky skvěle zvládnutém jak Huppertovou, tak jejími mužskými protějšky, může až vznikat otazník, kdo že je vlastně větší obětí: naivní rozhazovačná hrdinka nebo manžel a otec, který nezvládá svůj part a nezaviněně je vystaven hanbě a opovržení, nebo dítě, které má koneckonců už faktem svého zrození právo na přiměřenou rodičovskou péči? A je léčba milenci a zadlužováním opravdu tou pravou revoltou? Tím vytouženým lékem proti nudě a neuspokojení? Buďjakbuď, Huppertová vdechla své nečernobílé hrdince dívčí půvab, krásu a něhu i počestnost, která se neztrácí ani v jejích avantýrách. Zamyšlení, které nám Chabrol nabízí, je znepokojivé a neodbytné. Nezbývá než doufat, že nejen pro nás, pro naši přítomnost, ale i pro doby budoucí. (27.08.2007)

Vynikajúca Flaubertova knižná predloha, ktorá bola podľa mňa verne netočená. Sám spisovateľ by bol spokojný hlavne s pani Bovaryovou v úlohe Isabelle Huppert, podľa mňa to bolo zahrané skvele a verne - podobne aj v novšom spracovaní s Wasikowskou. Pani Bovaryová je vlastne šľapka v krásnych šatách a nóbl správaním. Na rozdiel od moderných kurtizán sa však dlho z baženia po peniazoch a milencoch netešila a osud si ju našiel. Vlastne si ho našla sama. Spisovateľ sa inak inšpiroval skutočných príbehom zo svojho okolia v Rouen, kde sa raz dočítal v novinách o manželstve, ktoré dopadlo rovnako. Takže príbeh, ktorý napísal sám život. (01.12.2021)

Čo vlasne Madame Bovary vyčítať. Je to historická kostýmovka s perfektnou hlavnou predstaviteľkou, ktorá dodáva svojej postave uveriteľnosť a psychologickú vierohodnosť. Je to podľa slávneho románu a zadaptované adekvátne. Je to európsky akademické, čo je síce trochu iné, ako americká akademickosť, ale stále to znamená, že sa všetci držia tak trochu pri zemi a starším ročníkom to bude o to viac vyhovovať. Vyhovovalo to aj mne, takmer dve a pol hodiny som sa najmä vďaka Isabelle nenudil a čakal, čo príde ďalej, keďže som knihu nečítal. Len je trochu divné, že sa filmu dostalo jedinej oscarovej nominácie, asi bola chyba v propagácii štúdia. Film vnímam ako doplnenie si Chabrolovho portfólia. (10.06.2014)