Naušika z Větrného údolí

Pro mne osobně nejděsivější film HM. Nevim proč, ale stáda agresivního obřího hmyzu hrnoucího se proti civilizaci ve mne vždy vyvolá pocit úzkosti. Představím-li si sebe vystoveného takové sice primitivní, ale účinné síle... Zároveň rozdíl industriálně militantního a agreárně mírumilovného světa má jistou výpověď o světě našem i Naushiky... (29.11.2007)

Nakonec to byl přece jenom velmi pěkný film. Ze začátku mne moc nezaujal, neměla jsem chuť na poučování "obor ekologie", ale pak si mne kdesi, v nějakém bodu, film získal a já doufala, že bude ještě chvíli trvat. V tomto případě mě Mijazakiho fantazie a schopnost utvořit příběh nezklamala. Neholduju filmům s ekologickým podtextem, ale tenhle jako jediný bych si pustila klidně znovu. Jediné, co mě trošku zklamalo, byl hudební doprovod - nevýrazný, nemasný-neslaný, snad jen v jediné chvíli mi tam pasoval (ve smyslu "Ano, sem se nic jiného opravdu nehodí"), přesto to filmu neubralo na kráse. EDIT. 28. 1. 2017 - je zajímavé, jak se člověku mění vkus. Po téměř sedmi letech jsem na filmě byla v kině a nejvíc si nakonec užila hudební doprovod, který od Hisaišiho považuji za jeden z nejlepších. Naopak samotný film mi přišel možná až moc zdlouhavý, nedokázala jsem udržet pozornost, a tak z původních 5* snižuji na 4*. Něco mi tam na to plné hodnocení chybělo. (20.02.2010)

Fantázii sa medze nekladú. A Hayao Miyazaki jej má na rozdávanie. Vizuálne strhujúci, dizajnérsky skvost, ktorý ale príbehom nedokáže zaujať natoľko, aby sa divák nenudil. A pritom samotná story nieje k zahodeniu, obsahuje viacero posolstiev a hlavná línia je to pravé dobrodružné orechové, ale všetko to pôsobí kŕčovito a zdĺhavo. Možno aj preto sa snímok pri prvom americkom vydaní v roku 1985 ( pod názvom WARRIORS OF THE WIND ) pre miestnu distribúciu skrátil o vyše 20 min. (12.05.2014)

Každý tvůrce musel nějak začínat a Mijazakiho debut rozhodně není na ostudu. Trochu jsem měl obavy z toho, do jaké míry bude Mijazaki vířit vody ekologie a zda to nepřeteče trochu přes okraj, ale nakonec to zas až tak vyhrocené nebylo a plamenné řeči o záchraně planety rozhodně nebolely tolik jako v "poser-se-z-mého-vizuálu!" Avatarovi. Naušika je sympaťačka, její mazel podobný Pikaču jakbysmet a celkově si nemůžu jinak na příběh, postavy či nápad stěžovat. Jenom mi to nepřipadalo tolik divácky přitažlivé jako právě budoucí mistrova dílka - bylo vidět, že tady oba pánové Mijazaki a Hisaiši ještě hledali svůj budoucí styl, kterým se budou ubírat, ale za to se na ně přece nelze nijak zlobit. Možná další zhlédnutí vyšvihne mé hodnocení ještě o jednu hvězdu výše, jinak jsou to teď takové slušné 4*. (18.11.2011)

Mijazakiho animáky jsou de facto jediné, jimiž se nechám  uchylizovat po japonsku. Těžko říci, čím to je. Přes veškerou dystopickou bezbřehou fantazii,  sdělované ekologické a pacifistické poselství se nedá nevnímat velmi  krátká vlající sukénečka nedospělé Naušiky a pod ní nic... Naštěstí tedy animačně opravdu nic, co by stálo za nějakou pozornost., ale už hen ta i dalších pár náznaků napovídá, že Hajao byl krátce po čtyřicítce ještě vcelku nevybouřený obroň japonské imaginace. Ve srovnání třeba s Cestou do fantazie, kde jsem nic podobného už nevnímal (nebo ještě?) je Naušika krapet víc pedo, no. Čtyři. (17.01.2023)