Temná voda

Atmosféru má film takřka nulovou, snaha o nějaké napětí přichází vniveč a nástupy strašidla vůbec nefungují, což je dáno i tím, že jeho vizualizace se omezuje na nohy nebo rozmazanou siluetu. Největší prostor tu dostává kapající voda a to mě fakt nebaví. Jediný, kdo zaslouží jakous takous pochavlu, jsou herečky. Ale ty to vytrhnout nemohly. V tomto případě je remake lepší originálu. 25% (22.04.2018)

Další z nezáživných japonských duchařin. O proti americké verzi, kterou jsem viděl dřív to má jiný konec a poslední půl hodina slušně šlape, ale ten hodinový úvod je nudný a zdlouhavý. Máma se s malou dcerou nastěhuje do bytovky kde ze stropu pořád kape voda a všude se zjevuje červená taška, jisté dívky co se před pár lety ztratila. Sem tam vidí ducha a hrabe jí z toho, nebot se k tomu ještě rozvádí a je duševně labilní. Děj se moc vleče, atmosféra je ponurá, ale nikterak strhující. Hlavní představitelka nic moc a její dcerka je spíš na zabití. V americké verzi se hlavní představitelka povedla líp. (07.11.2009)

Sociálna dráma, ktorej režisér navliekol zdanlivo hororových háv. Preto je mnoho tunajších komentátorov, naladených výlučne na pozeranie iného žánru, tak sklamaných. Matky, rozídené s partnerom, bez mužského zázemia to všeobecne majú veľmi ťažké. Okrem tohto, že sa musia postarať sami o seba, rovnako sú nútené poskytnúť starostlivosť potomkovi. Ak sa k tomu pridruží neutešená sociálna situácia a pomstychtivo naladený ex, túžiaci po pomste v podobe právnikom krytého útoku, v snahe dostať dcéru do opatery, o horor je postarané. Snaha získať rýchlo prístrešie končí katastrofou. Vlastne tou už je atmosféra starého, prevlhnutého pochmúrneho činžiaku. Len pri pohľade naň človeka chytí pochmúrna nálada. Navyše v byte neustále zateká a úradník bytového podniku je tak zavalený prácou, že nič nestíha. Nestíha ani mamina, neustále meškajúca pri vyzdvihovaní dcéry zo škôlky. Vlhká diera na strope bytu sa zväčšuje, vonku neustále prší, dcérka ochorie. Atmosféra hustne a tak nečudo, že matke pri jednom z vypočutí pred sociálnou komisiou rupnú nervy a napadne bývalého manžela. Duchárska línia príbehu je metaforou silnejúcich tlakov, predpovedajúcich odobratie dievčaťa neúprosným otcom. (19.10.2020)

Celkem slušný horror, který je dějem podobný japonskému Kruhu. Příběh o malé holčičce a tekoucí vodě od začátku je spíše nudnější, ale ke konci je pár dobrým mrazivých scén, které mě potěšili. Atmosféra je dobrá, ale zase je zde opět tradiční japonské kouzlo, které je o pár tříd lepší než tradiční americké vyvražďovačky, které nemají hlavu ani patu. (15.11.2005)

Na pomalé tempo som u Nakatu zvyknutý, takže to pre mňa problém nebol - súhlasím však, že prvá polhodina bola slabá, ale postupne podobne ako u jeho ringu-trilógie (tú poltú romantiku nerátam) snímok graduje. Docenil som tentokrát najmä výborne budovanú atmosféru a pôsobivé lokácie (či už nepríjemne klaustrofobicky pôsobiaca nádrž alebo pôsobivá zatopená izba). Lakačky sú oproti Ju:on the grudge 1,2 slabšie, ale zopár je ich aj tu (prirovnať sa dá ich výskit k ringu 3logy). Čo sa týky hlavnej vlasatice, tak na Sadako či matku z Ju: Onu:tg nemá, ale úplne zle na tom tiež nie je. Potešila aj menšia pocta Kubrickovi a celkovo ako priaznivec ázijských hororov som si tento snímok celkom vychutnal. A k avizovanému us remaku - snáď to nebude tak odfláknuté alebo odsoftnuté ako Grudge ((neviem čo od toho čakať ale Walter Salles (Hlavná Stanica, Abril despedacado a Diarios de motocicleta) a horor je zvláštna kombinácia, ale obsadenie láka J.Connelly, S.Duvall (žeby ďalšia Kubrick pocta), P.Poslethwaite, J.C.Reilly a T.Roth - už sa teším:-)) (16.04.2005)