Evropa, Evropa

Už v úvodu, kde zazněl můj nejoblíbenější valčík Na krásném modrém Dunaji, jsem vytušil, že tenhle film se mi bude líbit. A taky že ano. Navíc Evropa, Evropa na nic nečekala a hned v prvních 10 minutách přišla tragédie, která odstartovala tento neskutečný příběh Salomona Perela. Bylo více než zajímavé sledovat přesuny hlavního hrdiny z Německa přes zrovna zaniknuvší Polsko do Ruska, tam a nazpátek a hlavně perfektní schopnost Salomona se z každé nepříznivé situace vykecat. A tak ho chvíli převychovávali Rusové, pak zase Němci a já si stále říkal, kde pořád bere to štěstí (samozřejmě v neštěstí) a jak je možné, že ho tolik neuvěřitelných náhod dokázalo zachránit. A to je právě jediný problém tohoto filmu. Jejich tam tolik, že i když byl prý inspirován knihou napsané podle skutečné události (na konci vidíme i pravého Salomona Perela), dikákovi (nebo alespoň mně) se to prostě nějak nezdá. Proto "jen" ty 4*, jinak jsem byl moc spokojen a některé scény mě i pobavily (ať už to byl taneček 2 dikátorů, braní Žida jako vzor pravého árijce, nebo "obsazení" nepřátelské pozice). "Jezte správně s vidličkou a nožem. Nůž do pravé ruky, vidličku do levé. Žádné mlaskání! Žádné drobení! Mějte úctu k německému chlebu!" (11.08.2011)

Být Žid v nacistické Evropě nebyla žádná prdel. Evropa, Evropa vypráví o Solomonu Perelovi, mladém Židovi, kterému se s obrovským kopcem štěstí podařilo přežít přímo v řadách nacistů. Agniezska Holland téměř s jemným humorem ( nebo ani ne tak téměř jako prostě s) představuje až neuvěřitelný příběh mladíka , který chtěl jediné: Přežít. Po obsazení Polska sovětskou armádou se dostává pod vliv bolševiků a jejich vymývání mozků ( krásná scéna o srovnání Boha a Stalina), poté se náhodou dostává do zajetí německých vojáků a když se mu podaří přesvědčit své věznitele o německém původu, stává se jedním z nich.. a já sleduju, že tu opisuju obsah a prd píšu o svých pocitech z filmu ..ok, Anežka natočila výborný film podle skutečné události, ale nedokážu si vybavit téměř žádnou silnější chvilku ( snad to srovnání Boha a Stalina stálo za to a pár snových scén - Hitler ve skříni). (25.03.2013)

Bizarní, neuvěřitelné a přesto pravdivé. Když jsem příběh Solomona Perela četl, říkal jsem si, že je to dobře napsané, ale v zásadě je to blbost. A i když bylo na přebalu napsáno, že je to podle skutečného příběhu, bral jsem to s rezervou. Nicméně pak jsem se v tom začal trochu pitvat a zjistil jsem, že skutečnost byla ještě trochu upravená, aby to pro čtenáře nevypadalo vyloženě prášilovsky. Agnieszka Holland pak celou knihu věrně převedla na filmové plátno a je to jedna z mála knižních adaptací, které není co vytknout. 90% (07.05.2010)

Nejzajímavější na tom všem je, že normálně bych psala o neuvěřitelnosti a nereálnosti celého příběhu, jak mohl někdo takový scénář vymyslet a on to nikdo nevymyslel, není to nereálné ani neuvěřitelné, byl to sám skutečný život. Ale zoufalá snaha o přežití píše právě takové příběhy jako byl například tenhle o jednom židovském chlapci Solomonovi. V jednom citátu se píše :"Máš tolik životů, kolik chceš a víc, dokonce i ty, které nechceš." A já viděla příběh, který tato slova jen potvrzují s tím rozdílem, že Solomon chtěl jen jeden život, ten svůj. Určitě doporučuji a Agnieszka Holland se tímto filmem dostala určitě do popředí mého zorného pole. (03.06.2013)

"Svůj příběh nesmíš nikomu vyprávět. Nikdo ti neuvěří…" Příběh o židovi, kterému se podaří nacisty svým vzezřením i celkovým chováním natolik obalamutit, že se nakonec dostane až do prestižní společnosti Hitlerjugend, se místy jeví vskutku jako těžko uvěřitelný. Ale protože je to natočeno podle autobiografického románu, tak to celé musí být postaveno na reálném základu. Když přitom přemýšlím nad tvrzením hlavního hrdiny filmu, že "není těžké někoho hrát, je to lehčí, než být sám sebou," říkám si, že ani v oné "cizí kůži" to Salomon Perel alias Josef Peters neměl vůbec jednoduché. Hlavně musel asi prožívat každodenní stres, že to jeho "divadélko" někdo odhalí. Faktem ale je, že ono jakési  "švejkování" mu nakonec zachránilo jeho vlastní život, což v oné šílené době druhé světové války, bylo určitě to nejdůležitější. (18.09.2022)