Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Killer of Sheep si žije veskrze želvím životem. Dokončen byl již v roce 1977 a od té doby si jen velice pozvolna získává svůj okruh diváků. Z počátku ho dokonce kvůli příliš drahým autorským právům na hudební složku filmu nebylo možné téměř vůbec promítat. Kromě největších filmových nadšenců se dočkal širšího publika až v roce 1981 na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu (vítěz ceny FIPRESCI) a na festivalu v Sundance. V roce 1989 byl zařazen do amerického národního archivu Library of Congress' National Film Registry a roku 2007 byl opět prezentován na festivalu v Berlíně.

Pro české publikum prakticky neznámý režisér Charles Burnett tvořil Killer of Sheep jako absolventský film na filmové škole UCLA. Celé natáčení údajně přišlo na pouhých deset tisíc dolarů, z nichž většinu pokryly školní granty. I přes finanční nouzi však byla černobílá stylizace a připodobnění klasickým snímkům italského neorealismu především tvůrčím záměrem. Základní motiv zde nalézáme ve snaze průměrného amerického černocha o přežití v nuzných podmínkách. Stan (Henry G. Sanders) pracuje na jatkách a musí se vyrovnávat s všudypřítomnou beznadějí, chudobou a také napjatými rodinnými vztahy. Běžný divák bude možná postrádat hmatatelnější příběhovou kostru, ale roztříštěnost a mozaikovitost celého vyprávění předává intenzivnější emocionální náboj.

Ačkoliv se film skládá z několika drobných zápletek, soustředí se Charles Burnett spíše na obrazotvornost. Sdělení, které si již divák zvykl přijímat skrze text, předává především vizuální cestou. V některých případech si režisér hraje se záměrným nesouladem obrazu a dalších atributů filmu - to například v momentě dlouhého romantického tance Stana a jeho ženy (Kaycee Moorová), z něhož je možné vidět jen okenní siluetu, a který je podbarven velmi neadekvátním hudebním pozadím. Při Stanově neveselé práci na jatkách pro změnu vypíná zvuk a namísto strašidelného hluku vraždící mašiny slyšíme pouze hudbu, což navíc režisér dovršuje prokládáním naturalistických pracovních scén záběry na hrající si děti. Tyto a další nezmíněné detaily napovídají, že Burnettovým záměrem bylo poetické a symbolické podobenství o protikladech, které nejvýrazněji vyplouvá napovrch tehdy, kdy chudobu, bídu a všeobecný zmar života v chudinské čtvrti berou zúčastnění s humorem a nadhledem, nikoliv s odevzdaností a smutkem.

(David Patras, LFŠ 2007) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (24)

blackJag 

všechny recenze uživatele

Lakonicky natočený shluk etud ze života chudého černošského obyvatelstva ( ani nevím proč, ale při sledování se mi do povědomí vkrádala ozvěna prvního dílu o Homolkových ) prokládaný záběry z jehněčích jatek, nikoliv však samoúčelně brutální, jak by se dalo předpokládat. Tento černobílý pseudo dokument je ke své škodě slabě nevyvážený, což mu ze svého poselství nějaké ty procenta ubírá, na druhou stranu jde o počin, svým stoickým a nezaujatým pohledem zajímavý a co se mě týče, minimálně scéna s motorem mi v paměti jen tak nevybledne. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Ten film je rozhodně něco jiného co by se dalo od černošského tvůrce čekat ve své době, ale na druhou stranu, ani přes tuhle skoro jedinečnost mi tento film nepřišel nijak skvělý. Je ale smutné, že jen málo takových filmů z černošskými herci je vyzdvihováno, jako kdyby opravdu nebylo možné točit normálně s černošskými herci. ()

Reklama

darm 

všechny recenze uživatele

Panebože... Prvotní nadšení po přečtení názvu, následné ochladnutí po přečtení popisu se nakonec převtělilo do pocitu naprosté nevědomosti a nechápavosti toho, co jsem právě shlédl. Scény, které postrádaly jakýkoli děj... / Otec spravuje podlahu, následně si holčička hraje s panenkou, bum, jatka, ovčí mozek... tanec u okna, nakládání motoru do auta, bum, jatka, svlékání ovcí z kůže.. / Děj tedy opravdu o ničem, chování postav naprosto dementní !!! Viz již zmiňovaná scéna s motorem, to se fakt musí vidět, ale to bylo i na mně trochu moc, fakt totální demence scénáristů... Ale nevím proč sem se nenudil... A dvě hvězdy také díky internímu vtípku, který proběhl ještě před předfilmem a následoval po něm nezastavitelný můj osobní asi desetiminutový záchvat smíchu.. A vždycky když sem si na to ještě vzpomněl i při sledování tohohle filmu, tak sem se prostě musel smát a možná i díky tomu sem neměl šanci usnout anebo se nudit... Ale objektivně, kdyby před filmem nebroběhl snad nejdelší záchvat smíchu v mém životě, tak to je tak 20%... / co asi ta ženská dělá... asi strážnou v kempu.. bože / ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Pokud mi nějaký druh filmů vyloženě nesedí, jsou to tyhle levicové (neo)realistické filmy o bídných životech chudých dělníků. Začíná to Hrozny hněvu (1940), pokračuje přes Zapomenutí (1950) a Zabíječe ovcí až k Fish Tanku (2009). Mám vždycky pocit, že se unudím k smrti. A hlavně mám pocit, že takovéhle filmy může točit každý - stačí vzít kameru, vyrazit do nejbližší vesnice a natáčet tam, jak si děti hrají s panenkou, jak dělníci v prasečáku kydají hnůj, jak se pak večer dívají na televizi... Potom už jen stačí podbarvit to nostalgickou hudbou, a i když umělecká hodnota nebude valná, "jeden z 500 největších filmů podle časopisu Empire" je na světě. Zhruba od poloviny filmu jsem pořád musel myslet na to, co budu dělat večer, totální absence příběhu mě bohužel přivedla k tomu, že jsem začal dění na plátně úplně ignorovat. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Čo si videl naposledy?...Killer of sheep...O čom to bolo?...Chlapík si žije so ženou a dvoma deckami niekde v riti a pretĺkajú sa životom.....Dobre, ale o čom to teda bolo?.....Chlapík si žije so ženou a dvoma deckami niekde v riti a pretĺkajú sa životom...Dobre, ale tak čo si si z filmu odniesol, akú mal myšlienku?....Chlapík si žije so ženou a dvoma deckami niekde v riti a pretĺkajú sa životom....Aha, tak ale tak ak sú to černosi, rieši sa tu určite rasizmus, drogy, zbrane, rovnoprávnosť a tak ďalej....Nie. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (4)

  • Na natáčanie filmu neboli získané žiadne povolenia. (Bilkiz)

Reklama

Reklama